Mlčení Lorny

Zlatá Palma - výběr (07.06.2009)

Dardennové mají lepší filmy, ale "o něco horší film od Dardennů" = mnohem lepší film, než je schopno natočit většina filmařů zabývajících se sociálními tématy. (18.02.2009)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $330,087║Tržby Celosvetovo $4,889,754║ (04.11.2009)

Mlčení Lorny je na jednu stranu obžalobou zkaženého a zvráceného světa, kde zdánlivě nikdo není na té správné (nebo na té špatné?) straně, úpadku morálních hodnot a různých forem prospěchářství, zároveň je však film touto zkažeností jaksi fascinován, staví ji na odiv a manýristicky se v ní vyžívá. Uvážíme-li nářky z poslední doby nad filmovými festivaly, z nichž se stal paralelní trh k běžné distribuci, který se také otáčí kolem osy ekonomických vztahů, musíme se ptát, jestli nejsou etablovaní auteuři Dardenneové puzeni spíše tržní cestou než sociálním smýšleném; jestli si tito novodobí artoví hokynáři nedělají z důvěřivých diváků trochu šprýmy. ____ Stylistická poznámka: V artových filmech se nestříhá tak často jako v těch mainstreamových z nějakých ideologických předsevzetí (levičácká opozice vůči establishmentu), nebo snad stylistických („zachytávání" času v dlouhých záběrech-sekvencích), ale protože by vyšlo najevo, že nevyprávíte. Každý další střih a každý prostřih – prostřihem rozumíme krátký záběr, který vkládáme mezi dva záběry určitého dění, abychom jej doplnili o novou informaci – by usvědčil tvůrce z „loudavého podávání informací“ divákovi a vůbec z nedostatku takovýchto informací. Ovšem pokud takový prostřih umístíte a rozmělníte přímo v záběru, tzn. bez střihu, ničemu to nevadí, jde prostě o vatu, která se v záběru, zvláště v tom trvajícím nad pět sekund, které jsou pro art typické, ztratí. Uzavřeme to následující tezí: V mainstreamových filmech vidíme méně v záběru a tušíme více v „utopickém“ poli mimo záběr, u artu je tomu obráceně – to art se proti obecnému přesvědčení nachází ve sféře aristotelovské, zatímco mainstream v platónské. (05.06.2009)

Stále stejní, a přitom tak noví Dardennové, či tak noví, ale přitom stále stejní Dardennové? Těžko říct, protože nezáleží ani tak na tom, nakolik jste obeznámeni s tvorbou oblíbenců v Cannes, kteří si "odtud" odnesli Zlatou palmu za ROSSETU a DÍTĚ, ale jestli přijmete zlom v druhé polovině. Jejich pozorovatelský odstup, známý ze SLIBU či SYNA, se zde postupně promění ve vyprávění z pohledu hlavní ženské postavy, jejíž psychické stránce se uzpůsobuje eliptické vyprávění a i míra informací a způsob jejich dávkování je závislý na ní. Zájem o lidi žijící na okraji společnosti, kteří se zapletou se zločinem (nelegální přistěhovalectví - SLIB, předčasná dospělost a zodpovědnost za druhé, např. za na drogách závislou matku - ROSSETA , SYN - vyrovnání se s minulostí: vražda, zbavení se novorozence kvůli obživě - DÍTĚ), zůstává, stejně tak poukázání na vazbu mezi nimi a státními institucemi. Na leitmotiv - smíření se se svým svědomím prostřednictvím pokání - prostupující celým dílem belgických bratří je ale nahlíženo v druhé polovině až nábožensky a ústřední postava, přestože ji zůstává naděje na záchranu, není schopna čelit svému čini, vyrovnat se s ním, čímž se odřizuje od společnosti. Od Bressona k Buňuelovi aneb deprese z represe. (20.03.2009)

Tak já nevím, jestli v tomhle případě nebyli páni bratři režiséři až příliš velkými skrblíky, ale ve své podstatě asi tolik slov nebylo opravdu třeba. Jé to téma zfilmované na sto způsobů, takže kostra byla celkem jasná, ale asi jsem očekávala, že mě víc emotivně osloví. Myslím, že sen Lorny byl postupně drcen tím, co všechno pro něj musela udělat. Nemůžu říct, že jsem s ní soucítila po tom, co se odehrálo v souvislosti s Claoudym, ale to byl asi první impuls, kdy pak postupně začínala její vnitřní destrukce a vše se neodvolatelně chýlilo ke konci, který se v tomhle případě dal předpokládat Co dokáže s člověkem udělat ekonomická krize je někdy k nevíře a tohle byl jen malý útržek života jedné dívky, která měla možná zůstat tam odkud pocházela, alespoň ze závěru to pro mě vyplynulo. Jo, život je někdy pes a Arta byla výborná. 3,5* (28.02.2014)

Film o jedné v podstatě hloupé malé rybě, která nemá ani náznak kontroly nad svým životem, a i když si sama myslí, že všechno dělá právě proto, aby tu kontrolu nabyla, nakonec musí přijít deziluze. Lorna na mě působí mnohem víc na osobní než sociální úrovni, vlastně jako sociální drama mě nepřišla moc zajímavá, ale to není špatně, protože ona osobní rovina mě zaujala víc, než je u Dardennů běžné. (06.09.2015)

Zločin? Fajn, ale jen "vocaď pocaď", říká si hlavní hrdinka, když si chce najít své místo na slunci a přivydělat sňatkovým podvodem. Už jí ale nevoní vražda, která je nedílnou součástí plánu jejích společníků. Má zkrátka a dobře určité morální zábrany, které ostatní členy zločinecké bandy zjevně netrápí. Lorna si ale neuvědomuje, že je jenom malou rybou a nikoliv hybatelkou událostí, takže její vzpoura proti plánovanému obchodu se smutnými konci končí neúspěšně a nezbývá jí než se pokusit zachránit holý život. Psychologická kriminálka se zajímavou a neokoukanou herečkou v hlavní roli a hořkým dějem se nesnaží jít ve stopách hollywoodských thrillerů, ale vlastní cestou malého evropského filmu. Celkový dojem: 75 %. (17.05.2012)

Očekávala jsem silné drama a dostalo se mi spíše skrovně podaného příběhu. Celkově na mě film zapůsobil jako velmi kvalitní, ale chladný, emočně prázdný a dějově nepříliš výrazný. Čistě evropský, nezávislý, často soustředěn na záběry beze slov. Z výkonu Arty Dobroshi mám stále poněkud neucelené dojmy. Často jsem chování její postavy ne zcela chápala. A v závěru filmu jsem byla už naprosto ztracena. Zato mě zaujal Jérémie Renier coby zoufalý feťák. Z Mlčení Lorny si budu nejvíce pamatovat "nahou" scénu:) (29.03.2011)

Novodobá forma prostituce, děvčata z chudých zemí se neprodávají na ulici, prodávají se jako nevěsty. V podstatě jde o to stejné. Pasák určuje, co bude vhodné, na soukromí je málo prostoru. Proč Mlčení? Lorna přece mluví a je i dost výmluvná. Mlčí, když by měla mluvit? Je uzavřená? Prakticky nic se nedovíme o jejích motivech. Ano, má chlapce, chtějí spolu podnikat, chybí jim peníze, ale proč právě takto? Co jí vedlo, aby překročila danou hranici? Pro mě jedná naprosto iracionálně a nezodpovědně, ale její tklivá neotřelá krása je působivá. (27.02.2020)

Hodně zajímavý film, na Albánku je ale Lorna až moc vyjjímečná a schopná, i ta super francouzština není rozhodně obvyklá. Ale ten divný konec, nejradši bych si "dala" na závěr happy end, ale i realistické tragické zakončení by mi bylo milejší, než nejistota v chatrči (chvilková než dorazí policie se psy...) (02.04.2009)

Po Dítěti je pro mě Lorna jedno velké zklamání. Arta Dobroshi přehrává, dialogy jsou po většinu času zcela nepřínosné, konec je zbytečně dlouhý. Jediné co mě opravdu nadchlo je výkon Jérémie Reniera, který se svojí rolí jako obvykle dokonale sžil. (19.01.2009)

To co dělá Dardenny Dardenny už začíná být smyčka, která se kolem nich rychle utahuje. Sociální drama tisíckrát jinak, co rychle vyšumí. (18.10.2009)

Skličující, ale ne beznadějný film; až nepříjemně skutečné drama, které se nesoustředí jen na sociální otázky - jakkoliv věrohodně je v něm svět přistěhovalců v "blahobytné Belgii" zachycen - ale především na lidské charaktery, na zápasy v duši. Sledujeme tichý přerod albánské imigrantky Lorny, pro niž se druhý člověk, feťák Claudy, jehož si vzala kvůli občanství, postupně stává z věci člověkem, ne prostředkem, ale cílem. Utkvělo mi v srdci nekolik krásných okamžiků: například nečekaná milostná scéna (byť trochu příliš dlouhá), kde je sex mnohem spíše projevem sebedarování než chtíče. Ocenění poroty v Cannes za scénář však moc nechápu. Film v poslední třetině příliš dějově zrychlí a zhoustne, takže divák ukolébaný pomalým rytmem vyprávění najednou lapá po dechu, přemýšlí, co se to vlastně na plátně stalo a příběh se mu mírně odcizí. Zkratkovitsot začne vadit. Navzdory tomuto nedostatku si minimalismu bratří Dardennů cením - podivuhodně pravdivě a bez kašírování totiž spájí sociální výpověď s duchovnem. Dával-li bych zlatou palmu, pak za režii. Jako jiné dardennovské filmy, ani Lorna nepotěší, nepobaví, neposkytne únik... kdo jí však bude ochoten věnovat pozornost, mnoho si odnese - přinejmenším jednu užitečnou jizvu navíc. Ale Bohu díky za takovéto chirurgické zákroky na duši, pomáhají člověka léčit z jedovatého opojení, do něhož se v multikinech - chrámech eskapismu - často tak ochotně vrhá. (23.02.2009)

Hodně silný film bez hluchých míst. A tak přesvědčivé herecké výkony se hned tak nevidí. Necelé dvě hodiny jsem žila s Lornou a nelituju toho. (10.04.2011)

Dosť dlho som premýšľal nad dejom tohto filmu. Nie je prezentovaný nijak doslovne, ale je prehľadný. Obsah som si tu našťastie nečítal a nerobte to. Pomerne komplikovaný podvod sa ale u bratov D mení na psychologickú štúdiu jednej mladej ženy a cez ňu sa samozrejme dotýka aj problémov spoločenských. Dôraz je ale kladený na jednotlivcov a myslím, alebo som si istý, že je to iba dobre. Kamera tentokrát nie je roztekaná, nechodí za postavou, čo je v mojich očiach ďalšie výrazné plus. Záver je mierne zavádzajúci, ale ja som osobne za jeho otvorenosť vďačný. Vlastne ani nechcem vedieť, čo bude ďalej. (08.07.2016)

Od této bratrské režisérské dvojice jsem doposud viděl pouze snímek L' Enfant. Le Silence de Lorna je pak dalším snímkem, který se velmi emotivně dotýká sociálních témat. Jedinou výtkou z mé strany je snad závěr, který mi přišel o něco víc protahovaný, než by bylo záhodno, přesto - pokud nemáte problém s evropskou tvorbou - mohu jen doporučit. (09.02.2010)

Rozhodně povedená drama. Vynikající herecké výkony obou hlavních představitelů, naprosto věrohodný děj i zajímavě udělaný konec. Nemůžu jinak, než tenhle film vřele doporučit. (14.11.2014)

Jak se mi jejich Dítě nelíbilo, tak tentokrát jim skoro nemám co vyčíst. Tohle je takový typicky festivalový film, který v běžné distribuci nemá téměř žádné šance. Bratři Dardenneové tentokrát zvolili velmi civilní režijní formu, která jen zvýrazňuje perfektní herecký výkon albánské herečky Arty Dobroshi, která téměř neopouští plátno. Ještě bych si ale dal nějaký konec... (90%) (14.07.2008)

Na můj vkus až příliš realistické, chladné a odtažité. S filmem toho začínají mít snímky bratří Dardennů čím dál tím méně společného. (23.07.2009)