Svatba za bílé noci

Opět jedna skandinávská filmová tragikomická perlička. Stále se snažím přijít na to, jak to ti skandinávci dělají, že ať na co ve filmařině sáhnou, to jim dost vychází. Ale hlavně i přepjaté scény vždy vycházejí nesmírně přirozeně s notnou vnitřní dávkou humoru. Vřele doporučuji, pokud jste film nestihli v rámci MFF KV a dostane se do běžné distribuce:-) (14.07.2009)

Poetická obrazivost včetně mnoha kouzelně surreálných scén vybízí diváka ke vstřícnosti k osudu hlavního hrdiny, jímž je pedagog mechanicky vykládající etiku, dávno zmizelou z jeho vnitřního života. Při sledování se nabízí myšlenka, že pokud je tohle komedie, jak asi vypadá islandský horor, ale neodbytně mi tane na mysli, že ty rozdíly nebudou nijak markantní. Chvílemi se zdá, že té deprese je až moc, jako by byla na objednávku, závěrečná část však naštěstí zase podpoří středoevropanovy iluze o životě na kouzelném ostrově. Jenom škoda, že mi během té emocionální sinusoidy byly sympatické pouze dvě postavy, navíc vedlejší – hrdinův tchán a vikingský přítel, tlustý ožralý noční pianista. (14.11.2011)

Příště mě zase něco doporuč Malarkey, díky, fakt hodnej kluk. Co je mě platná perfektní islandská nátura a styl života, když jsem nepochopil roli té rezavé holky v tom filmu. Přišlo mě to, jako kdyby ta herečka byla dlouho bez práce a režisér jí s lítosti obsadil do svýho filmu, ale už pro ní nezbyla žádná postava, tak jí řekl "prostě tam existuj, nazdařbůh mě pobíhej ve filmu, občas v něm něco zahulákej a kamera si tě čas od času všimne." To je jedna věc, druhá věc je ta, že hlavní hrdina mě byl sympatickej asi jako beďar na penisu a ještě třetí věc, tenhle film je vtipnej, asi jako barák Obama bílej. (07.01.2010)

Svatba za bílé noci je zlomyslný film. Zlomyslný tím, že se jeho příběh odehrává během jednoho roku, kdy se bez jakéhokoli varování prolínají různé časové úrovně a neinformovaný divák se poměrně dlouho a obtížně orientuje v příběhu a postavách. Navíc je snímek chvílemi stejně nerozhodný a protivný jako jeho hlavní hrdina, který se nevyzná sám v sobě a ve svých přáních. Obsahuje ale melancholickou atmosféru syrové severské krajiny a řadu zajímavých postav, které dokážou udržet divákovu pozornost a vytvořit tragikomický příběh, kde i přes absurdní výjevy a chování těm postavám tak nějak jejich emoce a činy věříte, tedy aspoň já mnohem víc než mnoha pohodovým českým současným komediím. Český divák zvyklý na onu pohodovost může mít zároveň tak trochu problém s tragikomickým vyzněním celého filmu a řekl bych ne právě idylickým romantickým závěrem. Jak sám hlavní hrdina říká, šťastný déle než 10 minut může být jenom blbec... Celkový dojem: 60 %. (20.11.2011)

Chaotický film o tom, ako nevychádzajú životné sny ma vôbec neoslovil. Neviem, či to spôsobuje nezvyklé striedanie dňa a noci alebo vždy prítomný chľast, ale máloktorý film na mňa pôsobil tak cudzo, ako tento. Jediným svetlým bodom pre mňa bol pohľad na pekné farebné domčeky rozhádzané v nevľúdnom prírodnom prostredí ostrova.. (20.02.2010)