Bitch Slap

Už filmový plakát dává tušit, že tahle záležitost si říká o velkou obrazovku. Když ale po pár minutách pohled na luxusní silikonová těla přestane účinkovat, musí nastoupit nějaký příběh nebo alespoň něco, čeho by se měl divák chytit. V luxusních kostýmcích napěchovaná prsa totiž vystřídají rádoby chytré podrazy na druhou, všichni se začnou mlátit, kolem to bouchá a ten úvodní sexy náboj je v tu ránu pryč. Ruku na srdce, mít Bitch Slap třicet minut, tak ty permanentní záběry na prsa, dlouhé nody a zadky ještě můžou bavit, ale takhle? (10.05.2012)

Bitch Slap není nic jiného, než jen mužský (filmový) ekvivalent všech těch padesáti odstínů šedi, jejich epigonů a paranormálních romancí. Je stejně prosťoučký, tupý, naivní, v jistém smyslu snově idealistický a plně uspokojující svou cílovou skupinu (a pravděpodobně k zblití pro kohokoliv, kdo do této skupiny nezapadá). A tak jako některé ženy plně uspokojují a rozjuchávají osudy slečny Steelové, jejího dokonalého nápadníka, tak některé muže uspokojí zdejší hlavní hrdinky, které se vzájemně perou, ohmatávají, olizují, vystavují před kameru, jsou strašně hrozně drsné a jejich zbraně trčí proklatě kupředu. Myslím, že v tomhle ohledu si obě cílové skupiny nemají vůbec co vyčítat. Jako ne že by mně nebraly natřásající se drsné sexy holčiny, které si to navzájem rozdávají, ať už pěstmi nebo jazyky, ale tady mi to dost často přišlo až jako poměrně hodně samoúčelně přehnané, ba až bych snad řekl protivné. Skoro třetinu stopáže zabírají zpomalené záběry na ženská těla, respektive jejich určité části. A třeba v případě, kdy se po nějaké rvačce kamera koncentruje na krví zalitý naducaný dekolt, mi to přišlo možná i hloupé a nechutné. Jako jestli jste na holky (ať už jste kluci nebo holky) a chcete si zaslintat, jděte do toho, tenhle tarantinovsko, sin cityovský, lehce bondovsky parodický film vás asi uspokojí. Jen se pak možná příště nesmějte své přítelkyni, že slintá nad božským Christianem. (04.03.2014)

Nejnadrženějších 100 minut roku v taktovce tří nadpozemských samic a režiséra s mozkem v koulích a libidem mimo tabulky. Nic zábavnějšího si chlap nemůže na závěr roku přát. Děj z flashbaků, zbraňový prototyp od CIA, Herkules a nekonečná spousta záběrů na kozy a zadky v těch nejtáhlejších kamerových zpomalovačkách od dvojky Transformerů. Nemá to smysl, ale je to nahláškovaná, antifeministická zábava, která ač vlastně trčí na zapadlé pouštní cestě, jede rychleji, než namazaná lubrikantem. Ano, dokonalý antagonismus Stmívání. :) (28.12.2009)

Bez blondýny?! Neodpustiteľné! A i koncepčne nerozumné, pretože vo flashbackoch, kde hrdinky zbesilo striedajú šatnik i celkovú imidž, sa divákovi často pletú. Ináč ako-tak zábavná nízkorozpočtová blbina, v ktorej sa postavy miestami chovajú ako idioti, a ktorá je plná presne toho, čo chýbalo slušňáckému Snyderovmu Sucker Punchu. Teda sexu, sexu a sexu. (31.05.2012)

Jedna lesbická scéna (len bozkávacia) a oblievanie vodou nestačia. Kozy ostali ukryté!? Tomu sa povie zahodený potenciál rovno do kanála. 50 % deja sú retrospektívy točené pred zeleným pozadím (výrazne rušivo) a ostatok sa odohráva prevažne na púšti. Oproti tomuto je Dead or Alive vysokoadrenalínovou záležitosťou a Death Proof nedosiahnuteľnou métou. (01.02.2010)