Kasaři

No tohle musíte brát s Véééélkým nadhledem. Komunistický manažer Kemr si nechá do sejfu zamknout nějaká lejstra pro politbyro a chudák esenbák Pivec shání kasaře jež by to otevřel aby soudruzi neměli průser. Píčovina to sice je ale naše herecká esa z toho udělala docela slušnou srandu. Nejvíc se mi líbil Fiala jako polepšený kasař nyní kostelník. (30.05.2010)

Kasaři mají nezanedbatelnou přednost ve strhujícím hereckém podání. Samotné filmové zpracování je mírně nešikovné, byť se snaží pohrávat si s lidskostí a podléháním pokušení. Reakce na hlavní zápletku se jeví být přemrštěnou a poctivě budovaná nálada napětí je znenadání ukončována jízlivým posměškem. Balancování filmu mezi žánrem dramatu a komedie se neobchází bez škobrtání a pádů a skutečnou lahůdkou nakonec zůstávají pouze přesvědčivé herecké výkony. Kriminalistické pátrání kompromituje všechny zúčastněné, jen skutečného pachatele většinou obchází obloukem. Hlavní postavou příběhu je laskavý zámečník Fiala (vynikající Ladislav Pešek), bývalý kasař Josef Procházka. Stopa společensky chvályhodného dobrého skutku poctivosti je zneužita a haněna prudérním společenským standardem. Naštěstí se mravní ctnost po pobytu v očistci brání ze všech sil i polozapomenutých schopností minulosti. Nejzoufalejší postavou je policejní poručík Josef Rybák (velmi dobrý Jan Pivec), iniciátor záslužného činu, jehož zneužitá ozvěna zanechává pocit znechucení a zrady. Věří, a přesto tápe. Nejsebevědomější postavou je vyšetřující kapitán Státní národní bezpečnosti Šmok (skvělý Rudolf Hrušínský). Věnuje pozornost maličkostem a s cynickou barvou v hlase si vychutnává svou převahu i přesvědčení. Ale kdo jiný může přijít záhadě na kloub? Nejbodřejší postavou je tovární mistr trezorové výroby Alois Boček (velmi dobrý Eduard Kohout), Fialův dávný kasařský parťák a bezstarostný veselý kumpán s neuvěřitelnými historkami pro své nevěřící učedníky. Nejnebezpečnější postavou je kasař Kosík (dobrý František Kreuzmann st.), bývalý Fialův všehoschopný společník. Výraznou postavou je také Fialův syn Karel (zajímavý Ivo Palec), elektrikář, natěšený na blížící se termín vlastního svatebního obřadu. Z dalších rolí: nespokojený místní náčelník SNB nadporučík Vejrych (zajímavý Josef Gruss), nevýrazný účetní státního podniku Sitex Háša (příjemný Josef Beyvl), hystericky rozezlený pokladník Sitexu Krumpera (zajímavý Josef Kemr), ostražitý ředitel továrny Sitex Prokeš (dobrý Martin Růžek), bývalý Fialův kumpán a na minulost rozezlený kostelník František Kilián (velmi zajímavý Eman Fiala), Karlova natěšená snoubenka Slávka Vokáčová (příjemná Jiřina Bohdalová), bojácně tichá sekretářka Sitexu Nováková (příjemná Ludmila Píchová), zmatený vrátný Sitexu Horák (dobrý Václav Trégl), či Slávčin rozverný otec (příjemný Ota Motyčka). Můžeme žehrat na nešikovnost tvůrce, ale nic to již nezmění. Herecké kreace zůstanou nezapomenuty, film nenadchne, ale i dnes potěší a zabaví. (10.11.2017)

Tady lze spekulovat o ryze kladném vkladu scénáristy Zdeňka Podskalského, neb vypointované je to hezky. Atmosféra a hlavní téma zlehka připomíná Čapka a herecké obsazení má několik světlých chvilek - božský je Pivec, tradičně kvalitní Pešek (v poloze pro něj tak typické v 50. letech), milouš je Hrušínský... Velice těší celá řada figurek upomínající na filmy předúnorové - v čele s Fialou, Kohoutem, Kreuzmannem a též Grussem. Miluji Trégla, Motyčku a samozřejmě Balek-Brodskou, těm politika také v rozletu příliš neublížila. Jediné vyložené šlápnutí vedle je karika Kemrova a naopak překvapením lyrická nevěsta Bohdalové. Pro ni byly Kasaři největší příležitostí hned po Florenci 13,30. Z ostatních kladů jmenujme ještě půvabný kolorit Václavského náměstí a okolí. (26.03.2011)

Příjemná oddychovka na odpoledne. Ladislav Pešek coby bývalý kasař je přizván na otevření úředního trezoru, aby pracující lid něměl problémy. Jenže problém se objeví během 14 dní, kdy je ve vedlejší kanceláři nalezen vyloupený trezor. Stejný trezor, stejná práce, jen pachatel je jiný, ale to ještě veřejná bezpečnost v čele s Rudolfem Hrušínským neví. 55% (27.12.2012)

Československé krimi, jež se zabývá pátráním po muži, jenž vykradl pokladnu podniku Sitex. Hlavní podezřelý je bývalý kasař Procházka/Fiala, jenž se však od jisté doby živí poctivě. Proto se L. Pešek v roli Fialy rozhodne obejít své bývalé kolegy kasaře a zjistit, který z nich mohl krádež vykonat. V tomto zajímavém díle se objevila vskutku elitní jména československého herectví, neboť jen v malých rolích Fialových kumpánů své umění předvedli E. Fiala, výřečný E. Kohout a vždy nepřehlédnutelný F. Kreuzmann. Národní poklad R. Hrušínský, v roli usměvavého kapitána Šmoka vyšetřujícího tento případ, pojal svou postavu velmi švejkovsky a dobrosrdečně, nakonec však pachatele nekompromisně a uvážlivě odhalil. Vyšetřování sekundoval J. Pivec (poručík Rybák), jenž neodmyslitelně též náleží k velkým hereckým postavám. Komickou roli potrhlého podnikového účetního s chutí ztvárnil J. Kemr obarvený na blond a svým energickým vystupováním snímek oživil, kromě něho se v rolích podnikového ředitele a dalšího účetního ukázali M. Růžek a J. Beyvl. Přestože příběh samotný má dobré nečekané zakončení a tolik slavných jmen v jednom snímku se nevidí často, hodnotím dílo pouze průměrně. Na konci 50.let vytvořil podprůměrný režisér P. Blumenfeld pro mě zatím své nejlepší dílo. (18.11.2014)