Ghettem se šíří panika. Tajemný „Muž“ zásobuje místní sirotčinec heroinem a jím distribuovaný populární alkoholický nápoj způsobuje fatální vedlejší účinky. Poté, co „Muž“ vykoná pomstu na jednom ze svých dealerů, vstupuje na scénu bratr oběti, všemi obdivovaný a zároveň obávaný titulní hrdina. Na cestu za pomstou se vydává vybaven střelnými zbraněmi, nunčaky a neodolatelně břitkými hláškami. Tři desítky let po vzniku nejslavnějších blaxploitation filmů natočil Scott Sanders poctu žánru, jež je zároveň jeho mimořádně povedenou parodií. Tvůrci si utahují z nejednoho klišé, ovšem silný satirický podtón ... (zobrazit celý text)
Black Dynamite byl prvním nočním nedělním filmem, který jsem v letošních Varech viděl a projekci odstartoval sám Scott Sanders. Film se nese ve znamení BTP. B znamená Blaxploitation, T značí tribute neboli poctu a konečně P má prostý význam parodie. Něco podobného se tu více či méně úspěšně snažil udělat např. Tarantino nebo Rodriguez se snímkem Grindhouse. BD ale dle mého názoru uspěl o něco lépe. V případě, že se spokojíte s našlápnutou komedií se skvěle hláškujícím kung-fu ass-kickerem, nebudete rozhodně zklamáni. Vtip je tu povětšinou jen lehce nadprůměrný a úsměvný, ale kromě několika scén jsem se rozhodně nesmál jako někteří jedinci v Thermalu, kteří museli být při naprosto obyčejných a nevtipných záběrech na plátně i jiných projekcí filmů snad na drogách nebo viděli asi svou první komedii v životě. Tento druh filmů rozhodně nevyhledávám, funky hudba mi také není zrovna blízká a některé scény byly až příliš bizarní, divné či kýčovité. Přesto se mi tento snímek líbil, a i když vlastně o nic nejde, působí to po většinu stopáže docela zábavně. Nakonec jsem rád, že jsme si projekci s přítelkyní nenechali ujít a po všech těch těžkých dramatech, které nás teprve čekaly, byla tahle černá jízda velmi osvěžujícím začátkem festivalu. Pokud se vám tedy líbily komedie ve stylu špióna Austina Powerse, tohle pro vás bude jako stvořené a pokud si k tomu dáte ještě pár Anacond, je to již sázka na jistotu. (7/10) [MFFKV 2009]
44. MFF KV ..
Scénář: Michael Jai White, Byron Minns, Scott Sanders ..
Tahle sedmdesátková nálož mne skutečně pobavila. Ve Varech jsem byl tou dobou jen prvních pár hodin, takže proslulá (před)půlnoční nálada přítomna nebyla. To jen aby se vše nesvádělo jen na ni. I tak ale vše fungovalo a bavilo, jak se patří (včetně stylového předfilmového úvodu). Snímek sám je pak neskutečná jízda, nemá výrazně slabé a tempem povadlé místo. Černá parodie, která rozděluje publikum. 90%.
Hra na něco, co jsem nikdy neměl potřebu sledovat. Tak proč bych to měl hodnotit pozitivně? Každopádně ten status komedie, parodie, mě mohl překvapit. Nepřekvapil.
Bavil som sa viac, než som predpokladal. Lenže na druhý deň už som si nedokázal spomenúť na jediný gag či hlášku. V pamäti zostala len štýlová atmosféra, šialený záverečný súboj a MJW, ktorý si úlohu maximálne vychutnal. A ešte totálne zmätený scenár, v ktorom sa postavy objavovali a mizli celkom náhodne (ale to bol možno zámer).
Obvykle mi nevadí levné produkce, ale tahle parodie a zároveň pocta žánru je tak trochu výjimkou, neboť chvílemi mi některé herecké či produkční nedostatky rušily výsledný dojem z filmu. Black Dynamite ocení jistě hlavně ten, kdo vyhledává staré béčkové filmy, neboť pro toho je taky především určen, pro sedmdesátkovou béčkovou produkcí nezasaženého diváka je v Černém Dynamitovi pohříchu málo skutečně nosného humoru, pouhá nadsázka přece jenom nestačí. Objektivně je tenhle parodující snímek přeci jenom místy až příliš divný a především tak nějak kýčovitý, Scottu Sandersovi se nepovedlo to, co třeba tvůrcům klipu Sabotage slavných Beastie Boys či třeba seriálu Police Squad!, tedy překročit hranice žánru a vdechnout život kultovnímu diváckému prožitku, na Black Dynamite se nebude i po letech nostalgicky a s úsměvem vzpomínat (leda tak s mírně potutelným). Škoda. Podobné filmy a seriály: Sabotage, Police Squad!
Ani grupa zfetovaných negrů s letlampama by tahle dobrodružství "nigga verze Boba Saint-Claira" neocenila více než dva téměř nenakalení Středoevropané se zaplacenýma lístkama.
Smála jsem se. Ale asi tak desetkrát méně než zbytek karlovarského Thermalu. Málo koukám na béčka, neujíždím na háčku a nedá se o mně říct, že bych blaxploitation žánr znala od A do Zet. Připadalo mi to jako černé Komando, ve kterém se míň melou protivníci a víc mele pantem. Ale za mimořádně encyklopedické rozluštění pointy palec mírně hore. 50
No ale kurva, takovejhle giga masakr jsem fakt necekal. Cernej Dynamit je nejvetsi frajer pod sluncem, kterej celej film nedela nic jinyho, nez ze suka kozaty cernosky, hazi jednu hlasku za druhou, v jednom kuse nekoho mlati pomoci svyho kung-fu a nema problem ani popadnou pistole, samopaly nebo nejakej tezsi kalibr. Sice samotnej pribeh se v ty zaplave napadu lehce ztraci, ale na tom fakt nezalezi, cely je to natoceny spravne stylove, herci hrajou priserne, ale typove jsou vybrany hodne dobre, urvana hudba celej dej spravne doplnuje. Nemuzu proste jinak, ale super cool Cernej Dynamit me svejma naprosto ultimatnima hlaskama a rubanim nepratel totalne dostal, ja se skoro celou dobu smal a na sceny typu premejsleni nad kodem nebo bitka s prezidentem jen tak nezapomenu. Tohle ma nabeh na kultovku.
Jako pocta a další příspěvek do žánru více než zdařilé, jako samostatně fungující počin a nabušená parodie až mdlé. Fórků, žánrových zlepšováků a nekorektního utahování si z vlastních řad je totiž po úvodní dvacetiminutovce poskrovnu a absenci jakéhokoliv děje, kvůli čemuž film skončí stejně tak rychle jako začal, ani pekelně cool Michael Jai White (obdařen navíc bojovou průpravou, díky které film působí v akčních sekvencích oproti 99% blaxploitationů až přesvědčivě) před průměrem nespasí. (44. MFF KV - 5.7.08)
Uaa! Ultra-mega-šupa-nárez. Negrovský masaker väčšieho kalibru ako bol kanón samotného Dynamita. Takéto oldschoolovky ja teda môžem, ale že sa jej dočkám práve od podobného tvorcovského zloženia by som teda nepovedal. Neskutočne štýlová jazda s tak dokonalou atmosférou sedemdesiatych rokov, že ani samotné sedemdesiate roky takú nemali. Prestrelky, bitky a hlášky sa tu striedajú v neskutočnom tempe, až by človek povedal, že nie je možné, aby to tak vydžalo hodinu a pol. Ale títo čierni machri jednoducho majú stále čo povedať, lavína hustých hlášok nepozná konca a Michael Jai White stále do niekoho kope, mláti, či strieľa. Iný postoj mu nakoniec ani netreba, pretože akýkoľvek náznak ozajstného herectva sa v okamihu mení na paródiu. Konieckoncov film samotný paródiou aj je, miestami trošku prehnanou, ale zato najcoolovejšou za posledné roky. Jediné, čo mi zostáva, je len modliť sa, aby nejakým nedopatrením nevzniklo pokračovanie, pretože niečo podobné sa zopakovať podľa môjho názoru nedá. Pretože toto bolo robené s radosťou a pre radosť ostatných, a je to cítiť. A budem rád, keď si nebudem musieť tento zážitok kaziť nejakým úbohým a zbytočným príbehom, ktorý sa naň bude snažiť nadviazať. 85%.
Tento film by mal dostať minimálne za to ako stvárnil atmosféru 70-tych rokov (v resp. béčkových filmov v tej dobe natáčaných) nejaké ocenenie. V jadre má síce skor parodický charakter, no audiovizuálne spracovanie (a koniec koncov aj scénár a réžia), robia z tohto filmu v dnešnej filmovej produkcii taký malý zázrak. A ústredná postava...páni moji...Fist of Fury, will of iron, hard, steel....BLACK DYNAMITE! Niećo tak strelene dokonalé a takú salvu hlášok vypustenú z jednych úst v jednom filme som ešte nevidel :). Čierny Dynamit však ľudí neodzbrojuje len drsniackymi hláškami, ale aj svojmi päsťami (prip. nunchakmi) v štýle Brucea Leeho. Bruce Lee sa nezameniteľne podpísal na tvare akčného filmu 70-tych rokov a tak ako je ich nedeliteľnou súčasťou, tak je aj podpisom a súčasťou tohto filmu. Ešte na adresu Whitea. Producenti by si už konečne mohli všimnúť jeho talent a dať mu príležitosť účinkovať v kvalitných filmoch. Imho patrí medzi to najlepšie, čo akčná filmová scéna v súčasnosti ponúka. (9/10)
Dynamite... Dynamite... Jou, na mně je, abych vám pověděl o největším nigga kick-ass motherf_ckerovi, jakýho jsem znal. Jooo, Black Dynamite se jmenoval, s nunčakama a v kung-fu to byl král. Grázlům držky rozbíjel, drogy před dětma splachoval a když došlo na ženský, nebál se je klátit po desítkách. Jooo, Black Dynamite to byl, kdo seřezal každýho, kdo mu sáhnul na rodinu, on to byl, kdo se nebál vydat do ulic zjednat nápravu a dát pořádnou nakládačku i samotnýmu podvraťákovi z Bílýho domu. Jop, Black Dynamite. Největší drsňák pod sluncem, se svalama z oceli a chrismatem, před kterým by utíkal i Rambo s nabitým kulometem. Dynamite... Dynamite!
