poster

Šírin (festivalový název)

  • Írán

    Shirin

Drama

Írán, 2008, 92 min

  • Ikewoo
    *****

    Pro mě styl tohoto filmu nijak nepřirozený není. Naopak podobným stylem znám spoustu filmů, které jsem slyšel z jiné místnosti. Na samotném konceptu bych však rozhodně ocenil bližší přístup k samotné literární látce, příběhu a fantazii, která, ze zcela zjevných důvodů, nemá ve filmu časté místo; vzniká tak místo pro působení samotného příběhu. Celkově je film podle mě hodně působivý, třebaže po chvíli jsem přestal obličeje na plátně vnímat jako součást vyprávěného příběhu.(29.7.2011)

  • eljel
    ***

    Zajímavá zkušenost.(22.6.2015)

  • Caym
    **

    Sledovat tváře tolika hereček na tolika minutách člověku přichystá hned několik překvapení: a) během filmu si nemůžete odpustit fyziognomický rozbor tváří hereček - aneb najdi deset rozdílů (všechny mají rovný nos ?) b) během filmu často zapomenete film sledovat, a to z jednoduchého důvodu: není co sledovat c) všechny herečky si koušou nehty, upravují šátek a nechávají jednu až tři slzy skanout po svých dokonalých tvářích d) princezna přehnaně intonuje, princ pro změnu neintonuje vůbec e) mnohem zajímavější by bylo natáčet reakce lidí v obecenstvu na reakce hereček na plátně f) některé herečky vypadají znuděně (mají tak vypadat?) g) v obecenstvu jsou i chlapi, hustý! h) pointa celé ubrečené princeznovské a hlubokomyslné ságy je ukryta v posledních minutách filmu, takže vyděržaj pijaněr(2.8.2011)

  • liborek_
    ***

    Navzdory několika působivým momentům, které se mě od mého dojmu pokoušely zviklat, jsem nebyl s to uvěřit, že ty divačky se skutečně dívají na ten film, který my slyšíme. Nebyl jsem schopen spojit si příběh vyprávěný na pozadí se zaujatými pohledy snímaných tváří; vnímal jsem dva rozdílné filmy, přičemž jeden z nich byl, z mého rýpavého pohledu, vykonstruovaný naprosto nezávisle na tom druhém. Také proto pro mě nebylo žádné překvapení, když jsem se později dozvěděl, jak tento film vznikal. Nicméně zcela bez účinku Šírin není a podnětů k přemýšlení o tom, co je to vlastně film, jak film vnímáme a jak tvůrci filmů vnímají nás - diváky, lze v těchto devadesáti minutách nalézt poměrně dost. (Ovšem z tohoto pohledu je vlastní příběh Šírin nepodstatný a film by se mohl stejně dobře jmenovat Alí Baba, Sněhurka nebo třeba Chomejní...)(8.8.2011)

  • Ony
    *

    Tenhle způsob zobrazování, kdy nevidíme to, co nás zajímá, ale toho, kdo se na to dívá, je přece známý už dávno a ve filmu se používá celkem běžně. Takže experimentálnost tohoto filmu spočívá jen v tom, že tento trik sledujeme v celé celovečerní stopáži, a to mě teda nenadchlo.(27.7.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace