Reklama

Reklama

Hadewijch - mezi Kristem a Alláhem

  • Francie Hadewijch (více)
Trailer

Obsahy(1)

Matka představená je šokována slepou a fanatickou vírou mladé novicky Hadewijch a pošle ji pryč z kláštera, aby objevila sebe samu. Hadewijch se znovu stává Céline, dvacetiletou dcerou ministra francouzské vlády. Její vášnivá láska k Bohu, vztek a setkání s Yassinem a Nassirem ji svedou na nebezpečnou stezku. Po vypovězení z kláštera se Céline vrhne do prozkoumávání svého okolí. Potkává arabského mladíka Yassina a brzy spolu s ním navštěvuje koncerty a projíždí se na skútru po Paříži. Céline však nechce sex a neustále odolává Yassinovým návrhům, z čehož je mladík nešťastný a zmatený. Yassine má bratra Nassira, který je fanatickým vyznavačem své víry. Jakmile se Céline seznámí s Nassirem a zjistí, že sdílejí společné myšlenkové základy (navzdory faktu, že ona je Křesťanka a on Muslim), může začít drama. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (59)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Jako chůze po žhavých uhlících… Těžko se mi pronikalo do tohoto tíživého příběhu o nepojmenovatelnosti lidské zkušenosti a odhalil jsem nanejvýš ten osten, o nějž se mé porozumění ranilo. Herectví hlavní představitelky bylo pro mě těžko uchopitelné a odráželo se od všeho, co ji obklopovalo. Jako by nic nezakoušela, jen důvěřivě postupovala po daných, předurčených schodech pravé cesty. Ale bylo tomu tak skutečně? Mohlo, ale nemuselo. Její nezvýznamněná neproniknutelnost zatím celek roztříštila. A zůstalo jen u toho neuměleckého, nefilmového míjení, za nímž je vše a nic. Je to málo a není to málo: zůstal život, do kterého se všichni noříme, aniž bychom tušili dna, a z něhož rosteme, nevědomi všech šrámů, které nás krášlí... ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

nejvíce mě zaujala mistrovská práce s rytmem a uplýváním času uvnitř pečlivě odměřených a vnitřně krásně napjatých záběrů. pro nudu nezbyl prostor a naopak ani přehlednost se neztratila. uvítal jsem, jak se Dumont důsledně vyhýbal všem momentům akce, napětí, dramatu a podobným, ačkoliv jich byla plná fabule, v syžetu jsou víceméně opsány elipsami. odečítat film po stránce rozumové i citové nebyl velký problém, v tomto ohledu není Hadewijch náročné dílo. ale jaké to byly city, které snímek vyvolal! velké znepokojení, rozrušení, trýznění odmítáním poskytnout nám úplné vysvětlení každé příčiny každého pocitu, každé motivace každého jednání, ač polopatické motivování suplovala delikátní práce s filmovou formou, jež ve výsledku sugerovala nádech obsaženého citu daleko subtilněji. s nevědomostí a vlastní neschopností doslovně proniknout (přenádherně) víceznačné obrazy je někdy těžké se smiřovat. avšak, Bruno Dumont supluje konvenční narativní postupy hollywoodského stylu vlastními, kupodivu daleko efektivnějšími metodami. aktivně pracuje s výrazovými prostředky jiných uměleckých druhů (se symbolikou barvy jako ze středověkého výtvarnictví, světlem jako v umělecké fotografii, proporcionalitou jako v architektuře, fyziognomií divadelního hereckého zjevu, s napětím mezi pohybem a statikou jako v sochařství atd.) a to ještě více prohlubuje rozměr významů, které nese filmový obraz a bojím se, že žádná z interpretací je nedovede všechny vytěžit. Bruna Dumonta považuji po zhlédnutí všech jeho filmů za předního tvůrce duchovních filmů současnosti, ač mají jeho snímky daleko k účinkům povznášející zbožnosti skrze vjemy obrazu a času. Dumontovy filmy se odvažují ze spektra duchovní skutečnosti zpřítomňovat i to nejtemnější. z některých sálá zlovůle a čirá hrůza intenzívněji, než z nejodpudivějších monster filmového hororu a naturalistické filmové exploatace. a přesto. jeho přísná, inteligentní a nebojácná revize, takřka scholasticky houževnatá, má jen pramálo obdob a přitom nabízí nebývale potřebné vzruchy, záchvěvy nepoznaných možností, jak interpretovat ta takřka nepostižitelná, niterná hnutí lidských životů. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Mladá psychicky labilní dívka hledá lásku, je přesvědčena, že její pravou cestou je láska boží. A tak se na tuto cestu se zarputilým fanatismem vydává. Při hledání sebe sama nalezne i lidi, kteří by ji mohli mít rádi, ale ty odhání a přilne k dalšímu fanatikovi. Z principu je vlastně úplně jedno, že jejich víry jsou na hony vzdáleny. V momentě, kdy přijde na řadu fanatismus, ztrácí se jakákoliv víra, ztrácí se jakýkoliv člověk, zůstává jen zlo. Dumont formálně vytříbeným filmem musel naštvat obrovskou skupinu diváků, především pak svým nastavením rovnítka mezi fanatickými vyznavači víry bez ohledu na to, zda se jedná o křesťanství nebo islám. Dumont ponechává mnohé dějové linky opticky nedokončené, neservíruje všechny závěry divákovi na zlatém podnose, část práce nechává i na něm. Možná až příliš velkou část. ()

Mulosz odpad!

všechny recenze uživatele

S prehledem nejvetsi letosni ostuda ceske distribuce, ktera prekonava i nakup hollywoodskych slatanin. Film, ve kterem krome hysterie nefunguje vubec nic a ktery si neuzije ani zadumcivy filozof, ani bigotni katolik, ani muslimsky radikal, ani narocny, ani radovy divak. V teto souvislosti se musim pichlave dotazat, zda se distributori vubec na nakoupena dila predem podivaji anebo se drzi mimozniho nazoru, ze cim vice na zapad, tim kvalitnejsi film, Francie jest zemi osvicenou a kdyz se autorovi povedl jeden film, zakonite musi i dalsi. Mozna jsem slepy, ale zastupce distribucnich spolecnosti na festivalech, jakozto ojedinelych prilezitostech seznamit se s tvorbou u nas dosud nedostupnou, nevidim. Muze se tak dit ze tri duvodu - nemaji zajem ani prehled, tudiz jsou pro svou praci nekompetentni, anebo se fascinovani vlastni funkci ve stejnych dnech zajimaji mene podstatnymi aktivitami anebo, coz je nejpravdepodobnejsi, misto sledovani filmu ze soucasnych progresivnich kinematografii si oziraji huby na sponzorskych vecircich. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Odrazím se od Rosomáka: "Téma soužití křesťanství a islámu je zde spíše podružné a na případech obou duchovních cest se vykresluje spíše to, co mají obě tyto náboženství historicky společné". Důležitá jsou tu především poslední dvě slova. V současném světě to vypadá tak, že Céline je řídká výjimka a Nassir je každý druhý, avšak militantnost křesťanství nezanikla, jen se schovala pod plášť, který je možno kdykoli odhodit... Dopadnu do filmu: komorní pojetí, dlouhé záběry (hudba na nábřeží a v kostele), čas a prostor pro diváka, aby mohl bezprostředně reagovat, oproštění se od argumentace atd., to jsou vlastnosti nového francouzského filmu, který sice není pro každého, ale mohl by být... ()

Galerie (32)

Zajímavosti (1)

  • Cena: MFF Toronto 2009: Cena FIPRESCI. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama