poster

Všude dobře, proč být doma

  • USA

    Away We Go

  • Slovensko

    Všade dobre, prečo byť doma?

Komedie / Drama / Romantický / Road movie

USA / Velká Británie, 2009, 98 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Flipper
    ****

    Možno únava z toho, že Mendes musel prijať požiadavky hviezd ako Dicaprio a Winslet v Revolutionary Road sa podpísala na tomto filme, ktorý spadá do kategórie alternative/indie. A pritom je tu zase disfunkčnosť rodín ako v celej jeho tvorbe rozobraná na xtý spôsob (tentokrát vtipný) aj bez hercov zvučných mien. Aj keď životné pravdy sú v malých častiach poskrývané v každom rozhovore a niekedy potrebujete poriadne hrubú lupu, aby ste ich videli, humor to krásne zachráni. Jednoducho kto umí, umí...(14.3.2010)

  • Fr
    ***

    Je to tu pro nás jako stvořené…. Ale popořadě. Začínat film sexem je nezvyklé. Ovšem jak jinak než podle ,,ehm“ příchuti můžete poznat, že čekáte potomka. A začít tak cestu, která má pomoci určit ne otcovství, ale kde že vlastně je nejlepší ,,být doma“. Tento šťastný pár se postupně setkává ,,s těmi ostatními“ a o tragikomické situace, které sice nenahradí požitek ,,orálu“, ale mají originalitu není nouze. Životní moudra druhých nakonec vedou k ujištění, že mít děti a rodinu, znamená být lepší než vás vůbec napadlo. A také, že všude dobře, doma nejlíp. Protože domov je tam, kde se cítíme dobře. Další film o vztazích, jen není tak agresivní jako Nouzový východ a ve kterém je vše co obdivovatelé S.Mendese očekávají a odpůrci nenávidí. Já jsem někde uprostřed. PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ *(10.10.2009)

  • KarelR
    *****

    Po (z mého pohledu) nezáživném Nouzovém východu obrovské překvapení. Zítra jdu podruhé a plná palba není v nedohlednu. #2: Závěrečná scéna mi sice pořád přijde maličko natahovaná, ale jinak maximální spokojenost. Rozhodně jedna z nejlepších komedií roku, která válí i v rovině romantické a dramatické. A při scéně s kočárkem se tleskalo i napodruhé :-)(10.7.2009)

  • Boogeyman
    ****

    Příjemné, vtipné, smutné i dojemné, občas přehnané a něco tomu přece jen chybí...(27.12.2009)

  • castor
    ***

    Asi jako mi Nouzový východ nepřipadal jako realistické drama (chyběla syrovost, opravdovost) a agitační Mariňák spíše nudil a dostatečně nedolehl, tak i ve Všude dobře, proč být doma můj kdysi zbožňovaný tvůrce zklamal. Jakoby ze sebe poslední tři snímky Sama Mendese dělaly něco, čím nejsou. Jakoby tak moc chtěly pro svého tvůrce dostát pověsti režijního chameleóna. Chvílemi se až moc snaží vyvolat úsměvnou nebo naopak dramatickou scénu, ale jakoby nevěděl jak. Je sice chvályhodné, že opět změnit žánrový terén a obešel se bez velkých hvězd (ti známější hrají jen epizodní party – O´Hara, Daniels, Gyllenhaal), ale jeho střídmá režie mi nenabídla nic navíc – jasně, jde tu o obsah, který tentokráte vítězí nad formou, ale ani ten obsah není nijak lahodný. Nesezdaný mladý pár tu očekává narození prvního potomka. Všechno jde podle plánu průměrného soužití až do doby, kdy partnerovi rodiče oznámí, že si hodlají splnit dávný sen cestou do Evropy, a tudíž jim nemohou pomoci při výchově dítěte. Na pojišťováka přes telefon Burta a kreslířku Veronu padá podivná pachuť prázdnoty a deziluze, což je rozhoupe k hledání své vlastní identity. Objedou několik svých známých, přátel, příbuzných a začnou sondovat, kam jako rodina patří. Což záhy pochopí i divák, že nezáleží kde, ale s kým. Sami scénáristé jsou životní partneři, takže nějaká sebereflexe je na plátně cítit. Bezprostřední dialogy možná lahodí uchu diváka, ale jednoduše na mě nedolehly, jak bych si asi přál. Prostě neznám nikoho ve svém širokém okolí, kdo by se choval/mluvil/reagoval jako drtivá většina osazenstva. Tohle pro mne nejsou formálně prosté dialogy mezi starými známými/rodinou. Jsou to podivní ztroskotanci, propagující Ameriku jako antirodinnou zemi. A řada jiných tvůrců toho o dospělosti, rodině nebo partnerství dokáže říct mnohem, mnohem víc. Prostě pro mě je lidštější i takový Kevin Smith, když mluví o vztazích, Sofia Coppola, která zahalila šepot Billa Murrayho do Scarlettina ouška tajemstvím nebo mrazivě lidský Richard Linklater, když nechá své hrdiny procházet Paříží. S nimi se dokážu plnohodnotně ztotožnit, s nimi chci jejich příběhy prožívat, to oni mají jakousi vnitřní sílu. A nejvíc ze všeho mě štve, že už zítra si na pátý Mendesův projekt nevzpomenu.. a když, tak v nijak zvlášť příjemné vzpomínce!! Jednoduše zklamání..(10.10.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace