poster

Vejdi do prázdna

  • Francie

    Enter the Void

  • Německo

    Enter the Void

  • Slovensko

    Vojdi do prázdna

  • Velká Británie

    Enter The Void

Drama / Thriller / Fantasy

Francie / Německo / Itálie / Kanada, 2009, 161 min (SE: 143 min)

Režie:

Gaspar Noé

Scénář:

Gaspar Noé

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pepinec
    *

    Vnímám tento film jako jakýsi umělecký pokus o vyjádření světa lidí pohybujících se ve špinavých ulicích mezi drogami, lehkými děvami a násilím. Pokud má takový člověk stejné pocity, které jsem měl já během projekce, pak mohu prohlásit, že bych nepřežil moc dlouho. Protože už v polovině filmu jsem měl chuť samým vysmažením omlátit se hlavou o sedačku přede mnou... Nakonec jsem přežil, a tak vám říkám, že nevyrovnaní lidé by tento snímek nikdy neměli spatřit!(22.2.2011)

  • Chlupis
    *****

    Pro mnohé bude možná vyobrazení "životní cesty" jako takové zbytečně zdlouhavé a nudné, za mě však nelze než smeknout a přiznat, že filmů s větší výpovědní hodnotou je opravdu pomálu. Noé je experimentátor a jeho filmy mi ne vždy dokonale sednou, Vejdi do prázdna ale při sledování doslova hypnotizuje a rozkládá na molekuly. Duchovní trip.(16.5.2010)

  • kiddo
    ****

    Übervtipné pojetí příčin oidipovského komplexu a jsem zvědavá, kolik studentů filmové vědy na to napíše práci do předmětu Freud snadno a rychle. Z počátečních pěti jde jedna hvězda dolů za to, že si Noé mohl odpustit utahanou orgii a utnout film po dvou hodinách, a další půlhvězda za to, že uzavřený kruh v podobě naplněného tibetského filozofování je sice hezká věc, ale když ho tuším po 60 minutách, a snímek přesto dál předvídatelně směřuje pouze k němu, faktor nudy i přes pár silných scén rapidně stoupá. A pětihvězdičkové filmy neblikají!(11.5.2010)

  • 2-Xtreme
    ****

    Neviem či má vyznám písať, že Enter the Void je tažký film. Film, ktorý sleduje sfetovaného človeka, so stopážou 161 minút, odohrávajúci sa vo vysvietenom nočnom Tokiu, natočenom štýlom, že aj samotný divák na niečom frčí, nemôže byť prechádzka ružovou záhradou. Aj preto som k filmu pristupoval s rešpektom, pretože na podobnú látku musíte mať správnu náladu a keď viete čo asi očakávať, až potom dokážete film pozerať a nie len sa naň dívať. Musím pochváliť úvod filmu (rozumej tým prvú trištvrte hodinu!), kde Gaspar Noé využil ten štýl natočenia tohto filmu dokonale. Ten úvod je o niečom, je to pútavé a vizuálne dokonalé. Potom prišla na rad už len už len vizuálna hypnotizácia diváka, ktorá sa časom zvrhla do ešte pomalšej a nudnejšej prezentácií pocitu jednotlivých postáv. Snaha o vyvolanie pocitu u diváka, že je počas filmu mimo vnímania reality je očividná a miestami až nasilu vnucovaná a žiaľ mňa nechytila resp. užíval som si ju, no na vetvy som z toho nebol. Ku koncu sa to zmenilo už na úplne niečo iné a neveril som, že pozerám stále ten istý film. Na Lynchovský spôsob sa film zmení na čistú audiovizuálnu srandu hrajúcu na efekt, ktorá vo svojich štrbinách čo to ešte ukrýva. Netvrdím, že ma to nezaujalo, no Aronofského Requiem fo a Dream u mňa vyvolal silnejšie pocity a má oveľa väčší dopad na diváka aj bez podobných haluzí. Začiatok bol na 5, stred na 3, matematickou rovnicou som dostal 4 hviezdy.(9.12.2010)

  • balone
    *****

    Upozornění, toto není film na rande. Zklamání nikoliv, Tokio, jak ho známe i neznáme, jak o něm slýcháme. Hned na co jsem si vzpomněl při sledování je počin Tokio!, i když mě během napadalo spousta filmů, je to svléknutý, naprosto surový originál, jenž bavil a v kině jsem si ho užil víc, než bych si mohl představit doma, zvuky, barvy, světla, občas jsem si myslel, že se koukám na nějaké sci-fi, hroznou fantasmagorii, že jsem sám sfetovaný. Film nám ukazuje spoustu témat, drogy, sex, nevěra, sirotci, homosexualita, potraty a nevím co ještě. Jen doporučuji jednu jedinou věc, poslouchejte co se v první půl hodině řekne, odvíjí se od toho celý film. 90%(12.5.2010)

  • - Vzhledem k náročné postprodukci zapomněli grafici v některých scénách odstranit odrazy kamerového systému. Jeho konstrukci tak můžeme vidět v některých shora točených záběrech v odrazu taneční plošiny, na které leží nebo tančí Linda (Paz de la Huerta). (Bounded)

  • - Snímek měl premiéru až na konci festivalu v Cannes v roce 2009, protože posprodukce, na které pracovalo okolo 50 grafiků, ještě nebyla dokončena. Kvůli nabitému programu festivalu byl snímek promítán jen v délce 163 minut bez úvodních a závěrečních titulků, jen s „Enter“ na začátku a „The Void“ na závěr. Po skončení festivalu postprodukce pokračovala. Odstraněny byly následně 4 minuty filmu, naopak přidány byly 2 minuty úvodních titulků. Premiéry finální verze se tak diváci dočkali až na festivalu Sundance v lednu roku 2010. (Teodorik)

  • - Gaspar Noé měl v plánu uvést film raději s frekvencí 25 snímků za sekundu než v kině běžně užívaných 24 fps. V důsledku má tak snímek dvě délky, a to 154 minut pro frekvenci 25 fps a 161 minut pro 24 fps. (Teodorik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace