Muži, kteří nenávidí ženy
-
Män som hatar kvinnor
-
Mænd der hader kvinder
(Dánsko) -
Verblendung
(Německo) -
Menn som hater kvinner
(Norsko) -
Muži, ktorí nenávidia ženy
-
Girl with the Dragon Tattoo, The
Krimi / Drama / Mysteriózní / Thriller
Švédsko / Dánsko / Německo / Norsko, 2009, 146 min (SE: 180 min)
Režie:
Niels Arden OplevObsah
-
Před čtyřiceti lety zmizela Harriet Vangerová z rodinného setkání konaného na ostrově, který vlastnil a obýval mocný klan Vangerů. Přestože nebylo Harrietino tělo nikdy nalezeno, je její strýc přesvědčen, že šlo o vraždu, jejímž pachatelem je někdo z jeho rodiny. Rodiny, jejíž členové jsou mezi sebou sice spjati pevnými pouty, ale která je jinak zcela nefunkční. K vyšetření tohoto případu si proto najme investigativního novináře Mikaela Blomkvista (Michael Nyqvist), kterému pomáhá drsná potetovaná počítačová hackerka Lisbeth Salanderová (Noomi Rapace). Lisbeth Salanderová je mladá žena jako vystřižená z Tarantinových filmů, s tajemnou minulostí, za kterou se mstí a která z ní učinila skutečného outsidera. Je hackerkou světového formátu - s naprostou samozřejmostí se pohybuje ve virtuálním světe, kde je schopná získat jakoukoliv informaci, kterou chce. Kromě toho je neobyčejně inteligentní a má skvělou fotografickou paměť. Jakmile Blomkvist a Salanderová zasadí Harrietino zmizení do rámce četných podivných vražd, které se staly téměř před čtyřiceti lety, začíná se rozplétat temná a děsivá rodinná historie… (oficiální text distributora) -
Adaptace románu Stiga Larssona Muži, kteří nenávidí ženy (nejlepší skandinávský kriminální román roku 2005), jenž je prvním dílem trilogie Milénium. K pátrání po neteři významného švédského strojírenského magnáta, která zmizela před 40 lety za podivuhodných okolností, se dostává nesourodá dvojice ekonomického novináře Mikaela a lehce vyšinuté hackerky Lisbeth pracující pro soukromou agenturu. Při odkrývání tajů z minulosti rozvětvené rodiny se dostávají na povrch věci, o kterých se nikdy nikdo neměl dozvědět a oni sami by si ani možná nepřáli je objevit. Detektivní příběh o tom, jak dalece je člověk schopen zajít, aby ukojil svou psyché. (catr)
Komentáře uživatelů k filmu (836)
-
StarsFan
Asi takhle: Mám ráda švédské kriminálky, protože už jen ono chladné prostředí dokáže krásně vykreslit ponurou, nejasnou atmosféru. A ještě radši mám kriminálky, které jsou vlastně více o hlavních hrdinech (vyšetřovatelích) než případu samotném. A Män som hatar kvinnor oba tyto požadavky splňuje dokonale. Příběh se možná odvíjí pomalu, zvláště jste-li navyklí, že v podobné stopáži hollywoodští detektivové dotáhnou ke konci průměrně 3 - 4 případy, ale mně tenhle poklidný, strohý děj seděl, vlastně mě až místy mrzelo, když došlo k nějaké té honičce a dlouhému rozebírání, proč kdo co vlastně (ne)udělal. Knihu jsem nečetla (a jak se znám, asi si ji v nejbližší době ani nepřečtu), ale film si mě pomalu omotal kolem cívky a zdá se, že mě v nejbližší době nepustí. Chci vidět další dva díly trilogie a upřímně se obávám, co z toho za dva roky vytvoří Fincher s Danielem Craigem. Švédské příběhy by měly být ponechány ke zpracování Švédům. I když třeba takový Wallander z produkce BBC s Kennethem Branaghem v hlavní roli je důkazem, že se někdy i cizinci severského filmu zhostí výborně.(23.7.2010)
-
viperblade
První díl z takzvané "Millenium trilogie" mě vcelku potěšil hlavně věcí, kterou miluju na "severských filmech". Ta téměř až chladná reálnost. Např. vidíte scénu, kdy si detektiv prohlíží fotky zavražděných žen a vás (teda alespoň mě) vůbec nenapadne, že to jsou všechno jen dobře namaskované herečky. Podobné scény jsou v dalším skvělém filmu Let the Right One In, ale to už trochu odbočuju. The Girl with the Draggon Tattoo je působivým, místy až dokonalým filmem. Hlavní představitelka (Noomi Rapace) je bez nadsázky dokonalá. Už z jejího pohledu poznáte, že její postava není jen nějaká jednoduchá emařka, ale že pro vše, co dělá, má důvod. Nicméně film jako takový je poměrně dlouhý. A vy, jak se na něj koukáte, najednou zjišťujete, jak to skončí asi půl hodiny předtím (a to, aniž byste kdy četli knihu, nebo něco o tomhle snímku). Navíc, i ten začátek je dost nezáživný (ale chápu, proč tam musel být). Takže, shrnuto podtrženo - snímek je určitě nadprůměrný, nicméně nevyhne se pár hluchým místům a dokáže vás navnadit na zbývající dva díly. Jsem zvědavý, jak se tato trilogie vyvine. 80 %. P. S. A z připravovaného remakeu mám docela strach, i když jej režíruje někdo tak skvělý, jako je Fincher. Uvidíme, co z toho vzejde.(6.2.2011)
-
lesumir
Vůůůů hůůůů!!! Tak po dlouhý době zase něco, co mě přikovalo k obrazovce a já nedokázal odtrhnout oči! Originální, nekonvenční a mystické drama, které si nemohlo přát lepší marketing, než ten, že Davča Fincher natočí za dva roky remake, který svými mířidly směřuje na plešounka! Tedy Oscara, ehm.(21.12.2011)
-
lenuse
Ta délka, některé postavy vyzněly tak trochu zbytečně, nedostaly dost prostoru, aby obhájily svou přítomnost ve filmu, například Lisbethin kurátor.(25.8.2009)
-
JANARYBA
Ani jsem si nevšimla, že to bylo takhle neúnosně dlouhé, ale scénu s nahým kurátorem bych rozhodně nevystřihla....Já prostě těmhle holkám, které nenadělají řeči, ale umí si se vším poradit, fandím....Je to ohrožený druh.(19.10.2009)
-
akisha
Opravdu by mě zajímalo jak s tímhle naloží Fincher, protože začínám mít pochybnosti, jestli se to dá natočit líp. Nicméně Fincher je Fincher, takže jsem rozhodně příjemně napnutá. Velkou výhodou toho filmu je, že nenudí. Mám slabost pro tyhle syrové thrillery se starou nevyjasněnou vraždou, takže jsem si zase jednou přišla na své. Neokoukaný skandinávský přístup tomu navíc dodává dost zajímavý a ne tak profláklý punc. Ten ale není tak cizí, aby znemožňoval "normálnímu" divákovi se do děje vžít. No a potom je tu Noomi Rapace. I kdyby se Fincherovi ta předělávka povedla, tak těžko najde lepší Lisbeth, než je ona. Rozhodně jsem zvědavá na její další počiny. Michael Nyqvist má taky charizma dostatek a chemie mezi nimi funguje na jedničku. Sem tam nějaká pěkně drsná scéna, nahoty se tvůrci taky nebáli a hudba je fajn. Rozkrývání starého tajemství prohnilého rodu je napínavý, vždycky když by mohlo nudit, tak se najde nová stopa nebo tak podobně, takže si to pěkně sype k dost slušnému finále, které mě plně uspokojilo. Nevysvětlené odbočky od příběhu se většinou vztahují ke druhému dílu. Ta pátá * asi za to, že už dlouhou jsem se takhle nebavila u něčeho, u čeho jsem to ani moc nečekala. Hodlám se teď vrhnout na knihu, kde jsem skončila na straně 5 :-)(14.4.2011)
-
petaspur
"Jelikož spolu v poslední době sdílíme soubory, tak asi budeš v obraze. - Jo!" Odsouzený investigativec a zvědavá hackerka spojují své síly a vydávají se po stopě dávno zmizelé slečny s fotkou plnou podezřelých v kapse. Všechny ingredience příběhu jsou mnohokrát viděné a přesto severské pošmourno s pomalým tempem vyprávění obléká příběh do nečekaně slušivého kabátu. Hromadně telenovelové štěstí před titulky sice obsahovalo o hodně více cukru než doporučují dietologové, ale vzpomínka na scény Lisbeth se sympatickým opatrovníkem zase rychle snímek vrátila do kaloricky přijatelné podívané.(1.1.2011)
-
Gilmour93
Severní vítr je krutý, snů továrno počítej s tím, teď vládnou tři korunky žlutý, pak Fincher snad slávu navrá-tí.. I když můžete spát, atmosféra jak z Insomnie, po krůčcích budované napětí kolem košatého rodinného stromu Vangerů, tajemná postava dívky s dračím tetováním (scéna s prokurátorem "Lizbeth Strikes Back" úchvatná) a kapka toho vyšetřovacího mysteriózna. Skandinávský drsný styl můžu, ovšem kvůli poslední půlhodině (tradiční klišé s vrahem vysvětlujícím své pohnutky, následná Pošta pro Tebe a konec z Kajmanů, kterým už režisér pošilhává na západ přes Atlantik) nemohu dát hotelu Millenium plný počet hvězd, což ovšem neznamená, že se v něm za pár měsíců nebudu chtít zase ubytovat. A pak potřetí..(26.7.2010)
-
gudaulin
Valná většina rozladění v komentářích je způsobena obvyklým porovnáváním s knižní předlohou a končí stejně obvyklou lamentací nad tím, že ve filmu (logicky) schází či nemají prostor některé postavy, motivy či prvky. Tenhle problém mě minul, protože od narození dětí času dramaticky ubylo a ten, který zbývá, věnuji filmovému světu. Takže knižní bestsellery typu Milénia se ke mně pravidelně dostávají až prostřednictvím filmové verze. Muži, kteří nenávidí ženy se s lehkou nadsázkou dají označit za evropskou variantu temných thrillerů typu Mlčení jehňátek. Pátrání po dávno ztracené dívce z bohaté podnikatelské rodiny se postupně mění v honbu za běsy minulosti a ústí v odhalení pachatelů dlouhé série brutálních vražd mladých žen. Od rutinních hollywoodských blocbusterů se liší pomalejším tempem, určitou uměřeností (umím si opravdu představit nepoměrně akčnější, krvavější a celkově efektnější verzi téhož). Švédský snímek se řekl bych až záměrně vyhýbá velkým jménům a známým tvářím, které by i evropská kinematografie bez problémů dokázala poskytnout. Neokoukaní herci přitom hrají jako z partesu a bodují spolu s výbornou kamerou, která spolu se skvělým zneklidňujícím soundrackem vytváří pochmurnou atmosféru světa, kde můžete od kohokoliv čekat spíš ránu ze zálohy než vstřícnost a přátelství. Svou nikoliv bezvýznamnou roli hraje díky vé tvrdosti i švédština - je lepší dát přednost otitulkovanému originálu. Základem úspěchu snímku je ale propracovaný kvalitní scénář a především postavy, kde kontrastní dvojici tvoří tvrdohlavý, nicméně splehlivý a v osobním životě konzervativní investigativní novinář Blomkvist. Jeho akčnějšním a drnějším protipólem je pak punková hackerka Lisbeth, která s oblibou pátrá po zločinech, co sama nespáchala. Její charakter se stále pohybuje na hraně ať už činy nebo schopnostmi a jde o postavu, která jakoby pronikla do příběhu ze stránek komiksu. Díky svérázné otcově "výchově" a sexuálním lekcím od svého dohližitele nemá důvěru k mužům a experimentuje s lesbickými vztahy. Islanďanka Noomi Rapace jí sice zahrála přesvědčivě a dala jí zajímavou a přitažlivou podobu, jenže Lisbeth je už ze své podstaty natolik "cool", že mám s jejím přijetím určité problémy a kdyby se tady jen trochu víc tlačilo na pilu, ztratila by se úplně její uvěřitelnost. Film se díky své profesionalitě dá považovat za kvalitní výzvu současné americké dominanci v komerční oblasti. Nejde o žádný výlučný a odtažitý art, ale chytrý, napínavý midkult pro širokou obec filmových diváků. Celkový dojem: 80 %.(20.7.2010)
-
Hunt
Hudba: Jacob Groth. Některé části filmu jsou lépe vysvětleny, než-li v americké verzi, ale spousta scén vyznívá neefektivně a přečovitě (např. nalezení Harriet, setkání Lisbeth s matkou,...). Navíc představitelka Lisbeth mi příjde na roli "dvaadvacetileté dívky" příliš stará.(15.1.2012)
-
Xmilden
Tak konečně i já jsem dostal k prvnímu dílu trilogie Millenium. Musím uznat, že jak jsem očekával Evropané ještě stále dokáží natočit mistrnou detektivku. Prosím neplést si s kriminálkou. Při sledování filmu jsem si nejednou vybavil vzpomínky na Purpurové řeky. Tady je kvalita ještě nepatrně vyšší. Film i přes svou delší stopáž uteče jako voda a mě nezbývá než se pomalu připravit na druhý díl.(12.11.2010)
-
A_FISH
2,5(8.7.2010)
-
tahit
Velmi slušné zpracování a důkladné napětí. Dalo by se říci, že jak sem se postupně seznamoval s novinářem Mikaelem Blomkvist a jeho případy tak se mi to čím dál tím víc líbilo. Lisbeth Salanderová, extravagantní počítačová hackerka nebyla vůbec špatná. Odvážím se tvrdit, že většina filmů, které přicházejí ze Skandinávie, dle mého soudu patří obecně k tomu lepšímu průměru bez ohledu na žánr. Možná, že někomu tohle krimi přijde hodně rozvláčné a zbytečně nastavované, ale v tom je možná právě kouzlo těch severských filmů, protože i tu detektivní rozvleklost umí prostě podat napínavě. Knížku jsem nečetl, film mi v tomto případě naprosto stačí. Jsem určitě zvědav, jak si poradí režisér David Fincher s předělávkou v nové verzi, kterou chystá. I když ne vždy se podaří v nové verzi nabídnout odlišný pohled na původní příběh.(31.7.2011)
-
nunka
Severská detektívka o jednej veľkej záhade a jednej ženskej postave s tajomnou minulosťou. Znepokojujúcu atmosféru úvodnej prvotinky z úspešnej trilógie tvorí výborný scenár a zimomravé prostredie, sekundujú kontrastní herci a určitá necitlivosť a drnosť, ktorá filmu nepochybne panuje najviac. I napriek všetkým kladom sa tu nájde pár menej využitých miest, v závere dokonca pár heroických kúskov, ktoré hraničia s akčným béčkom, avšak nadmieru uspokojivý divácky dojem zostáva zachovaný.(7.11.2010)
-
Boogeyman
Konečně zase pořádná detektivka s velmi zajímavou dvojicí pátračů, už se těším na další část. Vyšetřování bylo opravdu napínavé a zábavné, jen mi neseděla samotná zápletka, jakoby na celém tom ostrově nebyly loďky, přičemž starý pán každý rok dostáva zarámovanou kytku a myslí si, že jí posílá vrah té jeho schovanky. Takové trošku chatrné.(5.12.2010)
-
paascha
Sushi má sice s Čínou společného pramálo, ale jinak souhlasím se Sonnerym, Verbalem i Sheldrou. Pro mě osobně další parádička mé oblíbené severské kinematografie.(26.12.2010)
-
Arbiter
Jako kriminálka je to standartní hloupost plná krimiseriálový mega dedukce. Rozmazaný oči na fotce sledujou vraha, nečekaně sedící .. no nebudu spoilerovat. Ale to, že tam každej, kromě ústřední top investigativně-hackerský dvojice, disponuje logikou zesnulého nemluvněte na tripu, je taková třešnička (spoiler - každýho přeci jako první logický závěr napadne, že vrah nemá na práci nic jinýho, než ti posílat čtyřicet let lisovaný kytky. Viď, dědulo - docela ti pokadila život, ta její vzpomínková akce). Film nedělá zajímavým ani zbytečný profi novinář za zenitem, který v kritickou chvilku vykecá co se dá a pak tu jen tak sedí a permanentně se diví. To zajímavé na snímku je Lisbeth a její správně špinavej život. Bylo mi jí holky líto, obdivoval jsem jí a zatracoval .. Jako správnej ochranitel bych jí hned obejmul a s radostí dostal facana. Ne že by byla vykreslená nějak do hloubky, ale jednoduše mi drnkala na notu zájmu. To ona dostala tři hvězdy. A to i přes to, jak dementní to byla hackerka. To musí v každym filmu fakt hacker zvládnout úplně všechno a rychle a jeho práce se shrne do zběsilého bušení do klávesnice a přejíždění oken na notesu od Apple? Boha jeho..(9.3.2011)
-
NinadeL
Neubráním se srovnání s Fincherovou verzí. Svět Millennia v přepisu Opleva je méně okázalejší, ale až překvapivě je natolik vynalézavý, že americké verzi mnohokrát nezbylo, než některé scény doslova ocitovat společně s typovým castingem (ať už záměrně nebo ne). V této verzi je poněkud logičtější provázání Blomkvista s případem Harriet, je zde prezentován mnohem přehledněji rodinný strom Vangerů, ale sám Blomkvist je méně charismatický a jeho vztah se ženou jako by ani neexistoval. Lisbeth Salander je mnohem více dospělejší, celkově zralejší a není to taková hračička. Této podobě Lisbeth více odpovídá její nový kurátor, který je v mnohém nechutnější a nebezpečnější. V Blomkvistově linii chybí roztomilý vztah s kočkou v chatce na ostrově Hedestad a Lisbeth nám nedopřeje příliš ze svého lesbického románku na jednu noc. Švédští Švédové zkrátka nejsou tak éteričtí jako ti Američtí, což se nejvíce podepisuje na postavě Martina (sic Stellan je Švéd). Zásadní změnou je vodítko k biblickým odkazům. Způsob, jakým dojde ke sblížení mezi Lisbeth a Blomkvistem je odlišný jen v delikátních detailech, což je příjemné. Nicméně setkání s rodinou Vangerů v nemocnici, které je u Finchera vymazlené, nahradilo suché makiavelistické blábolení. Švédský film je dále mnohem méně tolerantnější k nacizmu, chybí postava archivářky, nicméně klíčová katarze spojená s Lisbethinou minulostí je výrazně surovější a realističtější. Kontrastně pak australská kapitola je jak z jiného světa, stejně jako Lisbethino naloadovaní majetku v závěru poněkud méně zapadá do celého obrazu. A pointa? Ve švédském filmu, který se jmenuje Muži, kteří nenávidí ženy, je poslední záběr na zamilovaného muže (!), zatímco v americké se hlavní hrdinka nového věku potýká se zlomeným srdcem. Ehm.(12.1.2012)
-
FlyBoy
Pri drobnom rešerši tunajších knižných predskokanov, ktorý zjavne neskrývajú obdiv nad literárnou verziou sa do obsiahlych riadkov Stiega Larssona do doby neurčenej určite zaborím. Je zcela pravdepodobné, že písaná forma bude menej skratkovitá či povrchná a onu celoplošnú chytľavosť spracuje do najpresnejšieho detailu, ale keďže som sa jej ešte ani nedotkol, tak si dovolím túto rezkú a laminárnu detektívnu lakotu kratunko pochváliť. Niels Arden Oplev rieši neľahkú úlohu adaptovania nesmierne koncentrovane, znalý odskúšaných "thriller-ových" bijákov zo "svätého lesa" sa púšťa do spletitého vyšetrovania ohľadom dávneho a podozrivého zmiznutia dievčaťa z vplyvnej rodiny (Harriet Vanger). Za pomoci zladenej a neokukanej dvojice Nyqvist/Rapace, vo vyzretých scenáristických dispozíciach privodzuje na území chladného Švédska tropickú horúčavu, na základe ktorej hrdlo vysychá bleskovou rýchlosťou a potreba pitného režimu je nepotlačiteľná. S trpezlivosťou, napätím a chochmesom utvára produkt vyvolávajúci závislosť-chuť stretnúť sa znovu. Ďašie dve časti si sto-pro nenechám ujsť.(17.11.2010)
-
Sobis87
David Fincher roku 1995 natočil kriminální thriller Sedm pojednávající o řádění tajemného vraha. V tomto dnes již klasickém díle svého žánru je v popředí především vše pohlcující temná atmosféra a vrahovy akty, zatímco samotná linie vyšetřování místo odhalování informací o vrahovi spíše prohlubuje představu o něm jakožto o absolutním zlu (biblické motivy,…vrah by snad ani nebyl dopátrán, kdyby se sám nenechal zatknout). Roku 2007 Fincher na tento film navázal tematicky spřízněným Zodiacem, avšak žánr detektivky je zde pojat jinak. Oproti stylizované Sedmičce je Zodiac na pomezí historické inscenace a především rekonstruuje okolnosti kolem jednoho nevyřešeného případu. Narace zde není vystavěna tak, aby všemožně ohýbala divákovo chápání událostí (je tomu tak pouze v případě, kdy tápou i samotné postavy), celé vyprávění místo toho přejímá jakousi formu rešerše – tedy objektivního hledání/zkoumání a posuzování kvalit faktu za účelem rozřešení identity tajemného zločince. ______ Snímek Muži, kteří nenávidí ženy má nepochybně blíže k Zodiacovi – jedná se tedy především o „detektivku faktu“, nikoliv však do stejné míry neboť Muži, kteří nenávidí ženy jsou z hlediska vyprávění více retardovány zákonitostmi žánru. Ona vyhraněná žánrovost tomuto filmu právě podráží nohy, neboť vývoj událostí je v některých momentech lehce odhadnutelný a když například přijde onen závěrečný „velký zvrat“, divák možná bude překvapen konečnou podobou událostí, nikoliv však přítomností zvratu samotného (že to jinak už ani nejde? Vzpomeňme si na Dokonalý trik, který nás udržoval v nejistotě hned na několika úrovních – podoba událostí i neurčitost vyprávění samotného). Muži, kteří nenávidí ženy jsou přes určitou šablonovitost poměrně strhujícím a poutavým návratem ke klasické detektivce, v níž je místo atrakcí (mordy, akční scény,…) kladen důraz především na samotný sběr a posuzování fakt, čili onu „detektivku“ - rešerši. ______ Je ironií osudu že se o hollywoodskou filmovou adaptaci knižní série Milénium, jejímž prvním dílem jsou právě Muži, kteří nenávidí ženy, nakonec postará právě obroditel detektivního žánru David Fincher. Ačkoliv dánská verze nabízí vcelku kvalitní (ale nijak objevný) divácký zážitek, nepochybuji, že Fincher tuto látku konečně dotáhne k dokonalosti a jeho verze si ono absolutní hodnocení zaslouží.(11.8.2010)
