Sherlock Holmes

Hm, mě, starou konzervu, tady nemá co zabavit. Co se stalo s detektivkami? Zachraňujeme svět, ach bože, toho mám po krk. Proč se nemůžeme hňahňat v nějakých nicotných problémech, na kterých vůbec nezáleží, třeba já nevím, proč třeba lady Sherwoodové zmizelo ze špajzu skopové? Nebýt Boba, který mě proti mojí vůli (Jeremy Brett forever!) nakonec docela bavil, tak budu asi dštít síru mnohem víc. (30.06.2010)

Sherlock Holmes mohl být opravdu skvělým filmem, představuje dva zábavné charaktery s jiskřivou chemií ve svých dialozích, vsází je do atraktivního prostředí - digitální Londýn se zvětšeným důrazem na kontrast a ostrost barev vypadá opravdu pěkně + zvýrazňuje "alchymismus" celého snímku a pak je tu ještě Guy Ritchie... Možná zklamal tím, že si Holmesovy pletky nesepsal sám, ale režisérsky se, co do vedení kamery a natáčení akčních scén, nečekaně předvedl. Ovšem když si vezmeme scénář, neboli poměrne triviální a plytký děj, který Ritchie jen uměle "zesložiťuje" a zase vysvětluje, aby z něj aspoň něco solidního vymáčkl (tento tah ovšem oceňuji, je totiž efektní), uvědomíme si, že slavný Sherlock Holmes není neslavným Andělům a démonům až tak vzdálený... 7/10 (21.01.2010)

„Prečo si taký podozrievavý?“ – „Chceš to chronologicky alebo podľa abecedy?“ Nie je to moja šálka kávy (bola by, ak by Ritchie takto špecificky sfilmoval Psa Baskervillského), ale vďaka buddy dvojke Downey/Law to šliape ako má napriek prestreleným dvom hodinám, zbytočnou trikovou smršťou (načo došlo k zničeniu lode? Aby Joel Silver ukázal, že zasa zohnal veľký rozpočet?) a fajn, ale zbytočnými akčnými scénami. Potešili ma dialógy, potešili ma hlášky, potešila ma atmosféra a aj to, že sa v prekombinovanom scenári nakoniec na nič (aspoň myslím) nezabudlo a bolo vysvetlené všetko. Aj keď to nejaký čas vyzeralo, že sa na pár kľúčových drobností zabudlo (obesenie). Ale nezabudlo. Najviac sa mi páčilo, že vzťah medzi Holmesom a Dr. Watsonom bol líčený ako homosexuálny, čo mi pripadalo strašne vtipné. Bohužiaľ Ritchie sa namiesto chémie medzi nimi rozhodol uprednostniť CGI, akciu a nečakané zvraty. (27.05.2011)

Sherlock Holmes, jak jej ještě neznáme. V ulicích špinavého a předigitalizovaného Londýna, s parádním sidekickem, který vlastně ani sidekick není, s vybroušeným smyslem pro humor a neuvěřitelnou dedukcí pod režijní taktovkou znovuzrozeného Guye Ritchieho. Styl se od povídek znatelně změnil a konečně se Sherlock ukázal v té své originální podobě. Robert Downey sice hraje Tonyho Starka z viktoriánské Anglie, ale i kdyby měl Tonyho ztvárnit v každém následujícím filmu, tak jen dobře. Jude Law si nechal "narůst" pořádný knír, nasadil klobouk a Robertovi je více než zdatným přihrávačem. Škoda přeplácaného digitálu, který hodně ruší a hodí se spíše do televizní produkce stanice SyFy. Nicméně, zážitek to byl vynikající a na dvojku se těším. (11.03.2010)

BEWARE THE SPOILERS. Guyi, chlape, dovol mi pogratulovat ti opožděně k rozvodu, protože pokud se tvůj změněný stav na manželském trhu projeví takovou změnou v kvalitě tvých posledních filmů, je ke gratulaci řada důvodů. A pokud jde o ty, kteří tvůj počin v hájemství sira Doyla kritizují, ukaž jim kromě třetího prstu na ruce taky ty stránky v knihách o Holmesovi, na kterých se píše o drogách, organizovaném chaosu přecházejícím v neorganizovaný bordel, vystřílených inciálách Jejího Veličenstva královny Viktorie, buldokovi (ačkoli to, zda nesl jméno ministerského předsedy, známo není), pěstních zápasech a dalších kratochvílích, a pověz jim, že A.C. Doylovi je šumafuk, i kdybys z Holmese udělal pilota Formule 1, protože onen pán své vlastní výtvory považoval za brak dobrý výhradně k tomu, aby ho finančně zabezpečil do doby, kdy bude moci psát hodnotnou uměleckou literaturu, následkem čehož kašlal na časovou kontinuitu a vzdor svému hrdinovi i na elementární logiku, takže dodnes mnozí pátrají s úsilím hodným lepší věci, kolikrát že se to vlastně Watson ženil a proč je Holmes v jedné povídce ujetý misogynní narkoman a v druhé lehce výstřední viktoriánský gentleman s pochopením pro slabosti lidského pokolení, zatímco ty jsi nám pro dobro věci, abych parafrázovala kleopatru, vrátil rockovou hvězdu, z které se po desetiletí nepochopitelně dělal suchar a místy vyčítané omlazení hrdinů poněkud bledne před skutečností, že letošní pětačtyřicátník Downey by byl v Sherlockově době pokládán za důstojného kmeta. Pokud tedy budeš cítit potřebu se hájit, proč tak a ne jinak, k čemuž nevidím důvod, lepší způsob trávení času je vymýšlení zápletky pro další dobrodružství. Já jsem byla spokojená takřka dokonale, takže ti děkuji. Neděkuji pouze za Rachel, takto ztělesnění nutnosti míchat do příběhu milostnou zápletku, i kdyby na pivo nebylo, za poněkud nešťastný nápad pojmenovat jednoho z padouchů lord Srab, a za nepopiratelný fakt, že ve většině zemí by velkého detektiva za záchranu parlamentu dav neoslavoval, ale spíš zlynčoval. A v neposlední řadě díky za to, že i když už nejsem malá holka a nehraju si na to, že s Sherlockem a Watsonem prožívám jejich dobrodružství, protože už jsem velká holka a ty si hrají trochu jinak, mohla jsem ty dvě hodiny vrátit čas nazpátek a nezlobit. Protože kdo si hraje... a dál to znáš. (05.02.2010)