Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Studie ženy, procházející po rozpadu manželství vážnou vnitřní krizí přerůstající v postupný duševní kolaps. Minulý a načrtnutý budoucí život se mísí s naratologicky neuspořádanými zážitky, obavami, vzpomínkami, fantazií a tužbami devětatřicetileté Jane (Jane Arden), konfrontované psychiatrem, vykladačkou karet, bývalým manželem, současným milencem a mnoha dalšími postavami z reality či ženina podvědomí. (dopitak)

(více)

Recenze (3)

dopitak 

všechny recenze uživatele

"Separation, was so misinterpreted that it was almost universally panned upon release and was banned from Ireland’s Cork Film Festival a mere 10 minutes before show-time (with most critics agreeing with the decision!)". Kamenujte si mě, ale tyhle experimenty zavání většinou průserem a "Odloučení" není výjimkou. Hvězda je za scénu s nahými ženami u bazénu, jinak ale není v té změti nesmyslů co hodnotit. Jestli potřebujete příběh, a nejste teoretiky neobvyklých vypravěčských či filmařský postupů, ruce pryč, tohle nezachrání ani hudební řazení filmu mezi "swinging London series". ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Dvojí separace ve smyslu ztráty, kterou bychom měli oplakávat? (Ztratil se nám smysluplný konvenční film, kdopak nám ho postaví?). Anebo dvojí emancipace, která je stejně beznadějně bolestivá, jako je vykupující? Dvojí přístup Jane Ardenové v intencích feminismu a „antipsychiatrie“ symbolicky graduje v protipohybu separace, jíž je kolize objektu ženské a psychotické emancipace v podobě jediné postavy – manžela-psychiatra, jehož dvojitý paternalismus mizí v pohybu ženina odpoutání se od pravidel jeho i rozumu a v pohybu filmu osvobozujícím se od pravidel hollywoodského praotce. Kolaps těchto dvou pólů v jedné postavě filmu jako by tedy předznamenával kolaps měšťáckých představ o jediném správném filmu, představ, které vidí v jinakosti jen nesmysl stejně, jako vidí „zdravý rozum“ v bláznovi jen úchylku od normality. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Experimentální film mísí krásně snímané černobílé záběry s ojedinělými barevnýmí detaily zachycujícími (snad?) hrdinčiny šťastné chvíle. Fascinující záběry "swinging sixties" ruční kamerou připomínají francouzskou novou vlnu. Příběh nenabízí něco souvislého a dialogy jsou improvizovány a lidé tu nikdy spolu nemluví, surreálné scény ukazují ústřední postavu na pokraji duševního zdraví. Její uvolněné scény jsou stále doprovázeny těžkými, zlomkovými s nudným vztahem s manželem. Jsou tu scény s nahými ženami se známkami submisivity a masochismu, freudovskými symboly, bizarními nahými muži bijícími se polštáři pod sprchou, postavy se mění snovou logikou, mnoho žen se zdá odlišně představovat jedinou ženu a mezitím je řada scén bezvýznamných nebo nesouvisících. Film vznikl ve spojení režiséra s herečkou, autorkou her a sociální aktivistkou Jane Ardenovou. Je konstruován jako tvarem stále se měnící skládačka, jejíž jednotlivé díly záměrně matou. Vše je doprovázeno hudbou britského progresivního rockera Procola Haruma.(70%) ()

Reklama

Reklama