Mogadišu

V roce 1977 došlo k únosu letadla Landshut členy Lidové fronty za osvobození Palestiny požadujícími propuštění vězněných čelných představitelů Frakce Rudé armády. Německé televizní drama rekonstruuje tuto událost formou výpravného „amerického“ blockbusteru. Ačkoli patos a obrazová opulence zdaleka nedosahují roviny snímků Michaela Baye, scény s kancléřem Helmutem Schmidtem evokují tradiční schematické momenty, kdy američtí prezidenti v Bayově podání dramaticky dávají rozkaz k útoku či s hrdým hlasem nakřápnutým zajíkavým dojetím oslavují oběť padlých hrdinů. Nicméně zdejší míra patosu a naivity se drží v únosné rovině, takže účelně vede diváky k filmaři zamýšleným emocím, aniž by hrozilo zvrtnutí do nechtěného smíchu či campu. (15.08.2011)

Mogadišu na své vizáži nezapře, že se jedná o televizní snímek, což vynikne obzvlášť ve srovnání s Baader Meinhof Komplexem. Přesto hravě překonává upachtěnou a finančně podvyživenou českou filmovou tvorbu. Síla titulu tkví v námětu, v neskutečně dramatické situaci únosu letadla a jeho riskantní anabázi po letištích několika států. Snímek zachycuje, jak konflikty uvnitř letadla s postupně houstnoucí atmosférou plnou strachu, tak i scény ze štábu kancléře Schmidta, na jehož bedrech ležela politická zodpovědnost a tíha rozhodnutí, a v neposlední řadě se věnuje i přípravě zásahového komanda k přepadu. Film přináší ucelený obrázek událostí, které kdysi zásadním způsobem ovlivnily vnitropolitickou situaci v Německu, vztah světové veřejnosti k terorismu a bezpečnostní standardy letecké dopravy. Film svoji pozornost rozděluje rovnoměrně mezi všechny aktéry případu, takže divák má plastický přehled o všech probíhajících událostech. Celkový dojem: 80 %. (11.12.2013)

Já prostě z německý kinematošky kolem roku 2008 fakt teču. Neskutečný jak tvrdě dokážou ukázat do svejch řad (viz citace ""Možná je lepší zemřít než žít ve státě, který raději nepropustí devět vězňů, než aby zachránil 91 životů." ) tvrdej pohled na německou ( i když asi každou = neznám větši zmrdy než politiky) politiku, ale ani omylem neospravedlňuje čin teroristů a některé scény v letadle šly až centra mýho tlukoucího orgánu a teroráře jsem zahrnul slušnejma vulgarismama. Ovšem ta vyprávěčská neutralita je neskutečně povedená. S každou příbývající minutou atmosféra v letadle houstne a až při závěrečných titulích jsem zjistil, že můj život se na 90 minut smrsknul jen na já a film, všechno ostatní jako kdyby na 90 minut totálně zmizelo ze světa. (22.12.2012)

Tak tahle TV záležitost hravě strčí do kapsy nejeden regulérní katastrofickej film týkající se únosů dopravního letadla, Hollywood nevyjímaje. Kéž by bylo více takových TV filmů. Film perfektně kopíruje dění na palubě uneseného Boeingu Lufthansy č.181 i tehdejší politické poměry v celosvětovém měřítku... Sedmdesátá léta přála únosům a nejeden Palestinec si tehdy unesl ten svůj Boeing se zkaženými západními cestujícími aby vymohl svobodu jinému teroristovi co už za atentáty a terorismus bručel... Herecké výkony hlavních představitelů ať už na straně teroristů, letušek, pilotů, ale i zasahujících policistů z GSG9 byly výborné. Ač ne vždy mám rád ,,dokumentární'' roztřesenou kameru, tady nevadila, naopak pomáhala pumpovat mi do žil stále více adrenalinu. Ke konci jsem zjistil, že se třesu zimnicí !!! Snímek slušně graduje a v závěru jsem opravdu měl nervy nadranc (jak to ve skutečnosti dopadlo jsem nevěděl). Čest památce statečnému kapitánovi letounu Jürgenu Schumannovi, který se skutečně nemusel v Adenu vracet do letounu. Jenže on byl pravý kapitán svého letounu, cítil odpovědnost za všechny cestující i členy osádky a vrátil se... Hodně podobný film opět na téma únos velkého dopravního letounu Palestinci je tento : http://www.csfd.cz/film/5232-operace-blesk/ * * * * (08.12.2013)

Výnimočná dráma o únoscoch lietadla podľa skutočných udalostí - tým sa často hrdo pýši jeden z mnohých zástupcov tohoto subžánru. Tento film je však iný. Mapuje obdobie, do ktorého sa často nedostávame a rovnako divákovi predostiera situácie, ktoré zatiaľ rozhodne nemá zmapované. Navyše pre hlbší ponor do deja nevytvára vlastné postavy, ani nikoho zbytočne neglorifikuje - každý je svojský a kruto reálne napísaný a zahraný, nie sú tu hrdinovia a zbabelci. Nie, sú tu obyčajný ľudia a únoscovia, ktorí netušia čo sa zatiaľ deje a svojím počínaním tiež nie sú práve nadšení. Tento film je nápaditý, realistický a divákovi toho môže ponúknuť skutočne omnoho viac, ako sa zdá. Nie som ani schopný ho príliš dobre zhodnotiť, no jedno viem - môžem vám ho jedine doporučiť. (08.01.2013)