Osina v zadku

Jeden je nájemný vrah čekající na oběť, druhý se chystá spáchat sebevraždu... co se stane když se tihle dva sejdou v jednom hotelu a mají pokoje vedle sebe? Takový námět by mohl slibovat parádní černou komedii, která se bohužel v tomto případě nekoná. Celkem slušný úvod a závěr, ale vše mezi tím je nic moc. Klidně by to mohla být divadelní hra. (18.01.2009)

Vzhledem k tomu, že mám moc rád tento typ komedii, již jsem jich pár viděl a Osina v zadku mi příjde jako méně povedená. Chybí tomu určitá ladnost, svěžest a nápaditost.. Veber tohle právě umí a proto mne překvapila absence těchto přívlastků. Snímek působí příliš levně a lascivně, fórky jsou až příliš prvoplánové, ikdyž na nich samozřejmě také stojí i komedie třeba s Piere Richardem.. ovšem ON je ta osoba, která i tohle dokáže uhrát a dát tomu ladnost.. Bohužel herci v Osině mě ničím neoslnili a ONI měli být tváří téhle srandy.... (18.09.2011)

Tohle snad musí rozesmát každýho.. líbí se mi jak se v těch francouzskejch komediích setkaj osudy několika cizích lidí, který se nikdy předtim neviděli v tomhle jsou Francouzi fakt mistři.. tahle ,,otravovací" komedie fakt stála za to.. už od chvíle kdy Francoa Pignon poprvý spatřil Ralfa Milana jsem věděl, že Ralf z něj bude na prášky, protože už jenom Pignonovo tlama byla dost otravná a provokativní.. (15.04.2018)

Když jsem se dověděl, že na HBO budou dávat nový film od Francisa Vebera, přestal jsem se mýt, jíst i souložit, ukončil jsem dohady dohady s kámošema o tom kdo bude trénovat Viktorku Žižkov, skončil s pozorováním souložících psů a plně se koncetroval na premiéru filmu. Usazuju se do křesla a netrpělivě očekávám můj vysněný film. Těsně před filmem se však spustila doslova serié nečekaných událostí. Nejdřív přišlo do pokoje zbylý osazenstvo bytu s tím, že jestli se ihned neumyju, vyhodí mě pro smrad z domu. Nabíhám do koupelny, vidím kýbl z vodou tak ho na sebe rychle vyleju. Bohužel jsem si nevšiml, že v kýblu byly právě sklizený okurky. Některé asi hodně měkké a tak cela nečekaně získávám i okurkové aromá. Vyjdu z koupleny, ale to aromá asi způsobilo, že mě najednou začalo nesnesitelně kručet v žaludku a tak jsem to nevydržel, vběhnul do kuchyně, otřevel jsem ledničku, přiložil oteřenou pusu k hornímu regálu a narhnul jsem do ní obsah celého regálu, později měl sice žaludek menší problém s kartonem od mlíka a papírovou krabičkou s obrazem veselé krávy, ale nás drsný kluky ze Žižkova hend tak něco nepoloží. Po téhle rychlovečeři jsem se vrátil do pokoje aniž bych si všiml, že přišla slečna, která se zásadně neztotožňovala s mou sexuální abstinencí kvůli premiéře filmu. Naštěstí se ona abstinence ukázala jako skvělá věc, protože vše podstatný se satčilo odehrát ještě dřív než skončil blok filmových promo ukázek před samotným filmem. Následnou facku od samičky a uražený odchod ze scény jsem už ani nevnímal, protože právě začalo odpočítávání do začátku filmu, 0,54; 0,53; 0,52, když v tom volá kámoš, bohužel tohle byl zrovna kámoš z kategorie nezmar a tak mu radši rychle zvedám sluchátko. Prej " čau, co myslíš byl by pro Viktorku Žižkov lepší Hřebík nebo Straka?" rychle odpovídám, že Hřebík a chystám se zavěst, protože 0,32; 0,31, když v tom přijde smrtící dodatečná otázka "Vždyt si před týdnem říkal že Straka". Zavěšuju a běžím telefon pro jistotu rychle spláchnout do hajzlu, protože kámoš z kategorie nezmar je vždy připraven potvrdit své kategorické zařežení. 0,12; 0,11 .. najednou slyším podivné kňučení pod okny, okamžitě vykláním hlavu z okna. Pod okny vidím známe pohyby v podání čtyřnohých chlupatých milenců, beru všechno co mám po ruce a zasypu tím souložící čtyřnohý sexuální gurmány. Dávají se na úprk. Pes samec po mě háže nenavistný výraz, ale v tom slyším úvodní znělku filmu nechám samce samcem a destibojářským přemetem alá Šeberle skáču na pohovku, akorát včas, film totiž právě začíná. A´t mě nikdo netvrdí, že nejsem zápalený fanoušek filmů Francise Vebera. (07.06.2010)

Koncept je podobný ako u filmu Blbec k večeri a pravdepodobne aj u mnohých ďalších Veberových filmoch. Nesúrodá dvojka, ktorá si lezie na nervy spolu rieši rodinné problémy jedného z nich. Tentokrát toho neskutočne otravného, ktorý je len miestami vtipný, ale väčšinu času je len otravný. Ten druhý je nájomný vrah, ktorý sa snaží spáchať atentát, ale otrava ho neustále vyrušuje. Je to už druhé spracovanie tohto námetu. Dávnejšie som videl verziu od WIldera s Lemmonom a Matthauom, ktorá mi tiež pripadala len mierne nadpriemerná, ale aspoň mala sympaticky obsadenú ústrednú dvojicu. Tentokrát mi herci nesadli. Patrick Timsit ako otrava mi proste nijak vtipný nepripadal a Richard Berry sa síce hodí do úlohy drsniaka, ale nebol mi sympatický a tak som ho nemal chuť ľutovať kvôli všetkým tým útrapám, ktoré prežije. Záver je už tradične Veberovsky otvorený, ale tentokrát mi to bolo celkom jedno. Párkrát som sa celkom zasmial, takže výsledkom je mierne nadpriemerná komédia na jedno pozretie a aj keď tu má verzia z roku 1973 najlepšie hodnotenie, tak nemám chuť ju vyskúšať. Príliš neverím, že to bude lepšie. 6/10. (08.04.2020)