Hačikó - příběh psa
-
Hachiko: A Dog's Story
Drama / Rodinný
USA / Velká Británie, 2009, 89 min
Režie:
Lasse HallströmHudba:
Jan A.P. KaczmarekObsah
-
Film natočený podle japonského snímku z roku 1987 Hachiko Monogatari se skutečně stal. Richard Gere ztvárnil univerzitního profesora, který se ujme opuštěného psa. Brzy mezi nimi vznikne neuvěřitelné a silné pouto…
Dojemný příběh je americkou adaptací japonského skutečného příběhu, který vypráví o jednom oddaném psovi jménem Hačikó. Tenhle mimořádný pes doprovází svého pána Parkera Wilsona (Richard Gere), univerzitního profesora, každé ráno na nádraží a odpoledne se tam vrací, aby ho přivítal. Jednoho dne však Parker zemře a na stanici se už nikdy nevrátí. Ovšem Hačikó věrně čeká na stejném místě na svého pána den co den, celých devět let. Legenda o nesmrtelném poutu se traduje v Japonsku dodnes. Legenda o věrné oddanosti psa ke svému pánovi a o tom, jak se i ten nejobyčejnější rituál může stát největším a nejčistším vyznáním lásky. [Zdroj: HBO] (oficiální text distributora) -
Americký remake dnes již klasického japonského příběhu odehrávajícího se v roce 1925 (naposledy zfilmovaného v Japonsku roku 1987) dle skutečné události o oddanosti a přátelství mezi psem tradičního japonského plemene Akita, Hačikem, a stárnoucím univerzitním profesorem, jenž nachází ve svém psovi nejen nový impuls a smysl života, ale především oddaného kamaráda na delší dobu, než by si to sám dokázal představit. Americká verze se na rozdíl od originálního příběhu odehrává v současnosti a USA. Snahou tvůrců bylo přiblížit tento nesmrtelný příběh především západnímu publiku. (MatthewR.)
Komentáře uživatelů k filmu (465)
-
akisha
Tzv. emoční ždímák, co přeždímal i mě. Navzdory téměř žádnýmu vývoji příběhu, protože tam jde opravdu jen o to, co je už řečeno v obsahu a nic dalšího se tam nestane, film je naprosto podřízen lince Gere - pes, což je na jednu stranu i úleva, protože se tam neřeší žádný typický vedlejší vztahový linky (např. manželská krize by se tam tak hodila, ale díky bohu...). K hercům - pes samozřejmě nejlepší, Gere fajn, Joan Allen výborná, solidní výkon podává i Cary-Hiroyuki Tagawa. Takže radím - přečtěte si obsah a pak se zeptejte, jestli se chcete hodinu a půl konstantně dojímat. Pokud ano, směle do toho. Zklamaní nebudete, co se dojemnosti týče, tak to vydá nejmíň za pět finálí King Konga.(18.3.2012)
-
3DD!3
Ne že by byl Hutch zrovna typ filmu, který bych vyhledával, ale slíbil jsem že se podívám (a sliby se maj plnit aspoň v dubnu, nebo co to máme za měsíc) a líbilo se mi to opravdu hodně. Děda Richard Gere je správňák, ti pejsci co hrajou různě staré podoby titulního hrdiny jsou taky hodně fajn. Verze 1.0 je nehorázně roztomilá. No a ten příběh dojme, chytne za srdce a nepustí.(5.4.2011)
-
Faustka
Dojemný, emočně silný příběh „o věrnosti“ až za hrob. Brečela jsem jak želva(viděl někdo brečet želvu?), ale tím tento láskyplně-poetický vztah člověk – pes, neznající zrady a přetvářky nechci zlehčovat. U mě zabodoval; a to dost citelně. Poznala jsem totiž něco neskutečně krásného, ale zároveň velmi smutného, co dokáže pouze život sám;((31.12.2010)
-
tahit
Co napsat o tomto filmu? Samozřejmě se mu dá vytknout celá řadu nedostatků, americká stylizace, určitá vyumělkovanost a plačtivost. Navzdory tomu jsem neočekával od něj žádnou uměleckou výpověď, ani intelektuální extázi (co byste od psa chtěli, že?), tento typ filmů to prostě neumožňuje. Ano, příběh se mi líbil. Protože je citlivým pohledem do psí duše. Psi do jisté míry prožívají shodné rysy citů a emocí jako lidé. Zbývá ještě doplnit: Možná je to tím, že můj život je se psem již od malička spojený, je to takový nezkažený svět, který mě nutí třeba vstávat o hodinu dřív, než zabřednu do chrámu konzumu a všelijakých starostí. Jednoduše krásný příběh o trochu zvláštní lásce.(19.3.2011)
-
Ducharme
Komentář obsahuje nejeden SPOILER. Hachiko je další z řady vyděračských snímků, stavící na kouzlu čistoty vztahu roztomile koukající a účelně knikající psovité šelmy k jejímu pánovi (viz, nebo možná radši ani neviz Marley a já ). Ovšem, vezmu-li to kolem a kolem, o čem vlastně celý film je, že: chlapík najde štěňátko - ze začátku ho nechce, brzy ale zjistí, že ho vlastně strašně chce, následují desítky minut ťuťuňuňu záběrů na bujaře skotačící dvojici, pak chlapík umře (ach) a až do konce snímku všichni svorně slzí a trpí – psisko hlavně (fňuk fňuk). Chápu, že je snímek inspirován skutečnými událostmi, ale to nic nemění na faktu, že je Hachiko postižen zhoubnou chorobou, jejíž “projevy” je možno dohledati ve výkladových slovnících pod pojmy stereotyp a klišé.(10.3.2010)
-
NinadeL
Bez ohledu na cokoli vděčný film pro fandy Richarda Gerea a jeho charisma :)(27.9.2011)
-
cheyene
Neuvěřitelně silný a působivý příběh, který na lidské city spolehlivě funguje a to ani divák nemusí vědět, že je inspirovaný skutečnou událostí. S vědomím tohoto faktu je snímek ještě více dojemný. Hačikó - příběh psa nám ukazuje sílu přátelství, které nevyhasíná ani po letech odloučení. Každý, kdo se do tohoto filmu dokázal ponořit, tak jej musel dokoukávat rozmazaně skrz orosené či přímo uslzené oči. Nebyl jsem výjimkou. Film s velkým F, už dlouho jsem nebyl u sledování jakéhokoliv snímku tak dojatý, takže nemohu dát nižší hodnocení než plné.(14.11.2010)
-
FateKEEPER
Za sebe mohu říci, že kdyby si milovníci psů měli vybrat nejnádhernější příběh psí oddanosti, bude to s největší pravděpodobností ten Hachikův. Američtí tvůrci ho převyprávěli s citem, uvolněně, bez zbytečného patosu a sentimentu. Dokonce i závěrečná tečka si vystačila jen s jednoduchou rekapitulací, trochu nadbytečný je jen rámeček s vyprávějícím klukem. Hachiko: A Dog's Story je zkrátka film sice malý a nenáročný, ale stejně ryzí, bezelstný a opravdový jako vztah psa a jeho pána.(7.6.2010)
-
freddy
Nádhera! Úchvatný příběh o pevné a neochvějné psí věrnosti a jednom ohromném přátelském poutu, které nezpřetrhala ani smrt. Akita Inu je krásné plemeno, které u nás na sídlišti během venčení naší fenky jezevčíka občas potkávám a kdykoliv tuto rasu vidím, tak z ní nemohu spustit oči. A když se spojí toto sympatické psí plemeno a charisma Richarda Gerea, tak nemůže vzniknout nic jiného než úžasný a atraktivní příběh, který, alespoň co se týče mého úsudku, překonává svou atraktivitou všechny filmy o pejskách, které jsem dosud viděl. A když pak dochází k oné smutné události a Hačikó den co den čeká na svého zesnulého pána před nádražím věrně nějakých 10 let za každého počasí, tak se můj obličej proměnil v jedno velké slzavé údolí. Tedy ne, že bych nebrečel už předtím, dokud měl Hačikó svého pána naživu, tak ze mě tekly slzy dojetí, poté, co Hačikó přišel o páníčka, to byly slzy smutku. Zkrátka já jsem celý tenhle film probrečel a nestydím se za to, dokonce přiznám, že tohle je vůbec první film, u kterého mi jeden látkový kapesník nestačil a musel jsem si vzít další, a to se mi dosud u žádného jiného filmu nestalo. V tomhle případě tedy nemohu být dost dobře objektivní a aniž bych nad tím jakkoliv více přemýšlel uděluji pět hvězd, protože tenhle film si to podle mého názoru rozhodně zaslouží.(29.5.2011)
-
Vitex
Viděl jsem bez zvuku a ještě že tak!(26.3.2012)
-
liborek_
Hačikó je film, který řeší poměrně jednoduchou rovnici o jedné neznámé: A*[Rozkošné štěňátko (později krásný inteligentní pes)] + B*[Hollywoodská hvězda (Richard Gere)] + C*[ostatní ("nedůležité") kinematografické prvky] = (1-D)*[silná emoce a čistý zážitek z filmu] + D*[totální kýč]; kde A, B, C jsou známé konstanty z intervalu < 0;1 >, jejichž velikost je dána preferencemi diváka, a D je neznámá taktéž z intervalu < 0;1 >. Ať počítám, jak počítám, mně pořád vychází výsledek D=1... Asi to bude tím, že u mě má docela vysokou hodnotu "C" (kromě toho si všimněme, že v rovnici nevystupuje žádná vazba na "based on true story", která je podle mě nepodstatná - ale kdo chce, ať si ji do té rovnice klidně šoupne, výsledek by mně osobně nezměnila...). Hačikó je tedy přesně ten typ komerčního filmu, který boří všechno, co od kinematografie očekávám. Zdůrazňuje ty nejpovrchnější a nejlíbivější prvky, aby pomocí provařených postupů nutil diváka se dojímat, ždímal z nich prchavý dojem z toho, jak je to krásné a přitom smutné. Tklivá hudba, částečně retrospektivní styl vyprávění, stálé opakování klíčových scén (tím, že třetinu filmu ukazuju, jak pes najde správné místo, odkud čeká na pána, se z té scény stane otravná rutina a ne zesílení emoce), snaha násilně vměstnat do vyprávění odkaz na Japonsko, samoúčelný počítačový trik s rádobymetaforickým vyzněním apod. a především v první 1/2 filmu významné naznačování, že k "něčemu" dojde, ve mně zabili onoho obvykle citlivého člověka a bylo mi to pak všecko lhostejné. Bylo jasné, co bude následovat, bylo příliš čitelné, co se od diváka očekává. Hačikó je jako sitkom s předtočeným tleskáním - ovšem naruby: Teď se nesmějte, teď roňte slzy. Skutečný příběh věrného psa a jeho pána, který se odehrál ve dvacátých letech 20. stol. v Japonsku byl jistě dojímavý a krásný, ale tento film je jeho karikatura, pro mě naprosto nefunkční přepis.(31.12.2010)
-
gilmore_girl
Misty az prehane stylizovany dojak, ktery ale presto funguje. Pesan je zlaty a Richard mu i na stara kolena smele sekunduje.(27.1.2011)
-
Zíza
Slabá chvilka. Jsem cíťa. A ten pes byl hezký jako štěně i jako střední stádium. Pak už ne. Gere umřel. Bylo tam kendó. Japonec mluvil japonsky a byla to první opravdu dojemná věc. Tekly mi slzy. Možná to není kvalitní film, ale splnil mé očekávání, žádné zklamání se nekonalo.(2.10.2011)
-
Shakers
Pekný film, fajn dej, herci, pes, hudba, ale pre mňa to len priemer. Film ma svojimi hlavnými hrdinami nedostal do deja a tak u mňa neprišli ani žiadne emócie. Prišlo mi to strašne obyčajné, s takého námetu sa dalo vyťažiť oveľa viac. Celý film je síce fajn, ale drží sa na rovnakej vlne. 70% - 3*(14.2.2012)
-
D.Moore
Díky chvályhodně nicnevykecávajícímu distributorskému textu na obalu DVD (který se od toho zdejšího převzatého z HBO dost liší) jsem opravdu netušil, co a komu se ve filmu stane, jestli to bude pes nebo pán, a o to víc na mě příběh nakonec zapůsobil. Ano, hlavně v úvodu je to klišé jako hrom, ale postupem času si mě Hačikó až nevídaně získal a i když mě několikrát donutil k slzám, rozhodně bych ho neoznačil za citově vykrádající nebo laciné dílo. Na to je zkrátka příliš krásný.__P.S. "Psí" kamera neměla chybu - ocenit ji musel snad každý, kdo kdy nějakého toho chlupáče měl.(13.1.2012)
-
Cappuccino
Poslednú pol hodinu som preplakal ako malé batoľa. Myslím, že to je absolútne postačujúce zdôvodnenie môjho hodnotenia. __ Aj keď nadovšetko rešpektujem názory druhých a nikomu ten svoj nechcem vnucovať, stále nedokážem pochopiť individuá, ktoré dali Hachikovi menej ako tri hviezdy, a vo svojich komentároch film zahrabali pod čiernu zem. Na druhej strane treba uznať, že režisér neponúka nič prelomového. Jednoduchý príbeh, zabalený v americkom šate, s kopou srdcervúcich scén. Pravdepodobne si budete musieť vybrať, či svoju myseľ necháte pokojne plávať v emocionálnom tresku alebo riešiť príbehovú prostosť a nízku angažovanosť zo strany scenáristov. Ako to však už poväčšine býva, v jednoduchosti je krása.(1.8.2010)
-
predators
Stejně jako psík, je i celý příběh hodně milý a pejskaři budou jásat radostí. Pro normálního diváka se však může jevit stálé čakání příliš lineární a stereotypní. Přiznám se, že jsem měl na krajíčku, ale čekal jsem větší doják... 55%(4.3.2010)
-
Payushka
Nechapu smysl posledni tretiny. Bez ni by to byl nadherny pribeh, takhle se to zvrhlo v pateticky blabol. Skoda.(26.5.2010)
-
WANDRWALL
Člověk a pes. Kolik už jen filmů bylo na tohle téma natočeno. A přece se najdou takoví diváci, co zase se nechají dojmout příběhem o člověku a psovi. Díky jim se zase něco podobného brzy určitě natočí.(25.4.2011)
-
klerik
Ten pribeh je dosť lineárny. Ale, sakra, ako hodnotiť zle film, pri ktorom máte fakt často guču v hrdle? Navyše poteší, že samotný Hači je väčšinu času dosť chladný, keďže Hallström sa vyhýba zbytočnému skučaniu či smutným očiam (všetko je tam, ale na správnom mieste). Komorná dráma, bez veľkých prekvapení, s obrovským srdcom...(6.1.2012)
