Osudové peníze

Velice nákladný film, s celkem obyčejným příběhem o naivním děvčeti. Jinak perfektně zobrazenou dobu první republiky, zbytečně kazí úplně amatérské anachronismy, které do té doby nepatří. Korunu všemu, ovšem nasadila Ester Kočičková se svojí ukázkou jak správně držet příbor, věřím, že se Guth-Jarkovský obrátil v hrobě !!! (28.09.2010)

Milé překvapení a to i přes to že literární předlohu jsem nikdy nečetl, překvapila mě mladičká studentka VŠMU Marcinková, docela jsem ji roli věřil. Doba se od tý doby moc nezměnila, peníze dál vládnou světu a existenční problémy, má čím dál tím víc lidí. Na filmu mě štvaly trochu nevěrohodné kulisy ale jinak nemám moc výhrad. Krejčík i v pokročilém věku, předvedl že stále umí. (26.09.2010)

Možná jsem trochu nadhodnotil, ano, ale zdejší hodnocení mi přišlo velmi nízké. Je to televizní film, neočekával jsem bůhvíjakou kameru, ale líbilo se mi prostředí první republiky (byť exteriérů tam pochopitelně moc nebylo), ale ta atmosféra, kostýmy a čapkovsky morálně komplikovaní lidé, to podle mě Krejčík zvládl převést na obrazovku velmi dobře. (08.01.2012)

Jiřímu Krejčíkovi se podařilo obsadit herce, kteří vytvářejí atmosféru povídky. Smekám před Budařovým rozsahem (např. při srovnání také s bratrskou rolí ve Václavovi). Jiří Krejčík také sám volně upravil Čapkovu povídku. Pokud zamýšlel dvoudílný televizní film, možná by ještě lépe vystihl vývoj vztahů mezi postavami. Přesto na televizní film dokonale připravené interiéry, kostýmy, odpovídající hudební doprovod. (26.09.2010)

Byla mladá, byla chudá, takže ji všichni ponižovali, zneužívali a byli na ni hnusní. Měl jsem toho dost po dvaceti minutách. Po třičtvrtěhodině režisér hlavní představitelce dovolil na chvíli vypnout permanentně ztrápený výraz a trochu se usmát, takže jsem zjistil, že je i pěkná. Ale dokoukat to dokonce byla stejně dřina. Při vší úctě k panu Krejčíkovi, tohle bylo jedno velké dlouhé nekonečno o ničem. (29.09.2010)