Režie:
Tim BurtonKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Danny ElfmanHrají:
Johnny Depp, Michelle Pfeiffer, Helena Bonham Carter, Eva Green, Jackie Earle Haley, Jonny Lee Miller, Chloë Grace Moretz, Bella Heathcote (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Rodina Collinsových bojuje s podivným prokletím, které je po celé generace pronásleduje. Rozhodnou se přestěhovat z Anglie do Ameriky, kde chtějí začít nový život. O dvacet let později je jejich syn Barnabas mocným mužem, který vystavěl velké město a vybudoval panství Collinwood. Jeho báječný život končí v okamžiku, kdy zlomil srdce krásné čarodějce Angelique. Ta proklela jeho rod, zabila Barnabasovu lásku a jeho samotného proměnila v upíra. Poté jej nechala zaživa pohřbít v rakvi, kde byl uvězněn téměř dvě stě let. Když se konečně probudí, najde venku velmi odlišný svět roku 1972 a ve svém kdysi velkolepém sídle poslední zbytky rodu Collinsových. Barnabas je odhodlán vrátit své rodině zašlou slávu, kterou však maří při každé příležitosti jeho bývalá milenka. (TV Nova)
(více)Videa (14)
Recenze (1 357)
(3x kino) Temné stíny, verze 2012, jsou naprostá lahoda. Přirozený vývoj spolupráce Burton/Elfman/Depp je na vlně oblíbeného fandomu, který započal v roce 1966, pokračoval jako daytime soapka pět let, načež navázaly dva filmy. Během dalších let došlo na několik nevydařených návratů, pouze revival série z roku 1991 se skutečně podařila. A nyní je tedy Barnabáš zpět a opět může ke svému příběhu připoutat novou generaci diváků. Krátký prolog z druhé poloviny 18. století je nádherně přímočarý a dekadentní, miluju tu výpravu a atmosféru. Ale co čert nechtěl, Barnabáš zpět v roce 1972 je ještě lepší než kdy dřív. Skvělý střet s post květinovou generací, dokonalé střety s Angelique (nenávistné i láskyplné), která se zatím z čarodějnice stala v několika generacích váženou občankou města. Johnny Depp si svého upíra maximálně užívá, Eva Green je maximální požitkářka v každém směru, Michelle Pfeiffer je stále velice sexy, kombinuje to nejlepší ze své Seliny Kyle a Lamie, Helena Bonham Carter má na to předvést upírku zase někdy příště, zatím to byla dokonalá studie násosky s titulem a syndromem Bathory, z dalších určitě potěšil Christopher Lee v maličké roli a fanoušky Alice Cooper. Speciální místo pak mají camea původních herců ze seriálu. Sedmdesátá léta jsou tu přesně taková, jaká si zaslouží být zaznamenána. Kombinace gothické komedie je žánr, který mi chyběl a přišel právě na čas. ()
Smutný film. Jakoby se někdo pokoušel napodobit Burtonův rukopis, ale vůbec ho nepochopil a pohořel ve všech směrech. Jenže bohužel to natočil Tim sám. Holt cílení na čím dál mladší a rodinné publikum si vybírá svou neblahou daň. Příběh nedává smysl, když už se nějaký objeví a herci de facto ani nemají co hrát. Aspoň, že ten soundtrack je stylový a Eva Green je překrásná. Nejhorší film Burtonovy kariéry, a to jsem viděl Planetu opic. ()
Tentokrát se ve svém muzeu ztratil sám Tim Burton. Burtonova fantasy o čarodějnici, tak mocné, že nejprve musí dělat uklízečku, aby pak mohla obchodovat s rybami, a která ve svém okolí dokáže svést prakticky cokoliv. Proto se asi zamiluje do toho nejméně přitažlivého muže na světě a miluje ho i po 200 letech. V mezidobí jen nejspíš obchoduje s těmi rybami. On jí nechce, ale spí s ní a nenávist vyjadřuje jen slovně, protože nemůže hýbat silně nalíčeným obličejem - s tímhle nedostatkem má ale zřejmě problém většina osazenstva. Jakmile z děje vypadnou opilé eskapády jedné z postav, jde to s příběhem z kopce a Eva Green to na svých bujných ňadrech celé sama neutáhne. Poslední třetina je prakticky snahou o vybruslení ze scénáristické polízanice, kdy sice každý vyjeví své tajemství, ale v tak prapodivné koláži, že to předešlým zážitkům urazí hlavu a zbude tu jen zmateně pobíhající pata. Jsou stíny a STÍNY, zatímco Burton se těch svých už zřejmě dávno zbavil, servíruje divákům nové chmury, z nichž se noční můry teprve zrodí. Na konci jsem se skutečně cítil tak, jakoby mi někdo ukradl Vánoce. Love This! NEVER! ()
Je hrozná smůla, že ve chvíli, kdy většině diváků došla s Timem Burtonem trpělivost, přišly právě Dark Shadows. Mistra podivína mám totiž rád a příběh Barnabase Collinse mi přijde lepší než rychle vyprchávající Alenka i burtonovštější než hodně vydařený Sweeney Todd. Na Collinwoodu se totiž děje spousta vylomenin, u kterých žasnu nad režisérovou fantazií nebo se jen těžko bráním smíchu. Johnny Depp funguje jako netypický hlavní hrdina bez mrknutí oka a zbytek filmu si pro sebe i na menším prostoru krade pubertální princezna Chloe Moretz. Na vlnách Elfmanova soundtracku jsem tak doplul až na 90% s menší rezervou pro odstup a další projekci, která o pár let později potvrdila, že na rozbouřených útesech tehdy uvízla vzácně nedoceněná podívaná. ()
Už dlouho jsem neviděl žádný novější film Tima Burtona, tak jsem risknul kontroverzně hodnocené Temné stíny. Myslím, že hlavním problémem filmu je to, že Johnny Depp zde vypadá jako debil. Jelikož je to ústřední postava, která myslím nemá na první pohled vypadat jako debil, je to problém opravdu velký. Deppovi to však nelze dávat za vinu - hraje jak nejlíp to jde. Co je to ale platné, když ho jeho maska přehrává. ... Kdo rozhodně nevypadá jako debil, je Michelle Pfeiffer, mému oku nejvíce lahodící ženská postava. Také je to jediná žena ve filmu, která působí skutečně důstojným dojmem. Ostatní ženy jsou loutkové postavičky; hlavně tedy ty dvě, které se pořád motají kolem Johnnyho Deppa. Je to hodná loutka a zlá loutka. Hodná je překousnutelná, ta zlá je zcela nevydýchatelná. (Proč Johnny Depp se zlou loutkou provádí sex, místo aby jí hned ze startu uštědřil pořádnou ránu pazourou, je mi záhadou.) Pak je tu ještě holčička z Kick-Ass, která ujde, a ze všech loutek působí nejlidštěji. ... Pročítal jsem si některé komentáře, a chtěl bych se vyjádřit k postřehům, které se nalézají ve dvou z nich. Tak tedy: "Demoliční soulož" je bez skurpulí obšlehnutá z jedné pozdní epizody seriálu Buffy the Vampire Slayer. Proti tamnímu demoličnímu sexu je ovšem ten burtonovský pouhým čajíčkem. Zatímco v Buffy má tato scéna alegorický význam, v Temných stínech nemá význam prakticky žádný. Zbytečná, čistě pro efekt zařazená scéna, která dělá z Deppovy postavy debila nejen od pohledu a z Burtona pak zmateného kleptomana. ... Pak je tu "WTF moment" vyvraždění mírumilovných hipíků, zmíněný v jiném, sympaticky působícím komentáři. K tomu se dostanu hned jak si pokecáme o Alici. (A nemyslím tím teď Burtonovu Alice in Wonderland. Tu a Ďábelského holiče jsem si raději nechal ujít.) Tak tedy: V roce 1972 nebylo v rockové Americe nic, co by bylo více in, než právě Alice Cooper. Tamní budoucí sedmdesátková rocková monstra měla na kontě buďto teprve debutová alba (Aerosmith, Blue Öyster Cult) nebo ještě ani nevznikla (např. budoucí úspěšní Cooperovi epigoni KISS se tehdy jmenovali Wicked Lester, a o nějakých maskách ještě ani nepřemýšleli). Alice měl v té době na kontě už tři velké albové trháky (Love It to Death, Killer a School's Out) a čtvrtý (Billion Dollar Babies, z něhož zde zazní hit "No More Mr. Nice Guy") byl v přípravě. Mládež (zastoupená zde holčičkou z Kick-Ass) jej milovala, umělci (např. Salvador Dali) ho uznávali, a nechali se jím inspirovat (David Bowie, později KISS a mnoho dalších). Je lehce pochopitelné, proč Tim Burton svůj mládežnický idol zatáhl do filmu, který je zřejmě filmovým zpracováním jeho oblíbeného seriálu z dětství. I když je samozřejmě trochu bizarní, že tu čtyřiašedesátiletý Alice hraje sám sebe ve věku 24 let. (Dobrý je moment, kdy Deppova postava - Barnabas Collins - říká: "Myslím, že jsem kdysi znal jednu Alici Cooperovou...". Jak známo, zpěvák Alice Cooper je reinkarnací čarodějnice stejného jména, která byla upálena v 18. století, z něhož pochází i Barnabas.) A nyní se konečně dostáváme k vraždění hipíků. Hnutí a myšlenky květinové generace 60. let, z jejichž psychedelického kvasu vzešlo tolik revolučního v mnoha uměleckých a společenských sférách, se stále tvrději střetávalo s realitou, a ideály hippies už do 70. let, plných terorismu, sériových zabijáků, zbrojení a masových vražd, příliš nepasují. Mládež si žádá nových, zábavnějších, temnějších a šokantnějších idolů, což reinkarnovaná/ý Alice se svou umrlčí maskou a jedinečným spojením rocku a divadla dokonale naplňuje. A není sám. Po něm přicházejí další, kteří místo mírumilovného filozofování o bratrství a míru, nabízejí vstup do horrorových fantazií a krvavě romantických mystérií. Jak zpívají Blue Öyster Cult: "Tohle není léto lásky." A byl to právě Alice Cooper, kdo řekl: "Byli jsme dýkou vraženou do srdce generace dětí květin." Nahlíženo v širších souvislostech má tedy (mimo záběr se odehrávající) vyvraždění skupinky hippies dvousetletou upírskou kreaturou symbolizovat výše nastíněné (pop)kulturní změny, a onen "WTF moment" tak získává své opodstatnění. ... I když se Temné stíny díky podobným jednotlivostem mohou jevit zajímavě (a vizuálně typicky burtonovský úvod rozhodně navnadí), ztroskotávají na tom, že jde o takovou strašnou zplácaninu všeho možného, co se Burtonovi zrovna zdálo dobré do nich narvat, že i kdyby to nějaký zanícenec všechno hloubkově analyzoval a obhájil, pořád to nebude fungovat jako celek. A i kdyby náhodou ano, tak ten naprosto uncool namaskovaný Barnabas to nakonec stejně pošle do háje. Řeknu to naplno, protože mi to beztak celou dobu bliká v hlavě: Takhle nějak vypadal můj spolužák, čistý outsider, jemuž se říkalo Blázen Miki. (Ta podoba mě praštila do očí hned jak jsem v TV náhodně zhlédl ukázky z filmu.) Měl jsem Mikiho docela rád. Než se dal k jehovistům, dokázal říct i několik souvislých slov o rockové muzice, kterou jsme oba poslouchali. Ale žádný idol paní a dívek to rozhodně nebyl, a jako důstojné horrorové monstrum by neobstál ani omylem. Tím větší obdiv zaslouží Johnny Depp, který zde navzdory svému handicapu (Mikiho maska) udělal při ztvárnění Barnabase maximum. () (méně) (více)
Galerie (123)
Zajímavosti (48)
- Jonathan Frid, Lara Parker, David Selby a Kathryn Leigh Scott, představitelé Barnabase Collinse, Angelique, Quentina Collinse a Josette DuPres z původního seriálu Dark Shadows (od r. 1966), se ve filmu objevili během scény happeningu. Jedná se o poslední film, ve kterém si zahrál Jonathan Frid. (R´Hell)
- Carolyn Stoddard (Chloë Grace Moretz) je již čtvrtým vlkodlakem ve franšíze Dark Shadows, ale první ženského pohlaví. (Cheeker)
- Eva Green (Angelique Bouchard) a Hannah Murray (hipísačka) si společně zahráli již ve filmu Lůno (2010). (R´Hell)
Reklama