Užívej si, co to jde

Další z Woodyho „jen abych něco natočil“ počinů je po krátkém výletu po Evropě návratem do milovaného New Yorku. New Yorku, který postavám tentokrát pomáhá najít tu správnou životní cestu. Film vyznívá jako óda na liberální velkoměsto. Jenom si nejsem jistý jestli úmyslně, nebo omylem a stejně tápu, týče-li se aktérů a jejich (ne)sympatičnosti. Vedle sebestředného, neurotického polo-psychopata sheldonovského typu tady máme akorát zaostalé venkovské vidláky a pár intelektuálně zdatnějších kamarádů, aby bylo s kým plkat o marxismu a židovství. O režisérovi je známo, že nemá rád venkov, ale netuším, kde se v něm vzala náhlá potřeba dát svou nelásku najevo natolik explicitně. Whatever Works i přes přilípnutý pozitivní závěr připomíná dílo zatrpklého dědka s potřebou vyjadřovat se ke všemu, co mu způsobuje žaludeční vředy. Vtipnost jeho kafrání je tentokrát příliš zřídkavá a forma podání příliš vyčpělá, aby dokázal zastřít, jaký problém mu činí udržet vlastní myšlenku a divákovu pozornost. Za pár dobrých vtipů velmi slabé tři hvězdičky. 60% Zajímavé komentáře: Renton, Subjektiv, genetique, F.man, claudel, Kaluž, knotie (21.01.2010)

Přišlo mi to spíš jako Woodyho projekce do postavy Borise. Čili jinými slovy, Woody se z nějakého důvodu rozhodl nezahrát to, co by jistě zahrát svedl, a obsadil (nutno dodat, že výtečně) Larryho Davida. Možná se mu nezdálo vlastní charisma. Whatever Works je vtipnou ironicky sžíravou komedií, u které se možná nebudete svíjet napětím, rozhodně se však dobře pobavíte. A proto s nadějí shlížejme k You Will Meet a Tall Dark Stranger a doufejme, že se film objeví v koukatelném releasu dříve než v českém prosincovém kině. (17.04.2010)

„Why do all the religious psychotics wind up praying in my doorstep?” Oldschool Allen. Hloupoučká a dobře hrající Evan R. Wood (devítka, už jen kvůli očím). Jedinečný výkon šarmantního Larryho Davida. Příběh a dialogy o životě, smrti, koncentračních táborech, sexu a lásce. Technicky totožné s většinou allenovek nového tisíciletí. Vše je zde tak trochu postavené na hlavu, ale stejně má ten plešatej šílenec, co kulhá na pravou nohu, pravdu. (24.08.2010)

Má-li někdo pocit, že točit "kopie" či obměny na allenovský způsob je snadné, měl by být vyveden z omylu. Tradiční protagonistovu úlohu v tomto filmu přebírá Larry David, zjevem i projevem připomínající režisérovo neurotizující herectví. Jeho projev ve srovnání s Allenovým není podle mého názoru agresívnější, ale dospělejší (méně chlapecký, více výbušný, o poznání samolibější; je otázkou, nakolik se na tomto pojetí podílí Allenovo režijní vedení); jako kdyby odrážel naši dobu hodnotového rozvratu, který zahrnuje i rezignaci na slušnost. Pod touto vystupňovanou žlučovitostí se skrývá až dětsky bezradná zranitelnost, ale také věcnost a náhle znovu objevená zodpovědná dospělost muže z dolního patra střední třídy. Překvapivě dobrý a Davidovy kreace výborně rozvíjející je výkon mladičké Evy Woodové. Osobitá a výrazná láska - skutečný hluboký cit - , který se mezi oběma rozvíjí, mohl vést - ale nevedl - k velkému a působivému dílu. (Viz Davidův vstup popisující překvapivě věcně jeho pocity po ročním atypickém manželství) Okamžikem vstupů Melodyiných rodičl se dílo allenovsky zalamuje do charakteristického idylizujícího konce, který není špatný ani nepřirozený, na druhé straně však přece jen méně překvapivou allenovskou tematiku odsouvá potenciál hluboké mezigenerační lásky, tj. tóny, které nalézáme např. v MADISONSKÝCH MOSTECH nebo v také komediálně laděných filmech Alana Aldy. Od Woodyho Allena bychom měli a mohli očekávat víc než mnohokrát použitou a stále, byť nápaditě masku zraněného, ne zcela dospělého jedince, který se před vnějším světem opakovaně zachraňuje vědomým pádem do neurotické dětinské sebestřednosti. (19.02.2012)

Měl jsem tu čest jako jeden z prvních Evropanů zhlédnout poslední film geniálního Woodyho a jako bonus jsem měl možnost splnit si svůj sen a spatřit jej na vlastní oči. Jelikož Francouzi Woodymu a jeho humoru rozumí a návštěvnosti jeho snímků jsou vysoké, odvděčil se Woody prezentací Whatever Works na předpremiéře v UGC Les Halles. Potlesk ve stoje, aplaus, který rval uši jej evidentně dojal. Slíbil, že pokud se nám nebude jeho nový film líbit, příští film natočí v Paříži. Whatever works je jeho klasická komedie se všemi oblíbenými tématy a narážkami. Jen je škoda, že roli jako šitou na míru Woodymu přenechal Larry Davidovi. Evan Rachel Wood svoji první ryze komediální roli zvládla bravurně a potvrdila svůj talent. Ona ostatně mistra v Paříži doprovázela. Nesu se stále na vlně euforie, protože jako málokterému Woodyho fanouškovi se mi poštěstilo stát ani ne půl metru od něj. (19.06.2009)