Rozkaz

Další z řady tížívích a patřičně hustých severských dramat,tentokrát na pozadí Finské občanské války.Film je natočen podle románu Leeny Lander a jelikož knihu nečetl,nemohu posoudit,jak dalece se tvůrci předlohy drželi a jak se filmové zpracování knihy drží,takže budu psát čistě a jen o filmu,jako takovém.Ten působí velmi dssně(jak jsme si u severských filmů zvykli)a režisér to ještě podtrhuje sondami do každé postavy,kterou bere jako individuální a jedinečnou.Film se zamýšlí nad smyslem války,chování a počínání lidí v ní i nad motivací jednotlivých lidských činů.Je to velmi syrové,je to erotické a je to osudové.Na filmu mě nejvíc bavilo,jak si k sobě hlavní hrdinové(voják a revolucionářka),stojící na opačné straně barikády,hledají v cestu.Film má skvělou kameru,hudbu a Samuli Vauramo a Pihla Viltala opravdu skvěle hrají.Na druhou stranu je film mírně nevyvážený,chvílemi se tam toho děje až moc a je pro mě příliš naturalistický a chvílemi jsem se nudil a čekal co z toho vyleze,což je zřejmě dáno přepisem na filmové plátno a to,že to vůbec nebylo jednoduché(to ovšem není skoro nikdy).Film vypráví o tíživé době ve Finsku(do teď jsem netušil,že tam byla občanská válka) a důležitostí se tak řadí mezi ostatní historické filmy,předkládající nám nějakou epochu dějin proto,abychom jí pochopili a poučili se z ní.Pro mě je tady příliš mnoho neštěstí,temnoty a zla(to ale samozřejmě být musí).Hodnocení tedy nebylo také jednoduché,nakonec dávám severských 70%,protože filmově a zpracováním je to opravdu slušně odvedený kus práce. (06.08.2011)

Film plný zvratů a překvapení, aspoň pro mně. Na některé scény jsem musela zavřít oči, bohužel si myslím, že taková válka skutečně je. Děj v poslední půlhodině jsem vůbec nečekala, nejdříve mi to připadalo laciné, ale později jsem uvěřila. Více si netroufám napsat, film je velmi, velmi zvláštní. A dobrý. (18.09.2014)

Európa je po 1. svetovej vojne a vo Fínsku zúri občianska vojna medzi sociálnymi demokratmi “Červení“ a silami konzervatívneho senátu „Bieli“. Desiatnik Aaro Harjula sa vracia z frontu z Nemecka a pridáva sa ku vládnemu vojsku. Je svedkom surových popráv a znásilňovania a nakoľko je zástancom riadneho zaobchádzania z väzňami, rozhodne sa dopraviť pred poľný súd jedinú ženu, ktorá prežila Miinu Malin. Občianska vojna vo Fínsku trvala iba 4 mesiace a zanechala za sebou tisíce mŕtvych, nenávisť a túžbu po pomste, ktorá fínsky národ dlhé desaťročia rozdeľovala. Mám slabosť na severské filmy a také vojnové skvosty ako Talvisota, Tuntematon Sotilas či novší Tali Lhantala sú pre mňa skvostami z obdobia 2. svetovej vojny. A aj tento film je iný, je to v prvom rade dráma o vojnových zločinoch, odopretí poslušnosti vojenskej mašinérie a o sebaobetovaní. Je na škodu, že nie je historický presný a viac film mohol objasniť získanie nezávislosti Fínska od Ruska. Ten, ktorý očakáva romantickú vložku, tak bude sklamaný. Hollywoodska limonáda sa nekonala. (09.04.2016)

,,A BUDOUCÍ GENERACE NA NÁS BUDOU POHLÍŽET JAKO NA HRDINY“..... /// Co vás vy …(tůt)…do armády táhne… Ženský v Rudý gardě, ruský děvky a vděčný pouzdra pro věznitele. Příběh Aara, bojovníka za svobodu Finska, vojáka se smyslem pro čest a povinnost, zajatkyně Miiny, spisovatele, humanisty a soudce Hallenberga, kterej se podřídil válce, ale i bastarda Eina, kterej nakonec našel to, co hledal. Zajímavej a zvláštní film, kterej si dokáže vybudovat parádní dramatickou atmosféru, třebas za pomoci Goetheho veršů či Beethovena. Válečný melodrama a tragédie, kde je víc nahoty než války. Těžko se jednoduchýma větama vystihne podstata…. prostě zvláštní film, scénář, sympatický obsazení a příběh o poutu mezi zajatkyní a mladým Harjulou. Možná by se dala vytknout jistá … dramatická nedotaženost – ale mě tohle (a bobr Pihly Viitaly) fakt baví! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2003 napsala Leena Lander, číst nebudu. 2.) Zjistím, jestli je lepší brát jako zaujatce místo chlapů baby. P.S.: Srbáči v tom maj celkem jasno. 3.) Řeším dilema: mám si nechat natrhnout prdel od nadřízenýho, abych zachránil svoji holku? 4.) Thx za titule ,,Martin Massaniec“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (23.12.2012)

Zřejmě tahání finských kostlivců z finských historických skříní, nebo-li i správní vlastenci se mohou chovat jako svině. Drsný film z občanské války v r. 1918, který jen potvrzuje známý poznatek, že prvními obětmi války jsou slušnost a pravda. Mimo to, že je to film drsný, je i velmi podivný, tedy alespoň v dost dekadentní pasáži v domě soudcově, kterou sám soudce stylově zakončí. Jinak i příběh o tom, že je někdy třeba zradit vlastní stranu, aby jeden nezradil sám sebe. Po těch všech zvratech a hrůzách pak našinec vceku uvítal ten malý happy end na konci, byť to možná není moc realistické. Dobrým pandánem k tomuto filmu je pak film Jedenačtyřicátý. (27.03.2016)