Hanami - čas kvetoucích třešní
-
Kirschblüten - Hanami
-
Cherry Blossoms
Drama / Romantický
Německo, 2008, 127 min
Režie:
Doris DörrieObsah
-
Všestranná německá režisérka Doris Dorrieová rozehrává melancholií i trpkou úsměvností prodchnuté melodrama. Vyprávění o postarším manželském páru rozděleném úmrtím přináší pohled na vztah, kde až náhlá změna ukáže, jak málo se oba lidé znali a co naopak jeden pro druhého obětovali. Náhle ovdovělý starý muž takto až po smrti manželky začíná objevovat její sny a zájmy, což ho z Německa přivede až do Japonska.
Citlivě vystavěný snímek o loučení a znovunalézání se stal v Německu diváckým hitem a udržel se v kinech takřka třicet týdnů. To z něho učinilo nejúspěšnější nezávislý film německé kinematografie a také jeden z hlavních domácích trháků roku 2008.
Doris Dorrieová patří mezi nejznámější německé tvůrce současnosti a vytváří divácky atraktivní nezávislé filmy. Mezi její předchozí úspěchy patří komedie Muži z roku 1985 a komediální drama Jsem hezká? z roku 1998. (oficiální text distributora) -
Japonské třešně jsou jako lidé - kvetou jen krátce. V každodenní rutině uvězněný Rudi je nevyléčitelně nemocný, ale jeho žena Trudi se rozhodne mu tuto strašlivou zprávu zatajit. Místo toho se řídí radou lékaře vydat se s mužem na jejich poslední společnou cestu. Jak ráda by konečně navštívila Japonsko, zemi, jež ji celý život tak fascinuje! Ale Rudi, který se děsí jakýchkoli změn, přání své ženy vehementně odmítá, a tak jejich cesta vede pouze za dětmi do Berlína. Ty jsou ale svými vlastními životy natolik zaneprázdněné, že rodiče nakonec odjíždí k Baltskému moři. Když zde Trudi náhle umírá, Rudi je zcela vyveden z míry. Rozhodne se přece jen do Japonska odjet, aby tak dodatečně naplnil největší přání své ženy, vidět kvést třešně, horu Fujijama a tanec smyslů - butoh. Teprve díky setkání s japonskou tanečnicí butoh se Rudimu podaří najít cestu do vysněného světa své ženy. Z původního útěku se nakonec s pomocí mladé tanečnice stane spirituální cesta k sobě samému - a k Trudi.
Doris Dörrie („Muži“, „Nackt“, „Rybář a jeho žena“) se povedl díky klidné kameře a dlouhým záběrům venkovské oblasti Allgäu, ale i hektického Tokia nesmírně obrazný a emotivní snímek o lásce a smrti, loučení a promeškaných životních šancích. Rudiho rozlučkovou cestu provází melancholický humor, jež nám připomíná „Ztraceno v překladu“ Sophie Coppolové. Zároveň je snímek poctou japonskému klasikovi Yasujiro Ozuovi, který ve své „Cestě do Tokia“ z roku 1953 mistrně inscenuje rozpad rodinných struktur. (Das Filmfest)
Komentáře uživatelů k filmu (19)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(7.6.2009)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $104,433║Tržby Celosvetovo $12,397,200║(16.6.2009)
-
O*R*I*N
Der Film 08 ... Sladkobolná kýčovitá rádoby televizní inscenace s nádechem japonské tematiky, děkuji nechci.(9.10.2008)
-
JFL
Doris Dörrie viděla "Příběh z Tokia" a aktualizovala ho pro současnou dobu. Její melodrama je na rozdíl od Ozua emocionálně křiklavější a je z něho znát přílišné povrchní okouzlení Japonskem. Nicméně charismatický a uvolněně bezprostřední lesbický pár Nadja Uhl-Birgit Minichmayr představuje v jinak strnule přímočarém díle milé překvapení.(17.1.2011)
-
Kass
Ta polopatická režie a šablonkovitá hra na umění mi šla místy docela na nervy.(18.2.2011)
-
Aidan
Velmi povedená je zejména první polovina, jakožto citlivý pohled na mezigenerační odcizení a jako obraz dosud jen tušené ztráty. Mladí si žijí své na sebe sama zaměřené životy v metropolích (Berlín, Tokyo) a na rodiče nezbývá čas. Druhá, japonská část příběhu je méně srozumitelná, řeší otázku vyrovnání se se ztrátou blízké bytosti a řeší ji divně. I jakési vágní duchovno v tom bylo, ale nezakotvené, ve vzduchoprázdnu se vznášející. Škoda, bylo to celé pěkně rozjeto, ale na konci jsem byl zklamán.(30.11.2010)
-
Tsuki
Konečně nějaký zahraniční film, který dokonale zobrazuje japonskou duši a Japonsko, jaké skutečně je, s jeho krásnou stránkou, ne tak pěknou stránkou, i bizarní stránkou. Stojím si za tím, že Doris Dörrie odvedla výtečnou práci. Většina zahraničních filmů, zasazených do Japonska se snahou zobrazit japonskou kulturu a společnost totiž právě v tomto bodě selhávají - buď jsou to filmy, které dávají přehnaný důraz na krásu Japonska a jeho tradice nebo jsou to filmy, které naopak vypichují jen podivnost Japonců (v tomhle byl zrovna film Ztraceno v překladu úplně mimo a některé věci dost přeháněl). Tady jsem měla mnohdy pocit, jako by to ani nebyl film, ale jako bych se dívala nějakým kouzelným kukátkem do japonské reality tak, jak ji znám. Není pak divu, že mě film tolik oslovil. Včetně pěkného příběhu - příběhu o životě. Jen mě mrzí, že jsem to nestihla vidět od úplného začátku, ale určitě to někdy ještě napravím. S hodnocením jsem si každopádně jistá, ať si říká kdo chce co chce. Kirschblüten opravdu hodně překvapilo. ~(4,7★)~(25.1.2011)
-
dezorz
Japonsky nazov, postarsi par na nasteve v meste u deti, problemy, manzelka zomrie. Nie, nie je to Ozuov Pribeh z tokia. Len akasi lacna nemecka kopia, u ktorej nevedno, ci je to nahoda alebo naozaj ide o poctu velkemu reziserovi.(2.5.2009)
-
prkalil
butó (http://www.youtube.com/watch?v=imqoVKiTRfc&feature=related)(4.5.2012)
-
ddf76
Velmi povedeny dojemny nemecky snimecek o manzelovi, ktery se uci pochopit manzelku po smrti.(9.10.2008)
-
skretik
Silný lyrický príbeh... O živote 2 ľudí, o hľadaní odpustenia, o hľadaní cesty k tomu druhému, aj keď možno už len cez spomienky...(4.1.2011)
-
danliofer
Někdy se člověk dočká pomoci a pochopení spíše od cizích lidí, nežli od vlastní rodiny... Někdy si pro pochopení této nemilé pravdy musí jeden zajet až na druhý konec světa... a přitom padají okvětní lístky sakur... a tančí se butó - japonský tanec stínů... Jak jsem si tu někde v komentáři přečetla: současný německý film je opravdu ve formě. S tím mohu víc než jen souhlasit!(27.2.2011)
-
nmafan
Už dlouho jsem neviděl (a asi zase dlouho neuvidím), aby někdo tak silný námět (chytrá synopse + skvělé postavy) svou neinvenční filmařinou tak dokonale zlikvidoval. Tohle story si zasloužilo úplně jinou estetickou úroveň zpracování...(25.1.2011)
-
GudMen
Stejně jako zlé děti nechápu své hodné rodiče, já nechápu Doris Dörrie a její film. Mohlo se točit v Berlíně a vyšlo by to nastejno.(14.9.2011)
-
beruskaska
Citlivý snímek o nalézání ztraceného a nahlédnutí do japonského světa. Příjemný film z německé dílny je emotivní, melancholický o hledání, odpuštění a mezilidských vztazích...(8.10.2011)
-
Figuska
Hodně citlivý příběh o tom, jak se lidi ve vlastní rodině vlastně navzájem vůbec neznají nebo jenom povrchně. Je o stáří, nezájmu, lásce, bolesti, nenaplněných snech, Japonsku a v neposlední řadě o japonském tanci butoh.(24.6.2010)
-
rottik-cb
To, že si pořídíte děti, Vám ještě nezaručí, že se o Vás budou ve stáří starat nebo Vás alespoň pozvou na kávu.. Když se řekne německý romantický film, naskočí mi vyrážka. V případě Hanami se ale není čeho obávat. Je to film jemný a zároveň smutný, ale něco mi stejně říká, že se bude líbit spíše ženám :). Na prvním místě bych pochválila kameru. Zejména záběry z Japonska (Tokio, kvetoucí sakura, Fudži) jsou velmi povedené, a člověk zajisté dostane chuť to vše vidět naživo. Dále se mi líbilo expresivní, ale zároveň citlivé zobrazení Smrti. Z hereckých výkonů na mne nejvíce zapůsobil ten Hannelore Elsner (Trudi). Přestože Elmar Wepper (Rudi) byl na plátně podstatně déle, jeho herecký styl mi nějak nesedl, byl občas křečovitý či snad příliš „německý“. V některých scénách byla ale vyloženě kouzelný (cedule na krku, zelné závitky, oblékání modrého svetru…). Nj, chlap to vždycky snáší hůř. Vody německé kinematografie jsou pro mne zatím neprobádané- nemám ráda němčinu (zde mi ani nevadila, ale byla jsem ráda, když byla v polovině nahrazena převážně lámanou angličtinou) a mezi německými režiséry chybí nějaký skutečný velikán (snad s výjimkou Wernera Herzoga). Pro mne osobně je tento film vyjádření toho, že své blízké občas nepochopíme nejen za jejich života (Rudi a Trudi), ale ani po smrti (rozhovor jejich dětí po Rudiho pohřbu).(26.1.2011)
-
blackie.jean
Bohužel jsem zatím neviděla celé, ale druhá polovina dává tušit, že si film s tak jemnou a kultivovanou japonskou atmosférou pětihvězdičkové hodnocení právem zaslouží. Krásný, melancholicky křehký a umělecky laděný film o přátelství na straně jedné a absolutním nepochopením na straně druhé... Smutné.(10.3.2011)
-
Uradnik
Manželke šesťdesiatnika lekári oznámia, že jej muž je smrteľne chorý. Preto ho "vytiahne" na cestu za dospelými deťmi do Berlína, kde však čoskoro zistia, že tie už na nich nemajú čas, a tak odídu k moru. Tu však náhle zomrie žena a jej manžel až teraz začína objavovať jej vnútorný svet. Túžba vyrovnať sa so stratou ho privedie až do Japonska na úpätie hory Fudži... Citlivý príbeh o vyrovnávaní sa s kolobehom života, o schopnosti tešiť sa z krásy chvíle a o jej pominuteľnosti (ktorú symbolizujú čerešňové kvety /Kirschblüten/).(13.6.2008)
