Vzpoura na lodi Bounty

Možná o kus dějově ambicióznější, než tehdy zvukový film naplno zvládal (nutnost doplňkového textu), i když mě to v roce 935 poměrně překvapuje, v důsledku čehož je Bounty velmi rozfragmentovaná a unikají jí jemné nuance a kontinuita, které by byly tak nutné pro plné vykreslení rostoucí ponorky. Mám pocit, že se děj vůbec nedaří přenést do dialogů a odehrává se výhradně v obraze a v expresivitě herců - zkušenosti Lloyda z desítek němých filmů je patrná ještě v roce 35, což mě docela překvapuje, protože měl podle všeho za sebou už pěkných pár zvukových filmů. Kdyby se ale zvuk vypnul, vlastně by tenhle film nebyl méně srozumitelný, řeč mu nic nepřidává, což bude někomu hodně vyhovovat a vyvolávat dojem opravdové filmovosti - i když ruku na srdce, trochu lepší užití zvukové vrstvy by asi neuškodilo. Bounty mi každopádně přijde zajímavá hlavně jako doklad doby. 3 a 1/2 (04.08.2017)

Vzhledem k roku vzniku nepřekvapí poněkud černobílý pohled na věc a je tedy potřeba hned zpočátku akceptovat, že Bligh je napsán jako ztělesnění námořního Antikrista. Co na tom, že skutečnost byla zcela jiná, že? Naštěstí ho Laughton nikterak nedémonizuje, nešklebí se, nekroutí očima, nemá záchvaty vzteku... vystačí si čistě hlasem, dikcí a pronikavým pohledem. Škoda, že v Gableovi nemá zase až tak solidního protihráče, takže se nepodařilo navodit úplně tu správnou atmosféru tenze mezi charaktery ohromující celou posádku. Kdyby se to podařilo zpoloviny tak jako u Vzpoury nebylo by na co si stěžovat, protože jinak tu je vše jak má být. Osud Bounty a její posádky je silný sám o sobě a to i v této podobě, která nemá se skutečností nic moc společného. Mnoho scén se točilo se skutečnými plujícími kráskami, takže je co obdivovat a některé výjevy by se mohly rovnou rámovat, bloudění Bounty v mlze budiž příkladem. (04.01.2011)

Pre divákov, ktorí videli obe novšie verzie slávneho príbehu, je táto prvá adaptácia povinnosťou. Porovnávať jednotlivé prístupy a zabávať sa na notoricky známom a príťažlivom exotickom príbehu. To je na pôvodnej Mutiny najhodnotnejšie, jej nadčasovosť z hľadiska zábavnosti. Oba remaky nemuseli vzniknúť kvôli tomu, aby oslovili mladšie publikum, pretože aj pri pôvodnom filme sa bavíme úplne rovnako. Jedná sa o veľkofilm s veľkým V s nádhernými exteriérovými lokáciami, so stupňujúcim sa napätím a dokonalým castingom. Je lepší Laughton ako Hopkins? Je lepší Brando ako Gable? Opakujem, že je to bezpredmetné, všetci sú v každom filme dokonalí. Najdôveryhodnejšie na mňa pôsobil film z 80. rokov a asi sa mi aj najviac páčil kvôli Vangelisovej hudbe a nečiernobielosti charakterov, čo ale neznižuje kvalitu filmu z roku 1935. Je to jeden z filmov, ktorý môžeme nazvať nesmrteľnou klasikou. 90%. (06.07.2014)

Vpravdě černobílej film. Nejenom barvami, ale i zpracováním charakterů. Do teď jsem viděl jenom verzi z roku 1984 kde nejsou postavy tak kategoricky vykreslené jako zde a přišlo mi to uvěřitelnější, ale tady je to zase lépe zahrané a víc vyhrocené. Pokud tedy přistoupíte na tu hru o krutém kapitánovi který terorizuje posádku a vpravdě Mirek Dušín jeho první důstojník který se mu postaví, tak dostanete na svou dobu opravdu velkoryse výpravně vypadající epos. Jenom by mu možná neuškodila větší délka, protože po postupně skvěle gradující první půlce se samotné vzpoury dočkáme až někdy 45 minut před koncem a pak už se toho moc nestihne.75% (16.04.2016)

Len nedávno som si preštudoval udalosť z rôznych uhlov pohľadov a docela ma odpudil tento hollywoodsky vytvarovaný obsah. Iste, v tom čase (a dokonca i do dnešných dní) sa zjednodušenosť viaže ku konceptuálnemu rozprávanému štýlu, na ktorom stavia Hollywood svoju univerzálnu distribuovateľnosť do celého sveta a uznávam, že pri témach menej osobnejších, alebo takých, ku ktorým nemám bližšie sémantikum (Krištof Kolumbus, Alexander Veľký), beriem ich podanie do filmových námetov menej chladne. Lenže, Lloyd pracoval s Blighovou postavou výsostne negatívne a neštítil sa zámerne zavádzať (patrí na vrub i románopiscom) v kľúčových historických faktoch ako bol údajný Blighov zbesilý návrat na Tahity či vykonštruované argumenty ním podané pri trestnom súde. Naopak, Christian Fletcher v podobe šarmantného Clarka Gablea tu pôsobí presne opačným dojmom a zvádza k veľmi plochému premosteniu konfliktu udalostí o tejto legendárnej plavbe. Čisto z filmárskeho hľadiska je to za jasné 4*, dramaturgia, sugestívne poňatie deja ako aj jeho turbulentné fázy sú vyvážené a dobre sa na ne pozerá. (31.08.2017)