poster

Kniha přežití

  • USA

    Book of Eli, The

  • Slovensko

    Kniha prežitia

Akční / Drama / Dobrodružný / Thriller

USA, 2010, 113 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slasher
    ***

    Denzel Washington přežívá v postapokalyptické pustině, putuje z východu na západ, nese Knihu. K ději nemám větších námitek, byl vcelku zajímavý, ale bez tý ženský bych se obešel. Bez křesťanské náplně by to bylo o ničem, takže ta mi naopak přišla vhod. Poničený svět je v pohodě, ale neoslní, potěší dvě další známé herecké tváře (Oldman, nakrátko McDowell), ale nijak nezaperlí. Akce skutečně není příliš, je to spíš pozvolná, atmosferická záležitost. Podívat na to? Proč ne. Ale zkrátka radši nečekejte nic extra.(13.11.2010)

  • Isherwood
    *****

    Chápu, proč se Joel Silver snažil prodat tenhle film jako velkolepý akční post-apokalyptický nářez. Když mu Hughesové předložili finální sestřih, muselo mu být jasné, že nalil osmdesát mega do něčeho, co by se mu nevrátilo do konce života. The Book of Eli je docela netradiční road movie, která v symbiotické poloze audio/video má až meditativní účinek. Zvláštní, že i těch pár bouchajících momentů (které se pak všechny zběsile nastříhaly do traileru), k tomu všemu pasuje a neruší. Jediná výtka tak směřuje ke scénáristovi, jemuž občas smysluplnost děje uniká mezi prsty. Škoda, že dle výsledného hodnocení kolem mnozí čekali dalšího Terminátora s bonusem šokující pointy, kterou přitom odhadnete z nástřelu děje (a plakátu), tudíž nemá smysl se tím chvástat.(28.5.2010)

  • pan Hnědý
    ***

    Žádná hollywoodská ikona nepasuje ke své postavě. Ani hlavní hrdina Denzel Washington, který má v BOOK of ELI velký prostor, ani záporák Gary Oldman, kde bych dal přednost Dennisu Hopperovi! Režie slabší, scénáristicky klišé, soundtrack nulový, postapokalypticky plytké. Tenhle film nikdy neprorazí u nás ve velkým stylu jako Mad Max 2.(21.9.2013)

  • KevSpa
    **

    Kniha přežití je velkým zklamáním. Za kamerou totiž stáli bratři Hughesovi, kteří mají na svědomí nejen vizuálně skvělý film Z pekla. Jenže při veškerém jejich talentu a schopnosti vybudovat ponurou atmosféru a stvořit vizuálně zajímavé dílo chybí jejich snímku pořádný příběh a bez něj se film tohoto ražení zkrátka neobejde.(26.2.2010)

  • Shadwell
    ****

    Příkladná esence filmové audiovizuality: auido zajišťuje ohromující zenovej soundtrack na pomezí Nine Inch Nails a Williama Orbita, vizuál desaturovaná, sépiově utlumená barevnost kopírující fotografie Jana Saudka a slavnou „dream sequenci“ ze Stalkera. Zároveň je Kniha přežití další z přímých důkazů technologického determinismu, podle něhož určuje estetickou podobu kinematografie technologie, protože dříve by podobné meditativní post-apo krajinky oslovující diváky mystickou zkušeností vznikaly velice těžko. (-spoilery-) Není divu, že hrdinové přenesení do takovýchto světů ztrácejí vždy jeden ze smyslů a nejsou schopni jej vnímat v celé své komplexitě, viz ušní žábry Costnera ve Vodním světě (coby mutant podobající se rybákovi slyší skvěle ve vodě, ale o to hůře na souši), mlčenlivost Gibsona z Šíleného Maxe (za celý film promluví jen pár vět) a zraková dysfunkce Washingtona. Přirozené meze, jimiž příroda ohraničila citlivost jejich smyslů, je chrání před přesycením informacemi. Kdyby mohli snímat vše, pak by musela být informačně-procesorová kapacita jejich mozků nesrovnatelně vyšší. Barvami hýřící a mnohotvárný svět, jež poznáváme prostřednictvím postavy Washingtona, je tak nahrazen hrubou schematizací, ve které neexistují ani barvy, ani vůně, ani pocity, ani samo běžné plynutí času. Všechno to zůstává vyhrazeno pouze postiženým, vůně slepé ženě a zvuk třeba Washingtonovi, kteří zas ale nemohou pojmout z bohatosti světa něco jiného. Degrese smyslů, symbolizující nemožnost plně obsáhnout nové přetvořený svět a přenášející tuto ztrátu na hlavní postavu, provází nakonec každého hrdinu z post-apo civilizace. Kvůli této rozpolcenosti mezi světem o sobě a světem pro postavu nejsou post-apo fikce zpravidla čistým žánrem, ohraničeným jasnými pravidly, nýbrž benevolentnějším sub-žánrem, v němž vedle sebe koexistují stará pravidla s novými ustanovenými po světové katastrofě, díky čemuž není Kniha přežití projektem ani vyloženě ambiciózním jako Chvalozpěv na Leibowitze o snaze mnišského řádu zachovat po atomové válce co nejvíce vědomostí z minulosti, ani marshallovsky-dravým, a vzbuzuje tím otázku, jestli než dojít do extrému není lepší kompromis mezi artem/midcultem a žánrem. A odpovídá, že kompromis není k zahození, ačkoliv takový film pak může být napadnut jednak z důvodu přílišného kazatelství, druhak proto, že postrádá více akce. Nespočívá ale právě v tomto výlučnost Tarkovského Stalkera - totiž v tom, že patří do arthouseu, ale střílí se v něm, navštěvují se v něm jiné světy a některé postavičky jsou přes nelíčenou apelativnost téměř až komiksové?(26.12.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace