Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dadel
    ****

    Kdyby to bylo normálně hrané, bylo by to stěží za dvě hvězdičky, ale takhle jsem si celý film vychutnával úžasnou vizuální stránku a všímal si všech možných detailů. K četbě comiscu mě to ale nijak nevymotivovalo.(11.10.2011)

  • Marigold
    ***

    Po všech stránkách mlhavý film. Zatímco v oblasti atmosféry a vykreslení prostředí "normalizačního zlomu" je tahle mlha ku prospěchu, v oblasti vyprávění a charakterizace postav je jí víc než zdrávo. Chybí tu jasnější motivace, návaznost, chybí tu vlastně příběh. Je mi jasné, že Jaromírem 99 propagované "mlha šuká les" je zábavné někde nad lahváčem piva z hor, ale 87 minut filmu z toho neuvaříte. Navíc v rotoskopii tváří herců je něco udělané špatně, protože vypadají každou chvíli jinak - jednou jim to komiksově sluší, jindy vypadají jak ošklivě namalované ksichty na kartónu. Cítím s Nebelem jistou sympatii, protože se snaží být odlišným českým filmem (nemluvným, náznakovým, založeným na pocitu z místa), ale těžko mu můžu odpustit, že vedle snahy už toho moc nenabízí.(28.9.2011)

  • Arbiter
    ****

    Je až příliš jednoduché připlácnout pozornost na banální povrch struktury děje a prohlásit ho za plytký. Taková lampa v noci. Viď, moucho. Sledujte se mnou, a sledujte pozorně. Forma tu totiž nosí děj často mlčky a komplexní sdělení, respektive množství nabízeného, vyžaduje aktivní spoluúčast diváka. Pasivní příjemce potravy se v té přímočarostí nabízené nudě těžko zasytí. Síla v asociacích. Důkaz, jak moc je důležité pokládat si správné otázky. Vedou po pěšině, kterou prozradí jen podrážky bot otisknuté v bahně než mrazem ztuhlo a překryl ho nános sněhu. To je ale potřeba počkat, než sníh zase sleze, žejo. __ Máme tu okamžik, kdy je cesta násilně rozštěpena v rozcestí. Vzniknuvší pěšinky se někdy překrývají, někdy jedna druhou na míle míjí. Obě pocházejí ze stejné minulosti, obě chromé. Cesty pro ztracené duše. Prvá pro ty, kteří pouze přežívají a rezignovaně hledají klid, prosti revolty. Pohár přetekl se smutným uvědoměním, že jeho okraj může být svlažován i nekonečné roky. Druhá, neméně zahalena mlhou pro ty, které setrvačnost žene kupředu. Sestávající z fanatického odhodlání a bolestné prázdnoty. Přežitek starého utrpení, které nikdy nenalezne klidu a stává se nepatřičným pro dobu, kam ho ta neutuchající vytrvalost zavedla. Okupují stejné mezidobí, směřují v čase do stejného okamžiku. Optikou celku jsou podivnou a nedílnou součástí ducha doby, která má ve výsledku stejné kořeny, stejné body zlomu. Jen pod drobnohledem zjistíme z jakých jednotlivostí je celek tvořen. Koukáte na roztomilý obrázek Mickey Mouse, který je složen z válečných fotek. __ Tak provázáni a přesto se míjejí. K sobě spoutáni, ale odděleni zdí. Každý svou cestou, za cílem předurčeným dnem dávno minulým. A vlaky stále jezdí laskavě neměnné trasy, a vlaky stále mají zpoždění. (Škoda toho narativního skřípání)(3.11.2011)

  • Radek99
    ****

    Filmová adaptace komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra "99" Švějdíka je atmosferický vizuální skvost, čistě poetická zastávka v deštivých Jeseníkách, jíž ale chybí jedna podstatná složka, totiž kvalitní scénář. Snímek objektivně fungující - výborné je postižení šedavého bezčasí bývalého prostoru Sudet, tedy míst daleko od civilizačních center, kam z metropolí doléhají dějinné události jen jaksi mimoděk a s velkými zpožděními a kde jízdní řád je konstantou běhu života, tajemná postava introvertního Aloise Nebela, kolem něhož se sice neznatelně, ale přece valí dějiny, motiv pomsty i temné stránky duše některých postav. Zdaleka nejvíc tak Alois Nebel upomíná k minoritnímu proudu českého filmu spjatého s tvorbou třeba takového Ivana Vojnára, zejména k jeho Cestě pustým lesem. Šumava s Jeseníky mají leccos společného nejen v době civilizačních zlomů... Co ovšem tomuto ambicioznímu projektu uškodilo, tomu se v kostce dá říci nedostatečný dějový oblouk (byť v komiksové předloze je dosti výrazný), smysl, jenž by se měl na konci snímku vyjevit a k němuž celý tenhle rotoskopický cirkus směřuje, coby divák však v průběhu filmu ani v samotném finále ono zamýšlené nějak nenacházím, tvůrci prostě šetří s dějem a zápletka se vlastně ani nezaplétá, vždyť největším dějovým zlomem je, že Květa se po příjezdu do Bílého potoka vydala v bouři po zelené turistické značce... Nevím, možná byl záměrem tvůrců pokus o vyprázdněnou naraci, leč dle mého názoru si filmový Alois Nebel nějaký výrazně silnější příběh zasloužil...pak bych se možná dočkal i očekávaného diváckého transu, ke kterému jsem měl takhle opravdu na míle daleko...(23.10.2011)

  • D.Moore
    ****

    Lojzíku nááš na kolejíích... Adaptace komiksu jdou točit různě. 1) Doslovně s rizikem, že u nikoho jiného než u fandů předlohy neuspějí (Watchmen); 2) Doslovně, zábavně, s hvězdným obsazením a tak, že komiks vlastně znát nepotřebujete (Sin City); 3) "Neuctivě" tak, že z předlohy vyrvete pár nejatraktivnějších linek, za což vás pak ovšem fanoušci komiksu budou nesnášet (Z pekla)... A ještě čtvrtým způsobem, který je vlastně stejný jako posledně uvedený, ovšem účinek má úplně jiný - zatímco fanoušci předlohy vám lehnou k nohám, český masový divák, pro kterého jste to vlastně všechno zjednodušoval, o vás nebude stát. A to je případ Aloise Nebela. Po čertech živý organismus skvělé komiksové knihy (její) tvůrci okrájeli opravdu na maximum a natáčeli vlastně jen s kostlivcem, který zbyl. Kostlivec to je ovšem stále čiperný, pořád má co říct a na plátnech/obrazovkách rozehrává (ne)příjemně sugestivní lidské osudy. Jednou hraje na strunu traumat, pak zabrousí do černých vod úplné beznaděje, odkud se vynoří na světlo, které ovšem nemusí svítit pořád. Pokud jde o mě, říkám, že všechno důležité, co říká komiks, říká i film. Mrzí mě jen Aloisova kratičká stopáž. Být tak o dvacet minutových vagonů delší, uvezl by toho jesenického nákladu mnohem víc.__P.S. A ano, vypadá to skvěle.(19.4.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace