Deník nymfomanky

Tak u tohoto filmu se opravdu musím zastat toho hrozného mužského pokolení. Stejně jako bylo řečeno, žena není kurva, jen proto, že měla hodně chlapů, tak i chlapi, kteří chodí do bordelů určitě dokáží být věrní, když se jim podaří najít tu pravou, třeba jen nemaj zrovna čas hledat, nebo maj zrovna pifku na opačné pohlaví, jako měla hrdinka, to je jako kdybych pronesla jednou kurva na vždy kurva, ale lidi se postupem času mění a vyvíjí někteří k lepšímu no a s jinejma to jde pořád jen z kopce. Nicméně, tenhle film byl tak nějak oploštělý. Téma muži versus ženy, kde ale ženy jsou vždycky ty hrozné chudinky, kterým je ubližováno a muži jsou ti hrozní hajzlové, kteří jen ubližují. Všechno viděno pouze z ženského pohledu, navíc z pohledu ženy, která vypadá i se záměrně chová jako kurva a pak se cítí dotčeně, když jí to někdo vmete do ksichtíku. Asi jsem tak nějak od toho filmu čekala víc, ve smyslu, že z pohledu nymfomanky a ještě prostitutky v tom bude takový nějaký nadhled a ono to bylo jako z telenovely, jeden hajzl mi ublížil, tím pádem je hodíme včechny do jednoho pytle a šmitec. (07.12.2012)

Trochu, chvíľami snáď aj dosť, mi vadila taká tá typická frázovitosť, skratkovitosť a rozvrstvenie príznačné mnohým európskym filmom, príliš náhle a nepravdepodobné vyhrotenia deja bez prechodov, škodiace prípadnej realistickosti a riešeniu či nastoleniu skutočného spoločenského problému, a takisto tlak smerom k „provokatívnosti“ občas vyznievajúci dosť samoúčelne, akoby len k potvrdeniu toho, že „európsky“ film môže byť „artový“ hoci sa v ňom takmer iba súloží a otvorene sexuálny stranou od akejkoľvek prudérnosti, prílišné zjednodušovanie až takmer do schémy a zavádzanie v téme, nakoľko nymfománia vôbec nie je o rozkoši ale o neschopnosti dosiahnuť ju ( aspoň lekársky, hoci uznávam, že je to len problém názvu, nakoľko výstižný by znel Denník promiskuitnej a nakoľko pojem je to značne problematický a dnes už znovu diskutovaný a zo zoznamov chorôb vypúšťaný ). Takisto v deji by som uvítal viac ako iba jednoduchý rozprávačský oblúk od „a“ cez „Z“ po veľké „A“, pričom sa vynechá trištvrte abecedy a mám podozrenie, že knižná predloha bola asi značne košatejšia. Že som väčšinou nemal čas uvažovať nad nedostatkami, mal na svedomí južanský temperament v hraní i obraze, plnokrvný a dynamický, bohatý prúd kvalitne vzrušujúcich sexuálnych scén a v celkom neobvyklej miere vťahujúca hudba. A že som to nerozoberal potom, spôsobilo stupňovanie niekoľkých oslobodzujúcich okamihov, ktoré napokon vybuchli v extázu oslavy slobody jednotlivca. Tie síce nezmenili vyznenie celého filmu, ale určite pocity z neho, ktoré prestali film obviňovať z lacnej lascívnosti a maskovania sa za rádoby hlbokomyseľné filozofovanie o slobode človeka. Pretože aj keď v niektorých rozhovoroch zazneli podnetné vety, zoči-voči tej erotickej otvorenosti, o ktorej kdekto sníva, ale málokto ju skutočne prežíva, to stále vyznievalo ako pichanie do osieho hniezda. Našťastie: niekoľko scén, slov a obrazov s ešte o hodný kus vytiahnutou hudbou potom v okamihu dokázalo to, čo sa francúzskej babičke s jej múdrosťami a uvoľneným neskrývaným sexuálnym pasážam darilo iba čiastočne : - presvedčiť. A príval eufórie potom už ako rozvodnená rieka zahladil všetky početné nerovnosti brehov, dna i hladiny. (17.12.2008)

Tuctová baba, ale zároveň taky hezká. Zajímavý. Ale jako herečka se asi od téhle role zaškatulkovala (zašukatelkovala) a bůhví jestli jí někdo dá ještě roli, kde se nebude furt ukazovat nahá. Chvílema mi to přišlo, jak kdyby to bylo točený podle nějaké knížky od Viewegha. Závěr je ale jasnej, že takovou ženskou bych doma nechtěl. Takže sorry všem nymfomankám, to rač budu sám... Ale nehodnotíme nymfomanky, ale film - a ten byl hodně nudnej, nepřipadal mi erotickej (!) a těšil jsem se na konec. Jo a potom jsem měl chuť něco někam strčit, chch... (16.08.2009)

740. hodnocený film: Jestli si člověk potřebuje dáchnout a chybí mu trocha toho erotična, bude jistě spokojen. Nejdříve jsem si myslel, že film ode mě dostane 4* a určitě by mu i slušely, jenomže pak si řekne, že je to jen trochu povedenější eroťák a že vlastně nic jiného nenabízí. Herečka, která ztvárnila hlavní roli, je nádherná, ale ani to nestačí. 4*, nic víc, nic míň. 4* (22.06.2009)

Promarněný potenciál. Úvodem předesílám: jsem šťastnej jako blecha za ženy, které rády poznávají tělem, nemají nikdy dost a jdou i s těmi, kteří se jim ani moc nelíbí. To ale neznamená, že mile promiskuitní baba nemůže být kráva. Lecos svádí k podezření, že autorkou předlohy je * kulantně řečeno * extrémně nevyzrálá osoba, jejíž komplexnost se střídáním sexuálních partnerů zdaleka nevyčerpává. Jistě - to se dá u excentrické osobnosti předpokládat. Stravitelné by to bylo ale jen tehdy, kdyby se vůči předloze autoři vymezili kritičtěji, nepracovali s "deníkem" jako objektivním dokumentem, v němž očima hrdinky překvapeně seznáváme, že okamžitě se zamilovávající muži jsou podezřelí a labilní a že práce v bordelu má i své stinné stránky. Jednorozměrné postavy můžu, zprvu úžasných, posléze prasáků, bezděky napovídají, že to mohlo být celé i trochu jinak... Kdyby Vás napadlo, že bychom mohli mezi řádky a jednotlivými píchačkami na fenomén nymfomanie a promiskuity vrhnout nějaké nové světlo, tak - ne. Jestliže pro Vás tedy nejsou objevná moudra o nedostatku lásky a to, že promiskuitní žena nezískává stejný společenský kredit jako promiskuitní muž. Belle de jour light resp. zero. Útěchu mi zbývalo hledat v prasečinkách. Ani tady se neurodilo, přinejmenším co do kvality ne. Buchta se masíruje nepřetržitě, ale erotická atmosféra je řídká jako stolice po kilogramu hroznového vína a prezentuje se výhradně v playboyovsky zpomalných, rozostřených etudách polévání se různými druhy chlastu ve vaně, vedle vany a na hajzlíku, které nemají s mojí představou výbojů maniakálního puzení k sexu nic společného. Možná jsem zaujatý a nakloněný nevnímat hlavní hrdinku kladně v žádném směru [a jednoho by mohlo napadnout, že si obrázek osoby dokresluji na základě vyloženě falických duševních charakteristik], ale ke všem výše uvedeným podezřením mám ještě jedno navíc - totiž že hrdinka se svými špičatými rameny, ostrými rysy a nulovými prsíčky vypadá jako ne moc hezkej tranďák. Hvězdičku k dobru spíš než za konec, který je alespoň v mých očích méně happy-endem, než jak si ho autoři asi přáli mít, uděluji za odvahu v současném hyper-konformním světě uznat promiskuitu jako legitimní strategii [byť podpořenou přiblblými argumenty]. Snad nám co nevidět otevře oči Trier. (09.03.2013)