Obsah
-
Jaký osud měla poslední slova obětí justičních vražd z padesátých let? Ti, kterým byla určena, na ně často čekali více než půl století.
Dokument přiblíží poslední okamžiky těch, kteří byli (ač nevinní) odsouzeni za komunistické éry k smrti a byla na nich tedy spáchána justiční vražda. Je ale také snahou tvůrců reflektovat, jak se s jejich příběhy a křivdami na nich spáchanými vyrovnala česká společnost téměř dvacet let po pádu komunistického režimu. V dokumentu přiblížíme osudy vybraných osob, které jsou reprezentativním vzorkem tehdejší společnosti: ukazují, že totalitní moc zabíjela bezohledně lidi všech profesí i různých společenských vrstev. Osamocený statečný člověk neměl šanci říct nikomu pravdu o svém příběhu. Svěřil vše do dopisů, které však většinou k adresátům vůbec nedorazily. Zůstaly v archivech. (oficiální text distributora)
Jaký osud měla poslední slova obětí justičních vražd z padesátých let? Ti, kterým byla určena, na ně často čekali více než půl století.Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
tahit
Je velmi těžké se vcítit do myšlenek lidí, které komunistický režim tak tvrdě poznamenal. Samosebou se ptám? Uvědomíme-li si, že o naší nedávné minulosti komunisti stále šíří lež a balamutí lidi.(29.10.2009)
-
Aky
Velice působivý dokument, který je účinný tím, že nic nekombinuje, nemlží sebepředváděním se, ale nechává působit holá fakta podávaná tím nejprostším způsobem, což zasahuje přesně a razantně, protože jsou strašlivá. Lidé spolupodílející se na tehdejších politických procesech byli zrůdy. To nebylo o ideologii, které by někdo uvěřil a někdo ne, ale o defektních sadistech, kteří si pro své úchylky našli výmluvy.(24.11.2009)
-
Nuala
Přesně tenhle dokument by si měli pustit lidé, kteří stále podporují komunisty. Ukazuje zvěrstva, kterých se tento režim dopouštěl na nevinných lidech, způsob, jakým se komunisté zbavovali jim nepohodlných občanů. Bolest, kterou způsobili rodinám odsouzeného. Jak nechali ty nebohé lidi těsně před smrtí psát dopisy na rozloučenou svým nejbližším, kde se pisatelé snažili s příbuznými rozloučit a dát jim aspon špetku naděje. Ale i toto byla jen hnusná hra tohoto lživého režimu... Škoda, že se na takové dokumenty nedívají ti, kteří v komunismu vidí dobro.(19.9.2008)
-
Krysa SPK
Za sebe mohu pouze dodat, že tento vynikající a sugestivní dokument je důstojným připomenutím statečných lidí, kteří byli sprostě zavražděni, a rozproudí snad další debatu nad uznáním komunistické strany jako zločinecké organizace. Jsem velice rád, že jsem se mohl osobně účastnit na výrobě dokumentu, promluvit v něm a tvůrcům mohl osobně poděkovat za mě, mou rodinu i Rudolfa Fuksu. Dramaturg Josef Albrecht: "Filmem jsme chtěli sdělit především to, že komunisté byli vrazi, a kdo říká, že ne, lže. Pokud z filmu budete na konci smutní, bude to přesně to, co jsme chtěli."(19.9.2008)
-
showxman
Těžko se hodnotí takový film, ve kterém obsah jasně převládá nad formou (hrané flashbacky se opravdu nepovedly). Rozhodně ale film, který by se měl pouštět v hodinách dějepisu(12.11.2009)
-
hlavsene
Spomienka na najkrutejšie momenty doby socializmu. Sentimentálne dielko založené prevažne na čítaní listov, ktoré napísali v tom čase "nepohodlní" občania tesne pred ich popravou, doplnenom o výpovede blízkych, neblízkych, archivárky aj historika. Autor kladie dôraz na posledné chvíle odsúdených, divák sa však moc nedozvie o konkrétnych príčinách ich uväznenia, čo by minimálne u mňa zabezpečilo aj tú piatu hviezdičku.(3.11.2010)
-
POMÍK
Až na ty rádobyherecké předestírky konečně trochu komančské reality, ač stále okleštěné, ale alespoň krok, který bude doufám následován dalšími a většími.(19.9.2008)
-
pOne
Silný TV dokument na silné téma. Nebýt těch "hraných" scén, uvažoval bych i o maximálním hodnocení. Nevím, co to je za módu, používat tyto berličky.(29.10.2009)
-
tomma
Představte si: sedíte takhle ve vězeňské cele a při svitu slabé žárovky píšete poslední slova rozloučení pro vaše nejbližší. Ráno před pátou vás potom vyvedou na dvorek, kde se zhoupnete na provaze a budete se dusit tak dlouho, dokud přítomný lékař oficiálně neoznámí vaši smrt. Víte, že jste nevinný a přesto ráno zemřete. V hlavě víří tisíce myšlenek, které se pokoušíte dát na papír, to vše v naději, že dopis pozůstalí potom obdrží. No a ty kurvy rudé ho potom někam založí (nejlépe do spisu), takže si jej většinou mohou přečíst až vnuci popravených. Nějak se mi nedostává slov...(20.7.2009)
