Golet v údolí

Takové seznámení se s některými židovskými tradicemi a kulturou, která ovšem není mému srdci ani trošku blízká. Právě tato snaha o okouzlení atmosférou zcela potlačila naprosto nevýrazný nosný děj, který byl opravdu enormně nudný. V podstatě pod tím židovským pozlátkem, které se snaží snímek dělat netradičním, není nic víc než tuctový příběh o pokrytectví, sobeckosti, vychcanosti a rodinné soudržnosti. Za celý snímek na vás dýchl jeden silnější moment. Zbytek snímku bylo takové popocházení od ničeho k ničemu a navzdory přátelské stopáži dost nepříjemně se vleknoucí nuda.  Rád jsem si touto neatraktivní metodou rozšířil svůj obecný přehled. Nicméně jediné dva světlé momenty byly vždy naprosto skvělý Ondřej Vetchý a hodně kvalitní náprava Markéty Hrubešové, ze které by se každý obřezaný židovský pyj ihned stavěl do pozoru bez ohledu na jakékoli židovské přikázání. [25 %] (15.05.2021)

Mnu co říct? Jednoduchý děj, spíš rovnou o koblize, ze začátku se to i zdálo dobrý, pak už to akorát zbytečně natahovali. Vždy to tak je: Mějte základní děj-ten zde stál za staré pantofle: Chlap nemá prachy, dělá podvody, ale to by neměl. A ten roztahujte. A když už jsem u konce myslel, že by mě konečně film mohl něčím uchvátit, tak se samozřejmně ukázalo, že bůh je, atd.. Stejně to mělo Happy End. Já čekal, že mi film něco ukáže. Ty 3 alespoň za to něco málo dobrého, jako "jejich typický život, jak uklidnit děti, že byste měli pracovat, že není snadné věřit v něco, jak to chodí u židů a že ta manželka asi byla naštvaná, že celej rok čekala na sex a stejně ji ten chlap nechal ležet v posteli." Hodnocení se ustaluje mezi *** a ** (27.12.2008)

Film podle stejného Olbrachtova povídkového souboru jako o pár let mladší Kachyňova Hanele, ale s poněkud odlišnou energií. Když jsem ho viděl poprvé, byl jsem příjemně překvapený, že i v našem malém českém (a dost stereotypním) rybníčku se občas objeví nějaká nečekaná rarita. Teprve potom jsem četl Olbrachtovu předlohu a líbila se mi ještě víc, přišla mi syrovější, hlubší, vážnější. A taky jsem zjistil, že scénář jí nemálo pozměnil. No a po dalších několika projekcích už mi začala víc a víc vadit i taková ta nasládlá komediálnost a rozvernost, ve filmu všudypřítomná, hlavně díky Vetchému, Hartlovi, Bočanové, Hrubešové... Z "laskavého humoru" s nechutí zvracím, mám holt radši vážnější notu. Přesto jde o vcelku uspokojivý materiál k případnému prvnímu (a povrchnímu) seznámení se s východoevropským chasidismem. (12.05.2021)

,,Zítřek - to je to hlavní. Dneška jsme se už dočkali, zítřek musí být dobrý." Mám rád, když film v sobě nese osobitou vlastní atmosféru, což tenhle film bezpochyby má. Bohužel na úkor výrazného místa pro převedení židovských tradic, lidových písní jaksi zůstal v pozadu příběh, to spočátku krásné prolínání židovského a českého humoru, poetické krajiny a kruté reality bídy v době hospodařské krizy by si možná zasloužilo lepší vyvrcholení. Zachraňuje to Ondřej Vetchý v jedné ze svých lepších rolí. 65%. (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (10.03.2018)

V zásadě jsem proti zfilmovávání špičkových literárních děl. Golet v údolí je nádherná Olbrachtova kniha (spolu s Nikolou Šuhajem mě přesvědčila, abych se jel na Zakarpatskou Ukrajinu podívat), ale paskvil, co z toho Dostál udělal, s tím má společného asi tolik jako já s miliardářem. Dvě hvězdy dám jen za dvě...ehm, no, Markétu Hrubešovou :-) (14.07.2012)