Temné stíny

Dokud Burton pouze exhibuje se svými klasickými trademarky (Johnny, Helena, bizarní vizuál i humor), tak se ještě dá mluvit o slušném průměru. Ovšem jakmile rozjede směšné akční finále, které je navíc absolutně ochuzené o nějaké emoce, tak se definitivně potvrzuje fakt, že jeho návrat do první ligy se znovu odkládá. Od ještě většího průseru ho zachraňuje především ďábelská Eva Green, která je i jako blondýna neskutečně sexy. Tento ojedinělý přírodní úkaz jsem si dovolil označit jako Paradox Evy Green. (15.11.2014)

(3x kino) Temné stíny, verze 2012, jsou naprostá lahoda. Přirozený vývoj spolupráce Burton/Elfman/Depp je na vlně oblíbeného fandomu, který započal v roce 1966, pokračoval jako daytime soapka pět let, načež navázaly dva filmy. Během dalších let došlo na několik nevydařených návratů, pouze revival série z roku 1991 se skutečně podařila. A nyní je tedy Barnabáš zpět a opět může ke svému příběhu připoutat novou generaci diváků. Krátký prolog z druhé poloviny 18. století je nádherně přímočarý a dekadentní, miluju tu výpravu a atmosféru. Ale co čert nechtěl, Barnabáš zpět v roce 1972 je ještě lepší než kdy dřív. Skvělý střet s post květinovou generací, dokonalé střety s Angelique (nenávistné i láskyplné), která se zatím z čarodějnice stala v několika generacích váženou občankou města. Johnny Depp si svého upíra maximálně užívá, Eva Green je maximální požitkářka v každém směru, Michelle Pfeiffer je stále velice sexy, kombinuje to nejlepší ze své Seliny Kyle a Lamie, Helena Bonham Carter má na to předvést upírku zase někdy příště, zatím to byla dokonalá studie násosky s titulem a syndromem Bathory, z dalších určitě potěšil Christopher Lee v maličké roli a fanoušky Alice Cooper. Speciální místo pak mají camea původních herců ze seriálu. Sedmdesátá léta jsou tu přesně taková, jaká si zaslouží být zaznamenána. Kombinace gothické komedie je žánr, který mi chyběl a přišel právě na čas. (14.05.2012)

Je hrozná smůla, že ve chvíli, kdy většině diváků došla s Timem Burtonem trpělivost, přišly právě Dark Shadows. Mistra podivína mám totiž rád a příběh Barnabase Collinse mi přijde lepší než rychle vyprchávající Alenka i burtonovštější než hodně vydařený Sweeney Todd. Na Collinwoodu se totiž děje spousta vylomenin, u kterých žasnu nad režisérovou fantazií nebo se jen těžko bráním smíchu. Johnny Depp funguje jako netypický hlavní hrdina bez mrknutí oka a zbytek filmu si pro sebe i na menším prostoru krade pubertální princezna Chloe Moretz. Na vlnách Elfmanova soundtracku jsem tak doplul až na 90% s menší rezervou pro odstup a další projekci, která o pár let později potvrdila, že na rozbouřených útesech tehdy uvízla vzácně nedoceněná podívaná. (30.05.2012)

Kostýmy, mejkap a obrazová pestrofarebnosť neodolateľné, atmosféra kvetinových sedemdesiatok roztomilá (skvelé úvodné titulky). Zopár roztomilých odkazov či narážok. Od Deppovej interakcie (čoby starého upíra) s moderným prostredím by ste ale čakali viacej. Dark Shadows sú uletené a chcú vzdať holt kadečomu čo má Burton rád, ale sú prekvapivo málo vtipné a ich postavy sú iba ikonickými figúrkami príbehu, ktorý vás nechytí. Štýlová fraška, na ktorú sa dobre pozerá, ale ktorá nemá srdce ani emócie. Tim nám nejako vyprahýňa, škoda. A pripomínalo mi to toto. (07.05.2012)

Nejsem fanoušek Tima Burtona a ani Johnyho Deppa. Ale jakmile jsem zde na to narazil, věděl jsem, že tohle se mi líbit bude. Pustili jsme si to s přítelkyní v den našeho prvního výročí a oba jsme byli nadšeni. Úžasné zpracování, celou dobu jsem byl napjatej a nespustil z toho oči. Komediální scény krásně propleteny fantasy scénou, zpracování upíra přesně dle mých představ. Nádherný film. (21.01.2013)