Alois Nebel

[IFF 2011, Bratislava] Tomáš Luňak a jeho opatrný-čo mimochodom neznamená nepodarený-debut. Nazdávam sa, že výsledná fazóna zdupkáva predovšetkým na neochote pridržať sa pôvodnej predlohy, ktorá v sebe ukrýva nespočetné množstvo nepoužitých narážok a heftov. Bez nich "mlha ktorá šuká les" vyzerá dosť vypreparovane a túto kastráciu naplno nevynahradí ani rotoskopické zaobalenie. Má zbehlého Krobota (mimovoľná podobnosť s "A Londoni férfi" ma rozplesala), má v malíku exteriéry z čias normalizácie a chmúrne prostredie bývalého Sudetska, má skôr heslovité, než doslovné razenie-k tomuto nemôžem napísať krivého slova. Spomeňme si však napr. na "Waltz with Bashir" a "Scanner Darkly", ktoré sa núkajú k provizórnemu prirovnaniu-Folman aj Linklater kráčali totožným smerom, avšak ich spovede-i keď boli diametrálne odlišné-boli buď tematicky hutné alebo fabulovo rozvetvené. "Alois Nebel" neni ani jedno, ale aj tak sa neubránim spokojnosti z vytvorenia niečoho (na tuzemské pomery) špeciálneho a preto vravím, snaha sa cení. (09.11.2011)

Česká Renesance natož Sin City se nekoná. Ty postavy uměly mlčet opravdu ukázkově. Kdyby byly podpořeny hutným příběhem a atmosférou, možná by to nemuselo vyznívat jako negativum. Herci (...aneb tolik tváří z Dejvického divadla nehrálo ani v Karamazových...) většinou nepůsobí moc věrohodně. Což je chyba spíše samotných postav, jejichž motivace a většinou i charaktery jsou těžce rozluštitelné. Jako debut to sice působí neokoukaně a v kontextu naší kinematografie se Nebel skutečně jeví jako unikátní projekt. Ale výsledek mě asi minul víc, než jsem chtěl. (03.10.2011)

Toto je přesně ten typ filmu, který mi v české kinematografii chyběl. Alois Nebel, pečlivě připravovaný několik let, je do posledního detailu vypilované dílo, které chytí za srdce a díky fantastické vizuální stránce, budete hltat každý jeho záběr, který vypadá jako samostatný obraz namalovaný špičkovým umělcem. Optimismus od snímku určitě nečekejte. Nejde o to, že děj je neveselý, ale především o to, že všichni herci jsou téměř neustále zachmuření, počasí je sychravé a mlhavé a na diváka dýchá těžkost doby a tragikomičnost postav. Miroslav Krobot v hlavní úloze, je jedinečný a příliš za ním nezaostává ani Leoš Noha a jeho otec (ve filmu - fotr) Alois Švehlík. Okolo těchto třech postav (plus Karel Roden) se točí veškeré dění. Ve filmu zazní i krásná skladba Půlnoční (i když neúplná) od Václava Neckáře, která loňský rok (a hlavně o Vánocích) válcovala všechny naše rozhlasové stanice. Díky za tuto blýskavou perlu. (06.03.2012)

Velmi zvláštní film. Animace nebyla špatná, byla zajímavá. Příběh to snad ani nemá. Spíš se nad tím musí člověk zamyslet a právě to mě nebaví. Poetika ? Próza ? Nebo něco jiného ? Na tohle já stavěnej nejsem. Určitý nápad se ve filmu najde, nějaké scény a tak, ale to je asi všechno. Stopáž 81 minut je málo, ale mě film přišel tak na dvě hodiny táhlej. Film hodnotím jen na 34% = ** (23.10.2012)

8.30 – míchaná vajíčka se slaninou, toast, pomerančový juice, 10.30- (bílý) jogurt s ovocem, müsli, zelený čaj, 12.30- hovězí vývar s pečivem, špagety aglio olio, 3dcl bílého vína (vody), 14.00- jablečný štrúdl se šlehačkou a skořicí, preso, 16.00 mozzarella s rajčaty, popř. šopský salát, voda (jemně) perlivá, 18.30- pečené koleno, křen, hořčice, čerstvé pečivo, točené pivo (3x), proloženo medovými žebry popř. tataráčkem, 22.00- šťopička tulamorky na ledu, doutník…. Co se tím snažím naznačit? Každý máme nějaké ty svoje li(sla)bůstky, přičemž někoho uklidňuje čtení si v jízdním řádu, jiný se uklidňuje při soustu dobrého jídla a hltu kvalitního moku. A byť ty moje jsou na hony vzdáleny těm A. Nebela, v zásadě mám pro ně(j) plné pochopení. S jedním osobním dovětkem k filmu samotnému. Přestože jsem se nejvíce těšil na samotnou netradiční animovanou stránku, je to právě ONA....... a nikoliv (drtivou zdejší většinou nemilosrdně rozcupovaný scénář, který je všechno možné jen ne doslovný, pouze nastiňuje, mnohé se odehrává v jemných náznacích a (skrytých) odkazech (ostatně ne vždy se nejvíce sdělí (planým) tlacháním, ale umět (druhému) naslouchat je skutečné umění), což mnohé (zvyklé na „vedení za ručičku“) může mírně řečeno jemně rozladit), přesto (i) dokážu pochopit výtky typu, že mnohé události a motivy (v) chování jednotlivých akterů by si zasloužili více rozepsat, než v pouhých minutových (resp. sec) náznacích,..... KTERÁ mi brání udělit snímku vyšší hodnocení. Přiznávám ovšem, to je věc osobního vkusu. Přesto si neodpustím poznámku (i vzhledem k velmi zajímavému hereckému obsazení) já bych (v tomto případě a ve světle zdejší zkušenosti) dal jednoznačně přednost klasické hrané verzi. Nebudu chodit okolo (lejna) po špičkách a řeknu to na plnou hubu. Sterilní rotoskopie (možná) zcela nezabíjí snímek a dovedu i pochopit, že v dosti momentech slouží jako (ná)pomocná berlička příběhu (zejména atmosféry, která by se těžko jiným způsobem přenášela, takže bych i dokázal pochopit (přijmout) kombinaci obého, nicméně zcela bez jakýchkoliv pochyb se zde vytrácí geniální minimalismus drtivé většiny herců, což je věc (zjištění) krajně nešťastn(á)é, neopomenuvší a neodpustiteln(á)é Stejně jako si troufám jednoznačně tvrdit, že česky (ne)mluvící, (ne)myslící, (ne)chápající dějinné souvislosti) publikum (ne)může snímek zákonitě plně (d)ocenit. To ovšem již není naše (divákova) starost. 73% (29.05.2012)