Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Rogue
    ***

    Není třeba hned hypovat kvůli tomu, že to bylo zdarma :o) Nicméně velmi nečeské a nečekaně dobré to je - kamera, výprava a evropský look přebily průměrný (ač neobvykle podaný) příběh. Viděna zkušební projekce.(20.3.2009)

  • Tosim
    ****

    Čím to sakra je, že když u nás vznikne jen trošku jiný film, mnoho lidí se může zbláznit z toho, že je to událost fenomenálního významu??? Přitom ročně u nás vznikají jeden, dva vynikající snímky, tři nadprůměrné, přibližně deset šedivých a zbytek kolem bodu mrazu. Liší se pouze počet, natáčí se čím dál větší množství, což je div, vzhledem k financování a tak. No a tenhle příklad? Z druhé kategorie. Nevidím sebemenší důvod, dělat z něj něco víc. Tečka.(1.2.2010)

  • Botič
    ****

    Nesnesitelná lehkost bohémova žití v a-moll. Žádné peklo neexistuje, jen lidé si vždycky nějaké vytvoří, aby si svůj životní neúspěch mohli vymáchat v něm a utéct před vlastními problémy a omyly. Prvotní pozérství je postupně utopené ve vzdoru a anarchii, aby nakonec zemřelo v rozplynuvším se snu. Na jehož místo se tlačí tvrdá realita, kdy život už není iluzí, nýbrž bojem za vlastní ideály. V letošním roce se objevily tři velice silné české snímky, Normal - experimentální stylizovaná hříčka, Protektor a nyní 3 sezóny v pekle se skvěle působící psychologií a prokreslením jednotlivých postav. Skoro se chce zvolat:„3 sezóny v pekle a bezmála dvě hodiny v kinematografickém ráji“. Mašín je jako malé dítě hrající si s detaily a vytvořil tak soběstačnou vizi poválečné Prahy. Kdy jakoby vzal staré pohlednice a jednu po druhé převedl do filmu a umě je zakomponoval do bondyovského příběhu. Každé okýnko filmu ukazuje jednu skvěle nasnímanou momentku - pohlednici z poválečného pekla zabalenou do dusivě tísnivé atmosféry, spolu s kterou se v každém záběru snoubí surreálná hra se světly, stíny a duševním rozpoložením jednotlivých postav. Celý film je řemeslně dokonale zvládnuté a vypiplané dílo s odzbrojující prací s komparsem. Poslední hvězdička je za vynikající polskou „Evu Green“ Karolinu Gruszku a za použití osudové Gymnopédie No.1 Erika Satie. Že by nastal nový úsvit českého filmu? Special thanks Chlupis. silných 8/10(25.11.2009)

  • gudaulin
    *****

    V době uvedení do kin provázely snímek rozporuplné reakce od nadšených ovací až po výrazné rozpaky. Přiznám se, že jsem Mašínově prvotině příliš nevěřil a tak jsem se filmu tehdy vyhnul. Přišel čas dohnat resty a dostavilo se víc než příjemné překvapení. Tři sezóny v pekle jsou především pečlivě a poctivě natočené - taková profesionalita spojená se solidním rozpočtem nebývá u nás zvykem. Je sice pravda, že jsou možná až příliš učesané a osobně bych byl radši, kdyby byly víc surreálnější a provokativnější (Bondy by mě jako měšťáka měl s prominutím víc "srát"), ale Mašín se zkrátka a s ohledem na malý trh i správně rozhodl udělat film pro širší vrstvy diváků, které osudy a dílo tohohle enfant terrible české kultury zas tak moc nezajímají. Shoduju se s pohledem Marigolda - kvalitní film, který sice není na čistých 5 hvězdiček, ale který by měl být v červené barvě a tak v tomhle případě rád zaokrouhluji nahoru. Už pro přítomnost charizmatické Karoliny Gruszky, která do puntíku splňuje moji představu Bondovy osudové ženy, která dokázala své okolí a především muže stále udržovat na prahu šílenství. Jo, pro takovou se dá umřít, ale raději od ní utíkat hodně daleko... Celkový dojem: 90 %.(20.7.2011)

  • ORIN
    ***

    Vysoko ční Heinzovy morální zásady nad komunistickým režimem aneb 3 Bonnovy kruhy Hovna... „Věc je jednoduchá jak slunce. Potřebujeme dvě krabičky od sirek s blechami – ty jsem byl dokonce ochoten dodat gratis – naočkovanými všemi prevítskými mory světa… a moji agenti z lásky vypustí ty blechy při manifestaci 7. listopadu pod tribunou na Rudém náměstí. Vznikne sice nějaký ten počet epidemií, ale blechy přeskáčou samozřejmě zaručeně i na tribunu a skočí i na maršála Stalina, na maršála Vorošilova, na soudruha Beriju i na soudruha Molotova a další.“ [==] Film vznikl podle námětu S. M. Blumfelda (vl. jménem Lubomír Drozd) na základě autobiografie významného českého básníka, filosofa a iniciátora hlavní vlny českého undergroundu Egona Bondyho Prvních deset let. Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer, zde líčí nelehký život v období let 1947-1957. Film z knihy vymazává období 1950-1957 a zabývá se pouze léty 1947-1949, pravděpodobně těmi třemi sezonami v pekle, kdy sílí komunistická moc a následně přichází její nepřerušené čtyřicetileté vládnutí. Hlavní hrdina Ivan Heinz, pozdější Emanuel Bonn (Bondyho předobraz) v podání Kryštofa Hádka se jako sedmnáctiletý mladík rozhodne přerušit studium na gymnáziu, opustit otce, bývalého důstojníka československé armády (Martin Huba) a vydat se na bezstarostnou a vzrušující uměleckou dráhu básníka, na které se seznámuje s významným literátním kritikem Viktorem Lukasem (Jan Kraus) především ale se svobodomyslně smýšlející Janou (Karolina Gruszka) s níž plánuje útěk do Paříže. Do této základní a vlastně i jediné dějové linie Mašín vkládá jednotlivé vsuvky; ať už zvukové a obrazové (Hádkovo předčítání Heinzových respektive Bondyho veršů) nebo informativní grafické (sytě červeně zobrazený rok, který ve filmu právě probíhá). [==] Narativní struktura není příliš komplikovaná, děj je vyprávěn striktně chronologicky, což vychází ze samotného názvu filmu. I když, co vlastně jsou ty 3 sezóny v pekle? Peklu se nejvíce může blížit až závěr snímku, kdy je Heinz vyslýchán bezpečnostními složkami a následně uvězněn, proč ale ty 3 v názvu? Nebo snad peklem můžeme nazývat Janin byt, kde se milenci tak často schází, a jenž pro ně tvoří jakési soukromé universum, úkryt před režimem, doslova determinuje jejich budoucí vztah. Je velká škoda, že se o Heinzových motivacích, ačkoli je nadšeným levicovým přívržencem („ať žije revoluce!“), přímo z filmu příliš nedozvídáme. Konvenčímu divákovi, který s Bondyho životem a dílem není v širším rozsahu srozuměn, tak může především první polovina splynout v několik málo byť velmi sofistikovaných záběrů-sekvencí islandského kameramana Karla Oskarssona. Záběry často nemají informativní hodnotu a označit je můžeme pouze jako „prožitkové“ (Hádek při potažení z cigarety, surrealistické záběry na oba milence atd.), jakoby první část filmu byla naračně vyprázdněná a sdělovala divákovi prosté: „Zatím se tady nic neděje, jen prožívejte tu atmosféru.“ V druhé polovině je konečně znatelný náznak zápletky, která nepřichází samotným jednáním postav, ale skrze revoluční dějinné události v roce 1948. [==] Můžeme jen hádat do jaké míry je Ivan Heinz věrným vyobrazením Egona Bondyho. Z filmu není jasně zřetelné nakolik jsou Heinzovy levicové názory a bohémský způsob života mladickou nerozvážností a manýrou a nakolik promyšleným názorem a postojem. To ví pouze samotný Bondy, od kterého se to bohužel již nedozvíme. Tomáš Mašín prezentuje na první pohled sofistikované dílo, při tom bližším si pozorný divák všimne, že jde spíše o téměř dvouhodinový kamerově propracovaný reklamní spot. Není to příliš pozitivní zjištění o filmu, který vznikl v česko-slovensko-německé koprodukci s mnohamilionovým rozpočtem a vcelku významným mezinárodním obsazením.(9.12.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace