Režie:
Laurent CantetKamera:
Pierre MilonHrají:
François Bégaudeau, Agame Malembo-Emene, Angélica Sancio, Valérie Benguigui, Louise Grinberg, Farida Ouchani, Rabah Naït Oufella, Olivier Pasquier (více)Obsahy(1)
Žáci střední školy v jedné z problematických pařížských čtvrtí vedou dialogy s učitelem prosazujícím neobvyklé výchovné metody. Film byl natočen dle autobiografického románu Francoise Bégaudeaua, který si také společně se skutečnými učiteli a žáky ve filmu zahrál. (oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (221)
Francouzští My všichni školou povinní. Ano, opakuji svůj komentář použitý u Truffautova Kapesného, ovšem je to dáno tím, že tyhle dva počiny toho mají společného více než by se na první pohled zdálo. Akorát Mezi zdmi razí cestu "realita nade vše" takovým způsobem, až je to naprosto nefilmové (ve smyslu děje, gradace apod.) dílo. Být to regulérní dokument, tak by mi to přišlo ještě o stupeň lepší a smysluplnější. ()
Experiment, který se vyplatil - nevěřila bych, že několik hospitací na hodinách francouzštiny dovede strhnout pozornost diváka takovou měrou, jako tento snímek - nepřikrášlený, nepodbízivý, nic nepodsouvající, pravdivý a podaný perfektní formou, je vidět, že ti, kdo se na něm podíleli, čerpali ze svých zkušeností. Kdo pracuje ve školství, tak jako já, bude si muset několikrát zavřít pomyslnou kudlu v kapse, vybavujíc si vlastní bezradnost, bezmoc i ponížení při práci s podobnými exempláři, zde těžší o pestřejší národnostní složení. O to větší je moje poklona učiteli francouzštiny, za jeho profesionalitu, přirozenou autoritu, trpělivost, slušnost, porozumění a lidství a také sílu pokračovat dál s vědomím, že výsledky se nikdy ani nepřiblíží vynaložené námaze. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Nenávistný projev mladého učitele ve sborovně a přiznání dívky, která se za celý rok nenaučila vůbec nic. ()
Zoufale schází pořádná pointa. A vůbec tenhle snímek řadím mezi ty, jak já jím řikám, "obalné". V tomhle případě je to sice špička svého "oboru", ale pořád jsem měl pocit, jako by se Cantet sice urputně snažil prokousat skrze onen obal, za nímž se skrýval pomyslný chutný francouzský sýr, ale nakonec se mu to úplně nepovedlo... ()
Zatiaľ čo Cesta do hlubin študákovy duše bola úsmevnou nostalgickou spomienkou a Pánu učiteľovi s láskou iba naznačením možných problémov s upokojujúcim happy endom, toto je už neskreslený pohľad na súčasnosť s temnými vyhliadkami do budúcnosti. Tento hraný dokument ma úplne nečakane nadchol, ale viac ako tri hviezdičky mu nemôžem dať, nakoľko jeho hodnota spočíva v zaujímavom námete a problematike, ktorú sa pokúša riešiť. Podobnosť so situáciou u nás je síce náhodná, ale neteší. Preto si nemôžeme škodoradostne mumlať: To máte za tie kolónie a multi-kulti, pretože u nás do rovnakého závozu dospejeme aj bez kolónií. To, že väčšina farebných žiakov bola prekvapená tým, že by sa mali považovať za Francúzov, je obžalobou idiotskej imigračnej politiky, púšťajúcej do krajiny tých, ktorí sa chcú mať lepšie bez toho, aby boli ochotní čokoľvek na sebe zmeniť. ()
Jestli jsou bratři Dardennové géniové, kdo je pak Cantet? Entre les Murs překonal veškerá očekávání - 100% oživení principu cinéma verité a naprosto čistá konstrukce reality bez náznaku něčeho umělého a nepřirozeného. Je jedno, že film nemá dramaturgický oblouk a vděčnější (či vůbec nějakou) výchozí situaci, i v epizodním průřezu jedním školním rokem dokáže říct mnoho v koherentním podání a rozhodně nejde o pouhou observaci - právě proto umírněný a nenápadný závěr může působit tak silně, beznadějně a přitom smířeně - jakýmsi těžce přijatelným rezignovaným postojem, jenž je však nutné přijmout. Mezi zdmi je pocta každodennímu boji učitelů ve školách, které moderní systém vzdělávání nechal trochu na holičkách a pomalu je zbavil nějakého smyslu, zatímco učitelé o něj denně bojují. Velmi aktuální a velmi palčivé, velké téma, jež film využil beze zbytku a s maximální přesvědčivostí. ()
Reklama