Věrná kopie

Dokonale nefilmový film. Pokiaľ mám hodnotiť len na škále inakosti, dávam vysoké hodnotenie . Lenže byť iný pri tvorbe nestačí. Niekedy je potrebné kopírovať. Ale radšej overene. Forma spočíva v akože netradičných obrazoch, plných nasilu vyšroubovaných dialógov, tváriacich sa ako nejaké veľké múdra, či tajničky, ktoré má divák rozlúštiť. Prečo mám niečomu takémuto fandiť, ak je forma nanič a citovo rozodierajúce plkanice zabezpečených literátov a starožitníkov vôbec ma nijako nezaujímajú a netrápia? (ešte horšie sú snáď len citové problémy poslancov, astrofyzikov, významných profesorov alebo burzových maklérov). Prostredie, v ktorom sa pohybujú a problémy, čo riešia sú mi cudzie a nepochopiteľné. A ešte: chýbajúcu iskru medzi hlavným párom som nikde nenašiel, ba dokonca ani vyhasínajúcu. Tak nudný film som už dlho nevidel. Naposledy tuším, keď som pozeral niečo od Lyncha, či Almodóvara. (15.10.2012)

Ten Kiarostami v tom sice trochu znát je, ale stejně se mu tenhle film bohužel moc nepovedl. Snaží se to být něčím na styl Before trilogie od Linklatera, ale té to nesahá ani po kotníky (aspoň prvním dvěma dílům). Dialogy často působí strojeně a jejich návaznost je zase často nahodilá a nepřirozená, celková zápletka zase podivně strojeně a taky nedotaženě (popravdě jsem na konci moc nepochopil, jak to ti dva mezi sebou ve skutečnosti vlastně měli), po filmařské stránce to sice není špatné, ale zároveň se s ní dalo víc vyhrát a ačkoli v tom určitá poutavost jak od Linklatera je, pořádně podmanivá atmosféra jako u jeho filmů tomu prostě znatelně chybí. Je to takový průměrný udělaný pokus o něco na tenhle způsob, s pár zajímavými myšlenkami a dobrými scénami, ale bohužel to jako celek moc nefunguje. Slabé 3* (18.01.2022)

Abbas Kiarostami svůj film postavil především na dialogu, přesto ale pevně ukotveného v barevně zajímavých obrazech a kompozicích. Podobně jako ve snímcích Před soumrakem a Před úsvitem vlastně snímek zachycuje dvě blízké osoby, jejichž osudy se v danou chvíli střetly. Věrná kopie však volně mísí realitu s hrou, které se dvojice účastní. Těžko říct, co je pravé a co sehrané – nicméně to vlastně není ani podstatné. Jak už totiž název napovídá, jde přece o věrnou kopii situací, se kterými se člověk v životě setká. Jemné nuance, pózy, gesta, to vše jako by odkrývalo tragikomiku ale právě i kouzlo vztahu mezi dvěma bytostmi. (08.07.2010)

Co nadělám, asi ze mě nikdy nebude ta pravá vyznavačka francouzských artových filmů. Přitom je spousta věcí, které jsem na filmu i oceňovala - magické prostředí toskánských uliček, náměstí i zelené krajiny, cítila jsem vůni tamějšího zemitého vína, nasávala atmosféru nedělního odpoledne, obdivovala Shimellův odměřený šarm i unavenou krásu Juliette Binoche ( to jak plynule přecházela z francoužštiny do italštiny a hned nato zas do angličtiny, nemělo chybu) , která svou nervní, životem zklamanou hrdinku zahrála tak dobře, že mě chvílemi možná až iritovala, aby mi jí následně bylo zas nesmírně líto. Vlastně se mi líbilo všechno kolem, jen ne ústřední kostra příběhu. V první polovině mi ti dva se svými vyprázdněnými dialogy o umění připomněli Woodyho Allena, bez jeho vtipu a satirického nadhledu a když se to ve druhé polovině přelomilo ve vztahové konverzační drama, s nostalgií jsem zavzpomínala na takové filmy jako Před půlnocí nebo Kdo se bojí Virginie Woolfové, které mě chytly přeci jenom o trochu víc. Ale jak už jsem podotkla, asi nejsem ten pravý divák. (21.10.2014)

Tak toto se mi velmi líbilo. Žádná velká alternativa, jak je na festivalu v Karlových Varech běžné, ale vlastně docela obyčejný evropský film, který i přes íránské vedení působí velmi francouzsky. Hlavní dvojice je okouzlující a byť jsem si někdy myslela, že by podobný námět mnohem víc slušel krátkometrážnímu filmu, že by hlavní ženská postava nemusela vyvolávat tolik hádek a že by se konec dal pojmout o něco více "určitěji", jsem ráda, že jsem na Věrnou kopii zašla. Na této pozoruhodné sondě do života po pětadvaceti letech, kde se ke konci krásně překrývají přání skutečná s těmi hranými, je totiž něco zvláštně podmanivého. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] (06.07.2010)