Jezero smrti

Britská verze, obsahující v menší či větší míře spoustu populárních amerických klišé, a směs všech těch road psychotických hororových thrillerů. Aneb jeden z příkladů, jak se může ve svém volném čase bavit zhovadilá a zkažená mládež, zde v podobě bandy pubertálních hovad. Zvláště pokud jsou poblíž rozlehlé lesy a jeden pár, který se zkrátka ocitl ve špatný čas na špatném místě, netuše, že se jim zakrátko tato idylická dovolená promění v noční můru. Příběh o tom, jak krutě, zběsile a zvráceně se taková zábava může zvrhnout. Kelly Reilly, která byla ve výměnném studijním programu Erasmus pilnou studentkou, se u Jezera smrti stává zoufalou, prchající dívkou, schopnou pro záchranu svého života čehokoliv. Dynamická a efektivní podívaná, která s postupujícím dějem nabírá na intenzitě a místy občas lehce sklouzne k hranici nesmyslnosti. Závěr filmu mi připomínal Texaský masakr - rodina, která vytvoří poněkud špatný druhý dojem, po zjištění jistého nepříjemného faktu, jemuž bude muset hlavní hrdinka čelit. Při takových filmech mě vždy napadá ta stejná otázka a myšlenka. Pokud by člověk prožil něco tak šíleného, dokázala by se s tím jeho mysl vyrovnat? Byl by schopen se opět zařadit do běžného života? Nejspíš není ani možné, aby člověk něco takového prožil, a nezůstalo něco z toho v něm. Něco z těch šíleností a nemyslitelných hrůz se v něm usídlí, aniž by si to sám uvědomoval. Jiní jsou si toho možná, třeba jen z části, vědomi, a je to o to horší, že ví či tuší, že všechny ty myšlenky a události mají ve své hlavě a budou se rozpínat, dokud zcela nepohltí zbytek zdravého rozumu. (20.12.2009)

Až znepokojivo reálny a brutálny horror, zatiaľ jednoznačne najlepší mrazivý príbeh za posledných pár rokov. Porcia napätia je brilantná, príbeh (aj napriek štandardnej zápletke) maximalizuje svoj potenciál a už po úvodných minútach začína vyvražďovacie inferno, pekelná jazda smrti. Mladí herci sú ukážkou herectva v existenciálnych situáciách, od hnevu až po zúfalstvo som im veril každé slovo, každý výkrik. Záver je absolútne unikátny, viac takýchto filmov. 95%. (26.05.2009)

Svou intenzitou a až nechutnou realičností si Eden Lake rozhodně nezadá s nejlepšími díly žánru. Obsáhlejší úvod umožní odpovídajícím způsobem přijmout postavy za své a zvyšuje tak dopady závěrečné půlhodiny, ve které není místo pro korektnost či slitování. To vše je samozřejmě výrazně umocněno identitou těch zlých a faktem, že tohle se může stát i u nás v lese. Některé scény (táborák, trn v patě) mají na to stát se nezapomenutelnými. (14.11.2008)

Loštomilý dětičky. Skoro jako pětiletá dcerka jednoho mého kamaráda, kterou jsme jednou spolu s klučíkem z mého příbuzenstva vzali s sebou ven. "Teto, až vyrostu, tak si tě vezmu, jo?" flirtoval se mnou Péťa s rafinovaností předškolního věku. "A co ty, taky si mě vezmeš, až budeš velká?" zeptal se kamarád své ratolesti. Adélka, vyrušená z házení placáků, mu věnovala pohled, jaký má většina lidí vynahrazený pro osoby s IQ pod hranicí mrazu a tónem, jakým obvykle učitelka žákům s obdobně mraženou inteligencí vysvětluje elementární fakta, odvětila: "Ne. Až já budu velká, tak ty přece umřeš." (30.01.2009)

Dlouho, ale opravdu dlouho na mě takhle nezapůsobil film jako právě Eden Lake. Teror ze strany výrostků je podán dost surově. S hrdiny jsem opravdu soucítil a to se mi nestává často. Nenávist jsem si k těm parchantům vypěstoval už od samýho začátku a ta stále sílila. Hrozně moc jsem přál hrdince, aby přežila a všem spratkům dala co proto. Konec mě však naprosto šokoval. Drsný, krvavý a přesto reálný snímek. 9/10 (12.02.2010)