Byl jsem tady

tri hviezdicky za to, ze z estonskej kinematografie sa toho vela k nam nedostane a toto malo ambicie.....ohviezdickovat ich naplnenie vo filme uz by bolo horsie, miestami som sa stracala, miestami nudila, miestami zasla nad tym, ze niektore finty a filmove klisarny sa este stale pouzivaju....nedotiahnute motivy, nepochopitelne a schematicke konanie postav....ale - dobra hudba a vyborne "kulisy"... (01.05.2013)

Jak se stát drogovým dealerem po estonsku. 1) Sledoval jsem film docela se zájmem. Pořád se tam něco dělo, tallinské reálie, pár pěkných kluků. Ale upřímně řečeno, za moc to nestálo. Film byl zcela bez emocí, motivace postav mlhavá, dějové kiksy zřejmé. 2) 27letý Rasmus Kaljujarv (hlavní postava Rass) byl na středoškoláka sice poněkud starý, ale hrál slušně. 3) Zde na stránce zmíněný Markku Peltola zemřel na Silvestra 2007. Jeho roli Rassova otce pak převzal Lembit Ulfsak. (12.08.2010)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 6 - Estonsko. První třetina byla svižná, rychlá, měla správný náboj, druhá třetina se tak nějak zacyklila a třetí třetina už byla dost přepálená. Celkově z toho tedy vychází průměr. Estonsko tenhle film navíc nevystavuje zrovna pozitivní vizitku, kdyby se na něj díval lehkověrný divák, musí nabýt dojmu, že Estonsko je plné mladých kriminálníků, drogových dealerů, zneužívaných dětí, lehkých holek a rezignovaných dospělých. Můj druhý estonský film v životě a paprsek nadějě aby člověk hledal jako jehlu v kupce sena. A mrzí mě, že jsem ani v jednom z obou filmů neviděl "Tři sestry". (06.04.2015)

Je lepší dát přednost vzdělání nebo rychlému zbohatnutí za cenu, že se člověk stane drogovým dealerem? Mladý Rass dá přednost druhé variantě a jak to s ním dopadne není nijak těžké odhadnout. Už když jsem se poprvé dozvěděl o tomhle filmu tak mě zaujal a bylo mi jasné, že ho chci vidět. V tomhle případě na mě totiž zapůsobil kladně jak plakát, tak obsah filmu, tak i země původu. A nemýlil jsem se, film Byl jsem tady je hodně zajímavou sondou do života jednoho mladíka žijícího v Estonsku a do prostředí, v němž se pohybuje, a já jsem za tuhle exkurzi hodně vděčný, protože film mi celou dobu velmi imponoval a já jsem si to užíval od začátku do konce. Tvůrci filmu zkrátka objevili zajímavý námět a je jen dobře, že se do něj pustili, protože si troufám tvrdit, že na tenhle filmový zážitek jen tak nezapomenu. Pozoruhodný herecký výkon zde podává v hlavní roli Rasmus Kaljujärv, na kterého se jednak dobře dívá, a který také svůj part ztvárňuje naprosto perfektně. Takže po filmu Klass mám další pozitivní zkušenost s estonským filmem a doufám, že se k nám z této země bude dostávat čím dál více filmů, protože zatím v této zemi a v její filmové tvorbě vidím obrovský potenciál obzvláště co se týče filmů ze života mladých lidí. Rozhodoval jsem se, jestli dát čtyři nebo pět hvězd, a nakonec uděluji lepší čtyři hvězdy, protože film Klass byl přece jen o malý kousek lepší. (23.08.2010)

Estonské drama o sedmnáctiletém chlapci jménem Rass, který se o sebe kvůli absenci rodičovského zázemí musí starat sám. Žije v noci, přes den spí na školní lavici. Kradení benzínu z pump ho živí do té doby, než při honičce s policií zničí půjčené auto. Touto nehodou nastartuje Rass koloběh událostí, které mají pro něj i jeho okolí katastrofické následky. Východisko ze své neúnosné finanční situace totiž vidí v obchodu s drogami. Tento naturálně laděný snímek režiséra René Vilbre má zprvu rozhodně velký potenciál. Uvedení do temného podsvětí plného násilí a alkoholu je působivé. Diváka do depresivní nálady uvrhne lehkost, s níž se Rass stává závislý na ruském drogovém dealerovi (Mimochodem jedna nejodpudivějších a nejnechutnějších postav, kterou měli v poslední době návštěvníci brněnského Artu možnost vidět.) bez možnosti svůj osud nějak změnit. O své morální hodnoty ale Rass nepřichází ani pod největším tlakem. Zajímavá úvodní zápletka však bohužel postupem času ztrácí na dramatičnosti a celá atmosféra upadá a bledne. Během celého filmu se režisérovi i přes stále tíživější Rassovu situaci nepodaří z diváka dostat hlubší emoce, což je velká škoda. Snad je to špatnou hudbou (rozhodně nejslabší stránka celého filmu), možná poměrně nudnými dialogy. Zbytečné přerušení dobře se rozjíždějícího příběhu, představuje milostná dějová odbočka, která, přestože se snaží být srdceryvná, je pouze bezvýznamnou epizodkou nehrající ve zbytku filmu roli. Příběh bohužel končí prvoplánově a musí zklamat všechny, kteří už film podobného žánru někdy viděli. I retrospektivní narace si hraje na něco víc, než je. I přes to vše stojí za to Byl jsem zde vidět. Role jsou rozděleny rozvážně, všichni hlavní herci podávají velmi kvalitní výkony. Nechybí povedená automobilová honička, mnoho bitek a drogových dýchánků. Navzdory opravdu nepromyšlenému konci je děj dynamický, svižný. Z kina si divák odnáší velmi zvláštní pocit nejistoty a smutku tajemně se mísí s radostí z toho, že večer má kam složit hlavu. (08.05.2009)