Mlčení Lorny
-
Silence de Lorna, Le
-
Matrimonio di Lorna, Il
(Itálie) -
Mlčanie Lorny
-
Lorna's Silence
Drama
Belgie / Velká Británie / Francie / Itálie, 2008, 105 min
Režie:
Jean-Pierre Dardenne, Luc DardenneObsah
-
Mladá Albánka Lorna (Arta Dobroshiová) získala belgické občanství díky fingované svatbě s feťákem Claudym (Jérémie Rénier). Se svým přítelem Sokolem (Alban Ukaj), který většinu času jezdí po Evropě s tirákem, si chce v belgickém městě Liège zavést malé bistro. Místní zloděj a podvodník Fabio (Fabrizio Rongione), který svatbu zorganizoval, se potřebuje Claudyho rychle zbavit, aby se Lorna mohla znovu provdat za ruského mafiána. Ten je ochoten za rychlé získání belgického občanství dobře zaplatit.
Feťák Claudy byl vybrán právě proto, že je u něj možná (a tedy i relativně nenápadná a pro policii méně podezřelá) náhlá smrt z předávkování. Čárou přes rozpočet je však Claudyho rozhodnutí s drogami přestat. Díky Lorně, která se rozhodne Claudymu pomoci, se Claudy skutečně své závislosti zbaví. Dochází k citovému sblížení manželů. Lorna se snaží přesvědčit Fabia, že Claudyho smrt není nutná, protože dojde k rychlému rozvodu. Kvůli tomu Lorna nutí Claudyho, aby ji fyzicky ublížil, čímž by bylo rozvodové řízení urychleno a Claudy by nemusel zemřít.
Vše vypadá dobře až do chvíle, kdy Claudy odhalí skutečný stav věcí. Začne vyhrožovat opětovným braním drog, dochází k pohlavnímu styku s Lornou. Následující ráno jsou oba spokojeni, důvěřují si. Claudy spokojeně odjíždí na kole a Lorna vesele běží vedle něho. Jenže Claudy umírá a Lorna se dostává do nečekané situace. Zatímco Fabio dále pracuje na přípravě svatby s ruským mafiánem, Lorna začne být přesvědčena, že s Claudym otěhotněla. Nejdříve jde na potrat, poté se ale rozhodne těhotenství nepřerušovat a dítě si ponechává. V této situaci se Lorna vzdává snu o bistru a začíná jít proti všem, rozhodnuta vést nový život. (oficiální text distributora)
Mladá Albánka Lorna (Arta Dobroshiová) získala belgické občanství díky fingované svatbě s feťákem Claudym (Jérémie Rénier). Se svým přítelem Sokolem (Alban Ukaj), který většinu času jezdí po Evropě s tirákem, si chce v belgickém městě Liège zavést malé bistro. Místní zloděj a podvodník Fabio (Fabrizio Rongione), který svatbu zorganizoval, se potřebuje Claudyho rychle zbavit, aby se Lorna mohla znovu provdat za ruského mafiána. Ten je ochoten za rychlé získání belgického občanství dobře zaplatit.Komentáře uživatelů k filmu (75)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(7.6.2009)
-
Tetsuo
Dardennové mají lepší filmy, ale "o něco horší film od Dardennů" = mnohem lepší film, než je schopno natočit většina filmařů zabývajících se sociálními tématy.(18.2.2009)
-
Malarkey
Tohle je pro změnu přesně toentyp dramat, který u mě nemá šanci zaujmout. Lorna je zvláštní, celý film se drží takové neotřele otravné atmosféry, ve výsledku se z toho filmu nic nedozvím, a tak u filmu usínám a usínám, až odpadnu úplně. A přitom námět není zase až tak špatný. Jen nedokážu najít místo, u kterého bych se zarazil, které by mě zaujalo nebo alespoň překvapilo. Nic. Jen šílená nuda.(11.5.2011)
-
AngelAngie
Tenhle snímek byl v Cannes nominován.(21.6.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $330,087║Tržby Celosvetovo $4,889,754║(4.11.2009)
-
Shadwell
Mlčení Lorny je na jednu stranu obžalobou zkaženého a zvráceného světa, kde zdánlivě nikdo není na té správné (nebo na té špatné?) straně, úpadku morálních hodnot a různých forem prospěchářství, zároveň je však film touto zkažeností jaksi fascinován, staví ji na odiv a manýristicky se v ní vyžívá. Uvážíme-li nářky z poslední doby nad filmovými festivaly, z nichž se stal paralelní trh k běžné distribuci, který se také otáčí kolem osy ekonomických vztahů, musíme se ptát, jestli nejsou etablovaní auteuři Dardenneové puzeni spíše tržní cestou než sociálním smýšleném; jestli si tito novodobí artoví hokynáři nedělají z důvěřivých diváků trochu šprýmy. ____ Stylistická poznámka: V artových filmech se nestříhá tak často jako v těch mainstreamových z nějakých ideologických předsevzetí (levičácká opozice vůči establishmentu), nebo snad stylistických („zachytávání" času v dlouhých záběrech-sekvencích), ale protože by vyšlo najevo, že nevyprávíte. Každý další střih a každý prostřih – prostřihem rozumíme krátký záběr, který vkládáme mezi dva záběry určitého dění, abychom jej doplnili o novou informaci – by usvědčil tvůrce z „loudavého podávání informací“ divákovi a vůbec z nedostatku takovýchto informací. Ovšem pokud takový prostřih umístíte a rozmělníte přímo v záběru, tzn. bez střihu, ničemu to nevadí, jde prostě o vatu, která se v záběru, zvláště v tom trvajícím nad pět sekund, které jsou pro art typické, ztratí. Uzavřeme to následující tezí: V mainstreamových filmech vidíme méně v záběru a tušíme více v „utopickém“ poli mimo záběr, u artu je tomu obráceně – to art se proti obecnému přesvědčení nachází ve sféře aristotelovské, zatímco mainstream v platónské.(5.6.2009)
-
Bluntman
Stále stejní, a přitom tak noví Dardennové, či tak noví, ale přitom stále stejní Dardennové? Těžko říct, protože nezáleží ani tak na tom, nakolik jste obeznámeni s tvorbou oblíbenců v Cannes, kteří si "odtud" odnesli Zlatou palmu za ROSSETU a DÍTĚ, ale jestli přijmete zlom v druhé polovině. Jejich pozorovatelský odstup, známý ze SLIBU či SYNA, se zde postupně promění ve vyprávění z pohledu hlavní ženské postavy, jejíž psychické stránce se uzpůsobuje eliptické vyprávění a i míra informací a způsob jejich dávkování je závislý na ní. Zájem o lidi žijící na okraji společnosti, kteří se zapletou se zločinem (nelegální přistěhovalectví - SLIB, předčasná dospělost a zodpovědnost za druhé, např. za na drogách závislou matku - ROSSETA , SYN - vyrovnání se s minulostí: vražda, zbavení se novorozence kvůli obživě - DÍTĚ), zůstává, stejně tak poukázání na vazbu mezi nimi a státními institucemi. Na leitmotiv - smíření se se svým svědomím prostřednictvím pokání - prostupující celým dílem belgických bratří je ale nahlíženo v druhé polovině až nábožensky a ústřední postava, přestože ji zůstává naděje na záchranu, není schopna čelit svému čini, vyrovnat se s ním, čímž se odřizuje od společnosti. Od Bressona k Buňuelovi aneb deprese z represe.(20.3.2009)
-
JANARYBA
Hodně zajímavý film, na Albánku je ale Lorna až moc vyjjímečná a schopná, i ta super francouzština není rozhodně obvyklá. Ale ten divný konec, nejradši bych si "dala" na závěr happy end, ale i realistické tragické zakončení by mi bylo milejší, než nejistota v chatrči (chvilková než dorazí policie se psy...)(2.4.2009)
-
Ducharme
Po Dítěti je pro mě Lorna jedno velké zklamání. Arta Dobroshi přehrává, dialogy jsou po většinu času zcela nepřínosné, konec je zbytečně dlouhý. Jediné co mě opravdu nadchlo je výkon Jérémie Reniera, který se svojí rolí jako obvykle dokonale sžil.(19.1.2009)
-
Aluska88
Očekávala jsem silné drama a dostalo se mi spíše skrovně podaného příběhu. Celkově na mě film zapůsobil jako velmi kvalitní, ale chladný, emočně prázdný a dějově nepříliš výrazný. Čistě evropský, nezávislý, často soustředěn na záběry beze slov. Z výkonu Arty Dobroshi mám stále poněkud neucelené dojmy. Často jsem chování její postavy ne zcela chápala. A v závěru filmu jsem byla už naprosto ztracena. Zato mě zaujal Jérémie Renier coby zoufalý feťák. Z Mlčení Lorny si budu nejvíce pamatovat "nahou" scénu:)(29.3.2011)
-
ninon
To co dělá Dardenny Dardenny už začíná být smyčka, která se kolem nich rychle utahuje. Sociální drama tisíckrát jinak, co rychle vyšumí.(18.10.2009)
-
bassator
43rd KVIFF 2008 - OPEN EYES - Otevřené oči - 22. 3. 2010 - 75%, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.92/524(23.8.2009)
-
swamp
Od této bratrské režisérské dvojice jsem doposud viděl pouze snímek L' Enfant. Le Silence de Lorna je pak dalším snímkem, který se velmi emotivně dotýká sociálních témat. Jedinou výtkou z mé strany je snad závěr, který mi přišel o něco víc protahovaný, než by bylo záhodno, přesto - pokud nemáte problém s evropskou tvorbou - mohu jen doporučit.(9.2.2010)
-
Premiere_*
Neutěšený realistický snímek, o kterém si nemůžete na konci říct, že tohle se naštěstí děje jen ve filmech.(30.1.2009)
-
Slarque
Jak se mi jejich Dítě nelíbilo, tak tentokrát jim skoro nemám co vyčíst. Tohle je takový typicky festivalový film, který v běžné distribuci nemá téměř žádné šance. Bratři Dardenneové tentokrát zvolili velmi civilní režijní formu, která jen zvýrazňuje perfektní herecký výkon albánské herečky Arty Dobroshi, která téměř neopouští plátno. Ještě bych si ale dal nějaký konec... (90%)(14.7.2008)
-
Pedestrian
Na můj vkus až příliš realistické, chladné a odtažité. S filmem toho začínají mít snímky bratří Dardennů čím dál tím méně společného.(23.7.2009)
-
Aidan
Skličující, ale ne beznadějný film; až nepříjemně skutečné drama, které se nesoustředí jen na sociální otázky - jakkoliv věrohodně je v něm svět přistěhovalců v "blahobytné Belgii" zachycen - ale především na lidské charaktery, na zápasy v duši. Sledujeme tichý přerod albánské imigrantky Lorny, pro niž se druhý člověk, feťák Claudy, jehož si vzala kvůli občanství, postupně stává z věci člověkem, ne prostředkem, ale cílem. Utkvělo mi v srdci nekolik krásných okamžiků: například nečekaná milostná scéna (byť trochu příliš dlouhá), kde je sex mnohem spíše projevem sebedarování než chtíče. Ocenění poroty v Cannes za scénář však moc nechápu. Film v poslední třetině příliš dějově zrychlí a zhoustne, takže divák ukolébaný pomalým rytmem vyprávění najednou lapá po dechu, přemýšlí, co se to vlastně na plátně stalo a příběh se mu mírně odcizí. Zkratkovitsot začne vadit. Navzdory tomuto nedostatku si minimalismu bratří Dardennů cením - podivuhodně pravdivě a bez kašírování totiž spájí sociální výpověď s duchovnem. Dával-li bych zlatou palmu, pak za režii. Jako jiné dardennovské filmy, ani Lorna nepotěší, nepobaví, neposkytne únik... kdo jí však bude ochoten věnovat pozornost, mnoho si odnese - přinejmenším jednu užitečnou jizvu navíc. Ale Bohu díky za takovéto chirurgické zákroky na duši, pomáhají člověka léčit z jedovatého opojení, do něhož se v multikinech - chrámech eskapismu - často tak ochotně vrhá.(23.2.2009)
-
Richie666
Dítě se mi líbilo hodně, Jérémie Renier je vážně skvělej (škoda, že tady nemá víc prostoru), ale tohle byla prostě nuda a ani tomu příběhu jsem nějak nedokázal dostatečně uvěřit, takže mi některé jednání hlavní postavy přišlo spíš nelogické (hlavně konec).. Dardennové mě tímto zkrátka nezaujali, přičemž jejich kvality jim rozhodně neupírám a budu se těšit na další zážitek.(21.3.2009)
-
rawen
Mám dost ambivalentní pocity, Mlčení Lorny je bezesporu zajímavým kouskem, i když jsem od jeho návštěvy v kině nic moc nečekal, dokázal mě připoutat na celých 100 minut. Přesto po jeho shlédnutí nejsem tak nějak "vnitřně uspokojen". Největší chyba? Vykreslení Lorny jako docela chladnokrevné a cílevědomé ženštiny, které její činy přerostou přes hlavu až do psychického kolapsu nejenže divák nevidí postupně, on se té přeměny jako kdyby ani nedočká, jen špekuluje co je špatně - a to si myslím, že je problém herecký a nechtěný... Jinak tak nějak na nic prstem ukázat nedokážu. Jako pozitivní beru střídmé a střízlivé ztvárnění celého příběhu (hl.hrdinka na plátně stráví spoustu časy mlčky, vykonávajíc různé "obyčejné" úkony - tyto úkony souvisí s dějem a každý chápe, že je Lorna musí vykonat, ve filmu ale na ně jako kdyby nejsme zvyklí, protože většinou nikdo nevidí důvod je ukazovat - to je velmi zajímavý přístup, který si mě nevtíravě našel a já to kvituju s potěšením). To je zhruba všechno co k tomu tak dokážu říct. Kvalitní evropský snímek. 7/10 PS: připojuji se k pochvale pro Jérémie Reniera alias feťáka Claudyho(3.4.2009)
-
phoebus
[80%] ... Ačkoli je Mlčení Lorny určitě kvalitní a viděníhodný snímek, přišel mi tak trochu roztržitý ve svém záměru. Na sociální drama málo realistické, na vztahové drama málo psychologické, na cokoliv jiného málo poetické. Doufám, že v dalším filmu se Dardenneové lépe najdou.(23.4.2009)
