Obsah
-
Menší město má svoje noviny. Pracuje v nich redaktor Staněk, kterému jde o postavení a pohodlný život. Jeho dospívající syn má své problémy a nechápe otcovy postoje. Konvenční moralita bez skutečného kritického zápalu. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Radek99
Specialista na filmy o (a pro) mládež(i) režisér Zdeněk Flídr se pokusil natočit psychologické drama o problematickém trojgeneračním vztahu v mužské rodové linii, které se mu podařilo herecky nadmíru výborně obsadit, leč které zůstalo mírně dobově tendenčním. Problém navíc je, že Zdeněk Flídr je bohužel jen celkem průměrný režisér, jenž jako tvůrce spíše tápe a neví přesně, co vlastně chce svým kriticko-angažovaným filmem říci, takže jeho psychologický ponor byl jen mělký a kritika morálky a dobového status quo konvenční. Jestli se na ose děd - otec - syn mělo cosi zrcadlit, tak tu zůstal jen jakýsi planý pokus o generační revoltu syna proti establishmentu otvovy generace, který byl ovšem tak matný a nepřesvědčivý, že neměl šanci zaujmout nějaký nadčasový obrys, vztah otec - děd zůstal pak pohříchu nevytěžen docela. Celý film je jasným produktem tání konce 80. let a období tzv. perestrojky, v němž se měly začít věci dělat jinak a byla požadována tzv. ,,konstruktivní" kritika. Jak se s ní vypořádal Zdeněk Flídr, je na snadě, už sám fakt, že takhle herecky excelentně obsazený film zůstane polozapomenutý, hovoří za mnohé... PS: Mám i jedno osobní propojení s filmem, neboť mimo toho, že se natáčel v Českých Budějovicíh, v něm roli třídního záporáka v 8. B. hraje můj spolužák ze ZŠ Martin Kysela. :-)(13.11.2011)
-
rodl
Přišlo mi neuvěřitelné, že v době, kdy se točily filmy typu Bony a klid nebo Kopytem sem, kopytem tam, vznikne něco tak plytkého. Kdyby film vznikl o deset let dříve, pak by snad mohl být označen za "kritický k nešvarům doby", ale v roce 1988? Nejdříve jsem se divil, proč mě ten film v době vzniku zcela minul, v té době jsem měl zkouknuté téměř vše, co v kinech běželo, na konci jsem se už nedivil. To zřejmě do našeho maloměstského kina (raději) vůbec nedorazilo. Klišé na klišé, vše předem čitelné, zcela papírová mluva, zejména těch mladých. Snad jen jeden zajímavý postřeh - "Stavba, to je zákon!" - to pro ty velké stavby platí dodnes.(13.11.2011)