Hitchcock

Film, který marně hledá konflikt, o kterém by mohl vyprávět, a tak si filmařsky dost bezradným způsobem vypomáhá tupě křečovitou karikaturou (tohle monstrum pod výraznou maskou nemá s Hitchcockem nic společného), posilováním známých klišé (hledání blondýny), vytvářením falešného napětí (manželská krize, žárlivé scény) a nepříliš výmluvných montáží o natáčení (kdy vlastně žádnou skutečnou scénu natáčení neuvidíte, sprchová scéna není prezentována jako filmařský výkon, ale pouhá prezentace Hitchcockových mindráků). Beru argument, že film o Hitchcockovi nemusí být realistický - což vskutku v žádném ohledu není -, jakkoli na hitchcockovském mýtu nutně parazituje a při pohledu na tvůrce "dirigujícícího" vyděšené výkřiky diváků si člověk říká, že tupější a tuto metaforu doslovněji inscenující parazitismus ani nemohl nabídnout. ___ Jenže tento film je také stylisticky nesoudržně natočený, což je způsobeno především tím, jak jsem napsal na začátku, že v důsledku vůbec neví, o čem má vyprávět: 1) O krizi vztahu dvou starých manželů? Ten je ale založený na tom, že se neděje nic, co se pravděpodobně nedělo nikdy předtím. 2) O konfliktu mezi tvůrcem a systémem? Pak by musela za studiem stát nějaká silná postava kladoucí skutečné překážky, nejen jeden smlouvající obchodník a jeden slabý cenzor (to vyřešení na konci působí jak špatný vtip na diváka). 3) O osobní krizi silného tvůrce, kdy vede rozpolcené rozhovory s vizí sériového vraha, šmíruje herečky a nadrženě hladí fotky svých hvězd? Tam nedochází k žádnému vývoji, vrah bezdůvodně z představ zmizí a herečky bude šmírovat i do budoucna. 4) O natáčení filmu? Kromě již zmíněné absence detailnějšího představení alespoň jedné natáčené scény - dobře, je tam Hitchcockův monolog při jízdě hrdinky autem - ze snímku nevyplývá ani to, v čem by mělo být kromě své kampaně (jíž se přisuzuje až snad příliš velký význam) toto natáčení výjimečné, natož výsledný film... zmiňuje se silná úvodní scéna, ale proč by měla být silná, to nikdo neřekne. ___ Jinými slovy, namísto Hitchcocka upřímně doporučuji vynikající drama "RKO 281" o natáčení Občana Kanea, které se daří Hitchcocka překonávat ve všech ohledech, v nichž chce uspět... a zároveň nabízí i mnohem komplexnější historický souvislostní rámec než toto z kontextu palčivě vytržené drama. (13.01.2013)

Pro mě příjemně velké překvapení. Životopisné filmy většinou nejsou moje káva, protože jsou nudné a mají tři hodiny. Tady byla přiměřená délka, svižné tempo, skvělé herecké výkony a žádný prostor pro nudu. Pro mě teda rozhodně mnohem lepší film než zatím všechny nominované na Oscary, které jsem viděla. Vytknula bych snad jen jednu věc - tu strašnou masku. Sice chápu, že jí Anthony Hopkins musel mít, aby se přiblížil Hitchcocovi, ale byla opravdu strašná a bylo hrozně vidět, že je to jen maska. 5* (08.02.2013)

Alfréd Hitchcock položil základní pilíře k modernímu thrilleru a potažmo hororu. Film se soustředil na jeden z jeho nejproslulejších filmů jeho režijní kariéry: Psycho. A tak sledujeme, jak tohle slavné dílo vznikalo s velkými obtížemi, jak se samotný režisér vyrovnával se svými běsy a jak to ovlivnilo jeho manželské soužití. Pojmout všechno tohle dokonale v jednom filmu nešlo. Hitchcock nikdy za své filmy Oscara nezískal, avšak jeho představitel Anthony Hopkins, by měl za své působivé ztvárnění jeho osobnosti velkou šanci vyhrát v kategorii pro nejlepšího herce v hlavní roli, kdyby ovšem byl nominovaný. Klady: Anthony Hopkins je jako Hitchcock fenomenální, maskéři odvedli na něm dobrou práci, Scarlett Johansson jako Janet Leigh, nejpůsobivější scény byly pro mě u cenzurové komise, ve střižně a při promítání v kině stěžejní scény ve sprše z Psycha, detailní výprava, všechny natáčecí scény slavného díl a, které svojí útržkovitostí a odosobněním budily dojem, že jsou jen atraktivní vycpávkou filmu. Zápory: komplikovaný vztah s manželkou svým velkým prostorem převyšuje ve filmu vše ostatní, divák musí být obeznámen s filmem Psycho, aby se u filmu bavil a vychutnal si jeho vznik, zajímavý představitel Anthonyho Perkinse dostal ve filmu mizivý prostor, některá fakta ve filmu nesedí, jako třeba to, že režisér, který vydělává miliony, má potíže zafinancovat svůj film, když ho odmítne studio produkovat, stereotypní a opakující se rytmus střídání scén doma a z natáčení postupem času způsobí postupné se vkrádání nudy, podivně neústrojné režisérovy běsy, málo poutavý a hlavně ničím strhující, převážně vlekoucí se děj. Mé hodnocení: 40% (02.02.2013)

Půltucet hereckých hvězd, objektem zájmu taková režisérská ikona a přitom neumíme zaujmout, jen zoufale kloužeme po povrchu. Hitchcocka snímek představuje v pokročilém věku, kdy natáčel Psycho (protože chtěl dělat něco jiného, chtěl ještě zažít riskovat, znovu ochutnat tvůrčí svobodu), které kritika nejprve strhala, pak však po diváckém ohlasu svoje unáhlená tvrzení přehodnotila. Scénárista Terminálu Sacha Gervasi v pozici režiséra nepřekvapil, solidními kulisami prochází nezúčastněně, chybí konflikt, chybí napětí mezi postavami, není zvídavý, není dravý. Prostě další životopisné drama, na které nebude obtížné zapomenout. Z plejády slavných jmen bohužel nikdo zvlášť nevyniká. (03.07.2015)

Film o jednej veľkej životnej etape Alfreda Hitchcocka. "Majster napätia" má síce zvláštnu filmovú formu (verím, že maskéri odviedli svoju prácu najlepšie ako vedeli), no oči Anthony Hopkinsa sú tak výrazné, že mi stále pripomínali len jednu osobu, ktorou je on sám. Biografické fakty sú servírované trochu neobvykle, tak, že sa prelíniajú pasáže z rodinného života a z nakrúcania. Celé to príjemne odsýpa. (02.07.2013)