Popelka
-
Střevíčky
-
Zoluška
-
Золушка
(Sovětský svaz) -
Cinderella
Hudební / Komedie / Rodinný / Romantický
Sovětský svaz, 1947, 79 min
Režie:
Naděžda Koševerova, Mikhail ShapiroObsah
-
Klasické zpracování pohádky o Popelce. Popelka (Yanina Zhejmo), dcera královského lesníka, žije se svým otcem (Vasili Merkuryev), zlou macechou (Faina Ranevskaya) a dvěma sestrami. Otec se ale své zlé ženy natolik bojí, že dělá přesně to, co ona poručí, a to i na úkor své milované dcery Popelky, která je tak pro svoji macechu a nevlastní sestry jen ušmudlanou služkou.
Jednoho dne se zastaví za otcem král (Erast Garin) a pozve svého lesníka i s rodinou na královský ples. Poté, co na něj macecha, sestry i otec odjedou, zůstane všemožnými pracemi zaúkolovaná Popelka sama doma. Objevuje se jí ale kouzelná víla, doprovázená svým pážetem, a vyplňuje jí její vroucné přání podívat se na ples. (KarKulA)
Klasické zpracování pohádky o Popelce. Popelka (Yanina Zhejmo), dcera královského lesníka, žije se svým otcem (Vasili Merkuryev), zlou macechou (Faina Ranevskaya) a dvěma sestrami. Otec se ale své zlé ženy natolik bojí, že dělá přesně to, co ona poručí, a to i na úkor své milované dcery Popelky, která je tak pro svoji macechu a nevlastní sestry jen ušmudlanou služkou.Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
NinadeL
Ta nová verze je neskutečně špatná. Vedle tohoto skvostu i Vlasta Janečková je dohodnocena. Ale věřím, že původní černobílá může navodit určitou atmosféru, nicméně herecké výkony budou samozřejmě stejně třeskutě didaktické.(8.2.2011)
-
Sobis87
Toto zpracování klasické pohádky o Popelce se kupodivu obešlo bez – pro sovětské pohádky tolik příznačných – pitvořivých hereckých projevů a místo groteskních výstupů je zde uplatňována spíše jemnější forma humoru. Vizuální stránku filmu bohužel nemohu zcela objektivně zhodnotit, neboť verze, kterou jsem zhlédl, nepochybně prošla renovací – původně černobílý film byl dodatečně dobarven do křiklavých a do obrazu byly naklíčovány nové, digitálně vyhlazené kulisy. Můj výsledný estetický dojem z filmu byl tedy značně rozpačitý a dodatečné úpravy vnímám spíše jakožto znehodnocující. UPDATE: Konečně jsem zhlédl i původní - černobílou - verzi, a bylo hned o několik úrovní lepší, krásná práce se světlem, atd.(9.1.2011)
-
Pacco
Film začíná slovy:“Toto je velmi stará pohádka, která byla vyprávěná po mnoho století a stále existuje, jen ji každý vypráví jiným způsobem.“ Příběh Popelky je bezpochyby jednou z nejznámějších světových pohádek, která se dočkala filmových adaptací v mnoha zemích, proto je opravdu zajímavé vnímat na ruské verzi styl, s jakým byl film natočen. Tvůrci ruské Popelky vložili do filmu mnoho jemného humoru, písní a tanců. Co mi jsme však postřehla jako nejmarkantnější byl fakt, že Jevgenij Švar přepsal příběh s některými obměnami nejen v ději a stylu, ale postavě krále dal větší důležitost než v případě jiných adaptací, se kterými jsem se setkala. Rozhovor krále a lesníka je první dialogovou scénou, Popelka se nejdříve na bále setká s králem, který ji nejen uvede do společnosti, ale ještě mu Popelka pomůže s neposednou garderobou a později ji také král jako první pozná. V mnoha ohledech tak předbíhá prince, kterému nezbývá než se rychle zamilovat a chovat se do konce filmu infantilně romanticky, což neodpovídá ani šestnáctiletému chlapci, kterého měl pětatřicetiletý Alexej Kosovsky ztvárnit. (Ještě bizardně „podezřeleji“ na mě působila osmatřicetiletá Janina Zhejmo, na jejímž vzezření šestnáctileté Popelky patrně usilovně pracovali nejen maskéři a kostymérky, ale i osvětlovači, neboť si nemohu vzpomenout na scénu, kde by neměla silně přesvětlený obličej.) Odpovědi na to, proč je tak proti logice příběhu upozaděn princ a vyzdvižen král mohou být různé. Moje hypotéza se opírá o domněnku, že v ideologii doby, kdy film vznikl byla role vůdce/krále, který chce rozumět prostému lidu a nechává si od něj i prakticky pomoci či poradit, mnohem žádanější než romanticky tápající princ.(3.8.2010)
-
Jezinka.Jezinka
"Poslouchejte pozorně, v našem pohádkovém království bude dnes večer ples a určitě se stane něco zajímavého." Už úvod slibuje, že tahle verze příběhu, který se vypráví už velmi dlouho a vypráví ho každý po svém, bude zajímavá. A ona je. Pominu dodatečné kolorování filmu, díky kterému mají modroocí lidé ve filmu oči takového odstínu, že mě z toho ty moje (hnědé mimochodem) bolí. Popelka je strááášně hodná, strááášně pracovitá a tak laskavá, že si člověk vybavuje všechny poučky o provokující oběti (když si někdo o práci koleduje, všechno bez mrknutí splní, tak mu bude naloženo) a má ráda zmrzlinu. Nikdo nemá zmrzlinu tak rád jako ona (princ by si pro základ manželského štěstí měl zajistit, že se změní v sněhuláka s ovocnou příchutí). Zlé sestry a macecha jsou zlé takovým tupým směšným způsobem a Popelka je takové kníkadlo, že pro ně má člověk v podstatě pochopení a Popelku až tak nelituje. Král je neurotik, neustále odhazuje korunu, paruku ... a tím naštěstí se svlékáním končí. Tahle verze Popelky je výborná, Popelka sama o sobě se mi nelíbila a to natolik, že nebýt okouzlujícího kouzelníka, šla bych za princeznu se zadkem jak pivovarská kobyla o hvězdu dolů.(3.7.2011)
-
honz
Macecha a dvě nevlastní sestry ztrpčují Popelce život, ale naštěstí je tu kouzelná tetička víla, s ní koňské spřežení z proměněných myšek a kočár z dýně, z krysy se stává štramák kočí a může se jet za princem na ples... Nádherné zpracování prastaré pohádkové látky, úžasná výtvarná invence.(20.12.2011)
-
xxlch
Opravdový filmíkový klenot z časů dávno minulých.Ve své době jedna z nejkrásnějších pohádek ruské produkce,kterou milovaly všechny děti a hnedle v závěsu byl Kocour v botách a Kostěj nesmrtelný.Bóže to je ale dávno:)(15.10.2011)
-
piglit
A zase nás Sověti vyškolili! Čtyřicetiletá Popelka s pneumatikou kolem pasu, hrající šestnáctiletého diblíka - to jde opravdu jen v zemi, kde včera znamená, že už není za co chlastat a přesto jsou všichni našrot...(26.1.2011)
