Obsah
-
Krajina prozářených lesů, starý dům, kde strávila s otcem dětství. To je Annin svět. Chce být nezávislá. Na civilizaci, na mužích, na konvencích. Osudově však podléhá závislosti na svých vzpomínkách. Chce jít ve stopách svého otce, a vzdaluje se tak vlastnímu synovi. Odsuzuje matku za životní postoje, které podvědomě sama kopíruje. Rozvedená mladá žena (Lenka Vlasáková) chce sobě a ostatním dokázat, že na všechno stačí úplně sama. Je tu ale problém. Syn Vojta nadšení z jejího životního stylu nesdílí. Když přijíždí Annina matka a pokouší se po letech s dcerou sblížit, roztáčí se pozvolna kolotoč konfliktů a nedorozumění, který přivede Annu k zásadnímu a nečekanému životnímu kroku. Mají se rádi a neumí si to říct. Nechtějí si ubližovat, a přece se zraňují. Únik od problémů přináší Anně samota lesa a lovecká vášeň. Azyl je ale ve skutečnosti past. Někdy je třeba opustit to, na čem lpíme, pro to, co milujeme. Anna neumí dělat kompromisy. A musí si vybrat. Televizní film Tomáše Bintera, natočený podle původního scénáře Jany Janíkové, staví na pocitech a citlivých záběrech krajiny, které kamera Juraje Fándliho proměňuje v metaforu vnitřních hnutí hrdinky. Příběh provokuje k vnitřní polemice nad cenou, kterou jsme ochotni zaplatit za udržení vlastní identity, a vybízí k zamyšlení, jak rodiče svým konáním ovlivňují děti, aniž by si to sami uvědomovali. (oficiální text distributora)
Krajina prozářených lesů, starý dům, kde strávila s otcem dětství. To je Annin svět. Chce být nezávislá. Na civilizaci, na mužích, na konvencích. Osudově však podléhá závislosti na svých vzpomínkách. Chce jít ve stopách svého otce, a vzdaluje se tak vlastnímu synovi. Odsuzuje matku za životní postoje, které podvědomě sama kopíruje. Rozvedená mladá žena (Lenka Vlasáková) chce sobě a ostatním dokázat, že na všechno stačí úplně sama. Je tu ale problém. Syn Vojta nadšení z jejího životního stylu nesdílí. Když přijíždí Annina matka a pokouší se po letech s dcerou sblížit, roztáčí se pozvolna kolotoč konfliktů a nedorozumění, který přivede Annu k zásadnímu a nečekanému životnímu kroku. Mají se rádi a neumí si to říct. Nechtějí si ubližovat, a přece se zraňují. Únik od problémů přináší Anně samota lesa a lovecká vášeň. Azyl je ale ve skutečnosti past. Někdy je třeba opustit to, na čem lpíme, pro to, co milujeme. Anna neumí dělat kompromisy. A musí si vybrat. Televizní film Tomáše Bintera, natočený podle původního scénáře Jany Janíkové, staví na pocitech a citlivých záběrech krajiny, které kamera Juraje Fándliho proměňuje v metaforu vnitřních hnutí hrdinky. Příběh provokuje k vnitřní polemice nad cenou, kterou jsme ochotni zaplatit za udržení vlastní identity, a vybízí k zamyšlení, jak rodiče svým konáním ovlivňují děti, aniž by si to sami uvědomovali. Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
sportovec
Vcelku solidně napsaný scénář se mění ve zmetek od okamžiku, kdy se silná, rázná, emancipovaná žena tezovitě, voluntaristicky začne měnit ve svůj opak. V celém tomto filmu už od počátku rušivě působí většina dialogů mezi matkou, která - bůhvíproč - musí být populární zpěvačkou, dcerou, jejím synem, ale i s mužskými postavami. Dětské retrospektivy, opřené o postavu zesnulého otce, měly být tmelem scénáře a nejsou zcela prosty možných autobiografických prvků scénáristčiných; v druhé části příběhu se však zcela ocitají ve vzduchu. Podobně působí i hrdinčin nedořešený milostný vztah a Etzlerem hraná postava. Snadnost, s jakou získává syna otec, i deus ex machina v podobě papírem a spamem šustící sociální pracovnice a jejího pádného úsudku o matčiných možnostech, snesou - aniž by byla znásilňována skutečnost - srovnání s Pavlíkem Morozovem jako prototypem socrealistického kýče. Nebýt hereckých výkonů především Vlasákové (jako postava si nic nemusí dokazovat, je dospělá, zdatná, zvládla dokonce i myslivecké zkoušky a umí většinu mužských prací) a zčásti i Etzlerova a Kratinova, nebylo by se na co dívat (dobře hraje i Divíšková, ale jaksi v té dialogové vatě nemá co ukázat). Celkovým rázem i vyzněním TROFEJ připomíná některé normalizační lepší škváry (STÍN LÉTAJÍCÍHO PTÁČKA); k příkrosti tohoto odsudku mě vede až budovatelsky přímočarý závěr, protože na samotě-polozřícenině se přece žít nedá a řemeslníci nejsou a nejsou a ... nejsou. Bohužel. (Totéž platí o čichu; syn-muž prý cítí pachy lépe než matka-žena; v praxi tomu ovšem bývá zpravidla naopak.)(25.5.2008)
-
paascha
Nebýt toho debilního konce, byl by to docela hezký televizní film, i přesto, že ten moravský přízvuk rval uši a dřevěnost, především dětských herců, byla trapná. Ale ten konec, ten konec. Scénáristce zjevně docházely nápady a tak tam nacpala to první, co ji napadlo.Škoda(26.5.2008)
-
Sarkastic
Film z netradičního prostředí. Chvílemi jsem se až styděl, jak tomu klukovi rozumím; příroda je sice hezká věc, ale žít takhle bez civilizace, bez kamarádů, téměř bez zábavy není nic extra (nebo alespoň pro mě :-)). Lence Vlasákové role sedla, tu samostatnou, nezávislou, soběstačnou matku jsem jí docela věřil (btw znám pár zástupkyň "něžného" pohlaví, které se nijak nevoní, sexy neoblíkají, nemají na sobě tunu make-upu a přitom je s nima sranda). Fakt, že svýho synka nechala odjet za jeho otcem dokazuje spíš to, jak ho měla ráda (ale musím podotknout, že by se tak moc žen/matek nezachovalo, spíš by se ho snažily držet u sebe čistě ze sobeckého hlediska). No a ta záverečná scéna (podpálení baráku) sice asi vyvolala v mnoha divácích smíšené pocity, nebo nepochopení, já bych se to taky asi neodvážil udělat, ale ve skrytu duše jsem jí obdivoval, že se se prostě rozhodla se vším seknout a jít žít nový nevyzpytatelný život.(25.5.2008)
-
Slarque
Lenka Vlasáková konečně dostává nějaké role hodné jejího talentu! Zajímavé a silné drama jedné nezávislé ženy. Škoda jen trochu přepísknutého závěru. Takovéhle prvoplánové metafory mi přišly poněkud pod úroveň do té doby velice solidního scénáře.(25.5.2008)
-
Skip
Obyčejné vztahové drama matka x syn, matka x dcera, k tomu do toho bývalý manžel a potenciální nový chlap. Herecké výkony nic moc, až na Ninu Divíškovou, která mě příjemně překvapila. A paní scénáristka si měla dát trošku víc práce s mysliveckou latinou, když už to své rádoby psychologické dílko chtěla ozvláštnit myslivostí.(4.8.2008)
-
Šandík
Rozhodně zajímavé téma a místy docela slušné herecké výkony. Zásadní problém je ovšem scénář. Postavy místy jednají poněkud šablonovitě. V zásadě platí, že tam kde se autorka opírá o vlastní zkušenost je přesná, ale ve chvílích, kdy se pokusí tuto autobiografickou linku překročit a "udělat z toho drama", padá to všechno na ústa. To se týká především (ale nejen) závěru, který je zprominutím naprosto nevěrohodný a pitomý. Méně je prý více... V tomto případě stoprocentně. Zajímavé komentáře: sportovec(24.6.2008)
-
Philippa
Tak trochu lehká křeč s velkým vyvrcholením :-(.(26.5.2008)
-
Historik
Patrně ambiciózní film, ale zůstalo je u ambicí. O dvou hvězdičkách rozhodl neuvěřitelný závěr.(29.5.2008)
-
kajda.l
Nemám moc rád,když mi posledních pár minutek zkazí celý pohled na film. Konec se snažil opravdu hodně silně zahrát na city diváka, ale u mně se to nepovedlo. Že by se takhle opravdu zachovala žena(matka)??..Ne nevěřím..(25.5.2008)
-
brooklyn73
O co vsechno musime prijit aby jsme si uvedomili , na cem nam nejvice zalezi a co je pro nas dulezite? Tento film spel programove ke svemu zaveru , ktery si skvele nacasoval reziser Binter.Jen tak dale. Pribeh ma sve kouzlo mluvici nejen o rodinych vztazich.(8.10.2008)
-
Pennyzka
Smutné a pro mě jaksi nepochopitelné...více nemám slov :X(25.5.2008)
-
Kovaja
Hodně dobrá Lenka Vlasáková(29.5.2008)
-
tucnak
ta kamera...!(27.5.2008)
-
Bránolog
Tohle bylo tak zvláštní, že bych to chtěl vidět ještě jednou.(26.11.2008)
-
Leon34
Hercům a scénářům, jejich práci: a) věřím b) věřím občas c) nevěřím. Zde volím jednoznačně odpověď c.Nenacházím žádný motiv pro jednání postav.Scénář a příběh je nepřesvědčivý a v důsledku přitažený za vlasy (např.scéna se sociální pracovnicí a závěr filmu)(26.5.2008)
