Na konci města

Čekal jsem hrůzu nejhrůzovatější, dostal jsem snímek, který je sice plný historických hovadin, ale zase v něm nehraje Rudolf Deyl mladší. A ta detektivní zápletka mi opravdu připadla docela povedená a relativně napínavá, holt Eduard Fiker měl i slabší chvilky, ale jinak z jeho pera vychází mnoho vynikajících detektivek. Jen ty soukromé trable vyšetřovatelů jsou zbytečné a evokují spíš, že by měly být více rozvedeny v dalších dílech tohoto filmu. 50%. (11.05.2020)

Hrušínský hláškuje a má to jakousi detektivní zápletku, ale abych řekla pravdu, moc jsem do ní nepronikla. Ne že by byla sama o sobě tak nepochopitelná, ale scénář je zbytečně komplikovaný a těžkopádný a vyšetřování nesměřuje ani tak k odhalení vraha, jako spíš k důkazu vyšší socialistické spravedlnosti. K dokonalosti tento obrázek ráje dovádějí kontrastní flashbacky ze 30. let a vedlejší "milostná" linka. V závěru své kariéry natočil Cikán zajímavější padesátkovou detektivku – Konec cesty. Ty názvy se mi pořád pletou, ale kvalitativní rozdíl mezi oběma filmy je velmi patrný. (02.06.2012)

Divnej film...predevsim mi prisel uplne strasne dlouhej. Duvodem muze byt utahany dej, velka spousta ruznych "podpribehu" (best of je kazdopadne voiceover Lídy Vostrčilové o tom, jak jela s Hrusinskym na vylet), nepresvedciva linka lasky mezi detektivem a dcerou jineho detektiva atd. Zly bohac a podnikatel byl nakonec potrestan, a chudi delnici (v pravu) zvitezili. Proste jako ze zivota... P.S.: Potesila mlada Eva Jirouskova, ktere to zde opet moc sluselo. 3+ (26.01.2014)

Průměrná detektivka, která zcela zapadla a která záhy vymizí i z paměti diváka. Výstavba nové čtvrti začala při výkopových pracech nálezem lidských pozůstatků z doby první republiky. Kriminalisté odhalují případ laxně postaveného činžovního domu, který měl být postaven lacino, aby přinesl větší zisky majiteli, a tak se nedbalo na bezpečnostní předpisy u stavby s pohyblivým podložím. Jak je psáno v obsahu, film dlouho zůstává přešlapovat na místě, není divu, že jsem několikrát podlehl při sledování mikrospánku. Závěr filmu je ovšem v intencích 50. let - na místě původního činžáku je dětské hřiště, kde si matky a babičky vozí děti na kočárcích a ty větší si hrají na písku a na hřišti... (22.12.2020)

Film nese veškeré znaky doby ve které vznikl, včetně socialisticky realistické dějové linie. Námět však rozhodně nelze označit za hloupý a film za špatný. Objevují se zde osvědčení herci, nad ostatními vyčnívá především vynikající Rudolf Hrušínský, jehož postava je jednoznačně nejzajímavější v celém filmu. V případě konzistentního projevu Gustava Heverleho jsem se nemohla stále zbavit dojmu, že socialistická bezpečnost zaměstnala Vítka z Pyšné princezny. Jemu v kontrastu se objevuje Malhorn z Pytlákovy schovanky s nezbytnými atributy jako jsou oblaka dýmu z doutníku, luxusní vila, na stolku z masivu sklenka s prvotřídním koňakem. A tak se nedostavilo ani detektivní napětí- kdo bude ne faktickým, ale morálním viníkem bylo celkem jasné. A protože ve filmu z roku 1954 rozhodně nelze očekávat zásah v podobě deus ex machina, posledních dvacet minut rozluštění spletitého případu nepřináší žádné překvapení. (06.05.2013)