V Británii se píší raná šedesátá léta a středoškolská studentka Jenny (Carey Mulligan) přemýšlí o tom, zda jí její vynikající prospěch umožní dostat se na Oxford. Ani přísný otec (Alfred Molina) však netuší, že všechno může změnit seznámení s okouzlujícím, avšak poněkud tajemným mužem středního věku (Peter Sarsgaard), mužem, který jí ukáže úplně jiný svět. A náhle se zdá, že si Jenny namísto nudného studia může zvolit bezprostřední školu života.
Stylově laděný snímek s prvky konverzačního dramatu vznikl na motivy knižních pamětí britské novinářky Lynn Barberové, které pro filmový scénář adaptoval její ... (zobrazit celý text)
Na pohádky o princích v cadilacu jsem nikdy nebyla a i když má Peter Sarsgaard mé sympatie, v tomhle filmu byl od samého počátku tak úlisný, že se to prostě dalo čekat. Nemastný neslaný a konec prostě nijaký...
Herecké výkony Carey Mulilgan a Petera Sarsgaarda jsou víc, než obdivuhodné. Oba dva jsou tak strašně přirození, až úplně zapomenete, že jsou to vlastně herci a své pocity jen předstírají. Nedivím se, že Carey dostala za svůj výkon Zlatý Glób, já bych jí dal rovnou Oscara. Je neuvěřitelně přitažlivá, charismatická a přirozená. Totéž samozřejmě platí i o Peterovi (ne, nejsem gay), ale výkon Carey mě zaujal více. Bohužel s filmem jsem měl trochu potíže. Vůbec mne nezaujal. Co mě jen zaujalo krom výše popsaného byl Alfred Molina - on je snad čím dál tím víc tlustší, ne ?
Ondro, měl jsi pravdu. My hornbyovci jsme sice nevychovatelní a nevzdělavatelní, ale možná právě proto jsme vhodný materiál pro vědu- a samozřejmě Education, ačkoliv naše racionální slupka se zdráhá uvěřit tomu, že existuje někdo, kdo by odhodil Oxford kvůli nějakému floutkovi. Jen škoda, že ne Cambridge:)
Stylové, citlivé a pravdivé retro o jedné životní lekci. Prakticky všichni herci jsou naprosto báječní a minimálně nominace Carey Mulligan na Oscara mě rozhodně nepřekvapí.
Chladný a odtažitý film, který se rozzáří s příchodem Petera Sarsgaarda a uvadá (jen po vizuální a dějové, nikoli kvalitativní stránce) s jeho odchodem ze scény. Po hodně dlouhé době mi dělalo radost koukat na přítomnost herce na plátně. Navíc vedle takových hereckých velikánů, jako jsou Alfred Molina a Emma Thompson, kteří jsou navíc doplňovaní oskarovou nadějí Carey Mulligan (stále ještě fandím Sandře). Přiznám se, byl to právě až Peter v roli Davida, který mě přesvědčil k tahu na plné hodnocení, film si to bezesporu zaslouží. Více na etparadise.
To, čím byl pro mě Předčítač minulý rok. Tím je pro mě An Education pro tento rok. Někdo mladý se zamiluje do někoho staršího. Neustále opakované téma, které se liší postavami, stylem vyprávění apod. Tenhle si mě získal svým dívčím pohledem. Díky němu, se ve vašem nitru objeví vaše vnitřní dívčí já. A my chlapi můžeme jen tiše závidět, jak to mají v něčem holky prostě jednoduchý. Tak moc jsem Jenny záviděl její Paříž... Tak moc jsem Jenny záviděl její kulturní možnosti... Tak moc jsem Jenny záviděl její vzdělání... Její den v Paříži bych chtěl někdy zažít. Snad se mi to někdy v životě splní.
Po dvaceti minutách jsem si přál, ať to skončí. Ne proto, že by mne to nebavilo, naopak, něco takhle stylově-retro božskýho jsem dlouho neviděl. A tak jsem se těšil, že tomu dám plnej poečet, konečně zase budu moct ohodnotit naplno, ale přišlo očekávané, film ke konci uklouzl do nahoněných "oscarových vod". __ Ta zašedlá Anglie a v ní přesný opak Holly Golightly a tajemný muž se sporťákem v podání čím dál tím lepšího Petera Sarsgaarda. Ten kontrast s Pařížem je výbornej a do posledních půlhodinky se to nese opravdu v kouzelném rytmu a čisté, plynulé romantice. Jenže... blbej konec, blbej film. Ne vždy, ale tady bohužel ano.
Pěkný film, s (dost zbytečným) morálním poselstvím. _____ An Education u mě zvítězilo (resp. hodnotím jej tak vysoko) hlavně kvůli čtveřici herců. Carey Mulligan - roztomilá herečka a velmi dobrý výkon. Rosamund Pike - stále krásná, do 60. let se mi moc hodila. Dominic Cooper - tam, kde jsem měl problém s hlavním mužským představitelem (vysvětlím za chvíli) to pro mě on zachraňoval. A konečně Alfred Molina, který si roli přísného otce určitě dost užil a na plátně to jde vidět. Bohužel, tady končím s pozitivy. Mám k tomuto, jinak milému a někdy i krásně vtipnému (scéna na aukci), snímku dvě výhrady. Především Peter Sarsgaard. Ten mi byl už od první minuty krajně nesympatický. Nevím proč, ale připomněl mi Ewana McGregora (kterého mám v TOP 10), ale více slizkého, mnohem více. Prostě a jednoduše na mě působil jako ohromný slizoun a jeho roli jsem mu nevěřil. Druhá výhrada se týká příběhu, který by se dal shrnout touto SPOILEROVOU! větou: "Nejdříve si udělej školu/y, pak se můžeš jít bavit/vdát." Neříkám, že by to nebylo pravdivé, ale k sakru, když čekáte od filmu přeci jen něco nového a ono přijde tohle, tak jste trochu zklamaní… 4 hvězdy tomu dávám z výše uvedených důvodů a jsem zvědavý, jestli se můj názor nějak změní po druhé projekci.
Z celého srdce přeji Carey Mulligan, aby toho Oscara nakonec dostala právě ona. Její sexappeal a přirozený vysoký herecký talent tu daleko přebil filmový obsah, který však nebyl vůbec špatně natočený.
Filmovou adaptaci jiné knihy Nicka Hornbyho – Všechny moje lásky – mám moc rád a řadím ji mezi to nejlepší z filmů takříkajíc ze života. An Education jsem proto vyhlížel s nemalým očekáváním a těšil jsem se na další skvěle napsanou „lekci ze života“. Dobová atmosféra byla skvělá, herecké výkony v čele s mladičkou Carey Mulligan, kterou v průběhu filmu stále okouzlující Rosemund Pike obdařila účesem ve stylu Audrey Hepburn, a Peterem Sarsgaardem, kterého jsem si jakožto herce celkem oblíbil a v tomto filmu opět dokazuje, že mu žádná role není cizí. Scénář, který si napsal sám autor knihy, už není tolik nápaditý jako v již zmíněné pecce Všechny moje lásky, což by ale nevadilo, neboť An Education je místo cynického vyprávění ukřivděného chlápka, co dostal kopačky, spíše pečlivě budovaným pozvolna plynoucím příběhem první lásky a očarování mladé dívky světem dospělých. To, co film shazuje, je samotný závěr, který v několika málo minutách zbortí vše, co bylo celou předešlou hodinu pečlivě budováno a z nadějného příběhu se nakonec stane jen plochá moralizující báchorka kárající mládež se špatnými úmysly stejně, jako to dělaly výchovné filmy v Americe 50.let. První dvě třetiny jsou velmi dobré, ale konec to celé pohřbívá. Škoda. Zklamání.
Velmi dobrý film, možná že i překvapivě. Z obsahu jsem toho mnoho nevyčetl a tak bez jakýchkoliv očekávání se mi dostalo netradičního (především závěr jde proti proudu současné produkce), kvalitního a velmi dobře zahraného dramatu. Lone Scherfig je zručná dánská režisérka a Nick Hornby ostřílený scénárista a na výsledné kvalitě je to znát. Filmu se dostalo dokonce nominace na Oscara pro nejlepší film roku, i když asi jen díky rozšíření na 10 nominovaných. Lepších filmů bych našel letos několik, ale i tak je Škola života (An Education) dobrý snímek, který si zaslouží pozornost. 85%.
