Ondine: Víla z hlubin
Ondine
Ondine
Ondine
Ondine
Ondine
Ondine
Režie:
Neil JordanScénář:
Neil JordanKamera:
Christopher DoyleHudba:
Kjartan SveinssonHrají:
Colin Farrell, Alicja Bachleda Curuś, Stephen Rea, Alison Barry, Dervla Kirwan, Tony Curran, Tom Archdeacon, Ante Novakovic, Norma Sheahan, Don WycherleyObsahy(1)
Byl jednou jeden rybář a ten vylovil mořskou pannu. Když irský rybář Syracuse (Colin Farrell) vylovil z moře krásnou mladou ženu (Alicja Bachelda), řekla jen, že se jmenuje Ondine. Příznačné jméno, které znamená „ta, která přichází z moře“. Syracuse jí nabídne přístřeší a ona se usadí nejen v jeho domě, ale postupně i v jeho srdci. Neznámá cizinka vyvolává řadu otázek, ale rybářova malá dcerka Annie (Alison Barry) má okamžitě jasno. Ondine je podle ní vodní víla, kouzelnou mocí obdařená bytost, která vystupuje z vod proto, aby lidem nosila štěstí. Annie věří, že Ondine přišla kvůli ní, aby zachránila její selhávající ledviny. Syracuse sice na pohádky nevěří a zůstává nohama pevně na zemi, ale záhy i on podlehne jejímu kouzlu a je nucen si připustit, že od té doby, co s nimi Ondine přebývá, dějí se zvláštní věci. Mohli by spolu žít šťastně až do smrti, jenže Syracuse na šťastné konce už dávno nevěří. Ať Ondine je či není mořskou pannou, má za sebou temnou minulost, která ji za žádnou cenu nechce pustit na svobodu. Dokáže ji láska Syracuse zachránit, nebo se vrátí do hlubin zapomnění? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (472)
Jordan zkouší, čemu uvěříme. Hodnota jeho filmu tkví už jen v tom, že dokáže - realistickému prostředí navzdory - vyvolat příjemnou nejistotu. Co když…? Dokud jim někdo bude věřit, pohádky nezemřou. Po příjemné první polovině, kdy nadpřirozená bytost proniká do všedního světa, následuje polovina druhá, která je bohužel sama všední. Na mysl během ní přichází příliš mnoho realistických sociálních dramat. Největším zklamáním pro mne byl jednoznačný konec. Není dopřán prostor pro fantazii, z níž vše magické vychází. Z nápaditého balancování na hraně dvou světů se stává tuctová romance. Apendix: pěkně byla využita nadpozemskost tónů Sigur Rós, její hráč na klávesy Kjartan Sveinsson složil k filmu hudbu. 70% ()
Fantaskní (ale bohužel ne úplně fantastická) romantika, která zaujme hlavně svojí zvláštní atmosférou. Něco mezi pochmurným severským dramatem a mystickou pohádkou. Já teda nejsem zrovna člověk, kterej by ulítával na pohádkách, ale Ondine mě hned první scénou zvláštním způsobem uchvátila tak, že mi počas filmu nedělalo nejmenší problém uvěřit na mořské panny, rusalky, vodníky, hejkaly a další pohádková stvoření. V závěru jsem byl skoro až smutný, že to skončilo tak, jak to skončilo. No nic, vracíme se do reality, ale výlet to byl pěkný. ()
Príjemné, atmosférické a dobre zahrané, ale čakal som, že tá "fantasy" zápletka nebude rozuzlená až tak jednoznačne. ()
Pořád přemýšlím, proč jsem tomuhle filmu prvně nedal pět hvězd. Ondine by si to totiž ve všech ohledech zasloužil. Nádherná irská příroda, těžký irský život a do toho se vznese jeden lehký příběh s nádechem fantasie. Ke břehům totiž doplave Ondine. Možná za to mohl samotný průběh, kdy jsem já, a ani samotný film netušil, zdali jsem na vlně fantasie nebo jen neuvěřitelného příběhu. Na druhou stranu mi dokonalý podkres ponurého, depresivního Irska dosadila naprosto geniální hudba islandských Sigur Rós. Takže i tohle byla pro mě velká výhra, kterou jsem přijal s víc než jenom otevřenou náručí. A když tak nad tím psaním komentáře přemýšlím, pět hvězd tomu nakonec dám. Film si to zaslouží. Je zvláštní, originální. Režisér naprosto perfektně využil hudbu, která si k filmům takového formátu naprosto koleduje, být součástí. A udělal prostě to, co musel. Dal ve výsledku filmu správný řád. Ondine je irský klenot. Nikdy jsem z této země neměl depresivnější, ale o to oslavnější náladu, než při sledování tohoto filmu. ()
║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $550,472║Tržby Celosvetovo $1,608,905║ ()
Falešné jako pohádka i jako milostné drama. Jordan brousil, brousil, až z toho filmu zbylo jen pár hezkých záběrů, tklivá hudba a kvalitní herci. ()
45. MFF KV .. Scénář: Neil Jordan ()
Únavně utahaná pohádkově nepoetická (= chtělo by to být tuze moc poetické, ale není) "bourneovka". ()
Bylo nebylo, žil jeden rybář a vytahoval z vody své sítě. Byl to normální den..... Příběh plný zázraků, ale i lidského sobectví, příběh při jehož sledování víte, že se stane něco pěkného a zároveň něco strašného. Nejvíc mě překvapil C.Farrell, jako chlápek, který neumí využít štěstí – tedy žádnej nagelovanej hrdina nebo namyšlenej frajer – a za sebe prohlašuji, že tahle role mu fakt sedí! Také oceňuji, že N.Jordan nikoho nevydírá nemocí holčičky či nástrahami těžkého života v rybářské oblasti. Vypráví obyčejný příběh, který je díky několika nápadům neobyčejný a já beru, že k životu potřebujeme nejen štěstí, ale i zázraky. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám rybářskou loď. 2.) Dlouho se mi nestalo nic báječnýho a úžasnýho. 3.) Mám rád příběhy o malých i velkých mořských vílách. 4.) Rád koukám na ženský ve spodním prádle. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Na kazdej Jordanovo film se tesim, ale tentokrat mu to proste nevyslo a ja byl zklamanej. Pritom zacatek vypada docela slibne, rybar vylovi v siti neznamou zenskou, jeho nemocna dcerka zacne vymejslet teorie o morsky panne a cely to je sice drama, ale prijemne lehoucce mazly pohadkou a docela pohodove se na to kouka. Jenze kdyz se tohle deje vetsinu filmu, respektive nic se nedeje, neni tu zadnej poradnej dej, postavy delaj furt to samy, tak to zacne bejt lehce otravny az nudny a zaverecnej lehce krimi konec tu pusobi trochu nucene. Zachranujou to tak akorat herci, paradni Farrell, Jordanovo maskot Rea a zajimava, tajemna Bachleda. Coz ale bohuzel na vic nez tri hvezdicky nestaci. ()
Pod dlouhém váhání přece jen přidám * za hezkou atmosféru a především za moje milované Sigur Rós. Popravdě mě to bavilo, než přišel ten prapodivný závěr, který byl poněkud přitažený za vlasy a úplně pokazil určitou snovost příběhu. ()
Proč? Protože můžu. Ale pěkná krajina. Sem tam. ()
Filmařský skvost dokonale reflektující irskou živelnost, dravost, svéhlavost, ale i jemnost a křehkost. Ondine je odrazem irské duše. A je fascinující... 10/10 (45. MFF KV) ()
Možná si Neil Jordan zvolil do hlavní role polskou herečku, protože chtěl neokoukanou tvář, ale potom je teda trochu padlej na hlavu, protože si vybral polskou herečku, která vypadá skoro dokonale přesně jako Keira Knightley. První polovina filmu zajímavá, nicméně to na film nestačí, tak museli filmaři přijít s nějakou zápletkou. No a s tou já moc neka. ()
Slušně koukatelná pohádka. S Farrellem to mám tak, že v rolích drsňáků ho nemůžu ani cítit, ale tyhle joudovský role mu v mých očích docela padnou. No a samostatnou kapitolou je hudba Sigur Ros, která sem sedne jako facka na prdel. ()
„Misery is easy. Happiness you have to work at..“ Bylo, nebylo, za devatero horami a devatero řekami Tullamore Dew vytáhl Cirkus Farrell z moře selkie (panna to zjevně nebyla a to nejen kvůli absenci ploutve v dolní polovině těla).. Vtisknutí problematické irské duše, islandská pohlazení, nevhodně zvolený „pošmourno“ filtr a klíč Hanse Christiana Andersena, že není krásnějších pohádek než těch, které píše život sám. A kdyby Neil Jordan více využil divákovu představivost, žili by všichni v mém srdci šťastně až dodnes.. ()
Ondine je krásný, lehce pohádkově laděný snímek, kterému dominuje především krásná Irská krajina a také nádherná Alicja Bachleda, která svou přirozenou krásou skvěle zapadla do role "Dívky moře." Colina Farrela miluju a v postavě alkoholického Syracuse, jež je podobná i jeho vlastnímu "buřičskému" období, je výborný. Ovšem Alicja mě okouzlila a získala si mou hlavní pozornost, takže jsem jí byla uchvácena o mnoho více než Colinem:) Závěrečné odhalení jejího skutečného původu mě nijak nešokovalo a vzhledem k tomu, jak byla Ondine po celý děj znázorňována, její chování i mluva, mi přišlo, že bylo lehce přehnané. To je však jen malá rýha na tomto klenotu vybroušeném chladným, drsným a neskonale čistým podnebím. O nádhernou melodii, kterou Ondine zpívá, se postaral Sigur Rós. ()
Nesmírně příjemná pohádka, na kterou se zatraceně dobře a lehce kouká. Dost jsem se bál, aby film nespadl do tíživé roviny podobných kitchen sink dramat, ale Neil Jordan to ukočíroval snad ještě líp, než třeba Stephen Daldry Billyho Elliota. ()
Film pro všechny, kteří věří na víly. I na ty co mají místo nohou jednu obrovskou ploutev a lákají ryby do rybářských sítí za zvuků Sigur Rós. Mnohem zajímavější, atmosferičtější a vypointovanější, než Shyamalanova Lady in the Water. ()
Ifa má jedno strašně chytlavé motto: „Věřte na víly, Temnou stranu Síly a svou vlastní fantazii!” Na Temnou stranu Síly jsem začal věřit díky lehkému geekovství Star Wars univerza, fantazii využívám při odborných předmětech ve škole a na kouzlu víl (hlavně mořským) jsem propadl až díky Ondine Neila Jordana. [MFFKV] ()