Looper: Nájemný zabiják

Vzásadě jediné, co mi na Looperovi opravdu vadilo, byla úvodní premisa, proč zaměstnání Loopera existuje. Nedávala smysl ani v nejmenším třeba ve spojení s collateral damage zabitím v budoucnosti při odlovení jedné osoby (abych nespojloval). A vůbec pro to, aby mohla logika filmu fungovat, šla logika reálného světa na odstřel. Pominu-li tedy toto znásilnění mozku, zbytek stál za to a byl poměrně slušně intenzivní a slizce efektní. Na druhou stranu, nedotažená atmosféra pokročilé současnosti zaostávala za velkým množstvím již natočených filmů - vím, že srovnávat třeba se (starým) Blade Runnerem nebo Total Recallem znamená nastavit vysokou laťku, ale když srovnám ambice a rozpočty... Ze stejné váhové kategorie dejme tomu posledních 10 let podobně konfigurovaných scifi - odfláknuté. Děj bez komentáře, bez spojlerů to nejde. (21.01.2018)

Největší síla drsné futuristické brakovky je v tom, jak sebejistý dozvuk po sobě zanechá. Ještě dlouho po odchodu z kina mi běží hlavou, přemýšlím nad jednotlivými dějovými linkami a radost mi kazí hlavně to, že čím déle přemítám, tím víc logických nesrovnalostí a paradoxů se mi vrací. Díky dokonalému castingu s neústupným Willisem v čele je ale radost se na tenhle žánrový mix dívat. Sympaticky nekompromisní forma dává snadněji zapomenout na vypravěčské chyby. 70% a zaokrouhlení nahoru za nezpochybnitelnou odvahu Riana Johnsona. (24.10.2012)

Po úvodních dvaceti minutách jsem byl připraven na futuristickou variaci existenciálních krimi à la Samuraj. Johnson však režíruje s mnohem menší soustředěností než precizní Melville. Výsledek se sice nesype tak jako Bratři Bloomovi, jednotný styl film každopádně postrádá. Kromě naprosto seriózních a velice působivých prostřihů do zmechanizovaného života nájemného vraha (ač mi jaksi uniklo, proč nejsou nepohodlní posílání z budoucnosti rovnou v neživém stavu) dojde i na fraškovitě černý humor, nasládlou romantiku, brutální „rambo“ akci nebo lekce telekineze pro začátečníky (nemluvě o hodně westernovém závěrečném střetu na silnici). Hodně je nejen žánrů, hodně je také vypravěčů, mezi nimiž Johnson přepíná. Vyprávění se tím sice zajímavě rozvětvuje, ale k žádnému překvapivému „seběhnutí“ do jednoho bodu to nakonec nevede. Zohlednění více úhlů pohledu v zásadě jenom potvrzuje pravdivost mé oblíbené hlášky z Pravidel hry: Na světě je hrozné, že každý má své důvody. Obávám se, že snaha aplikovat na film Bordwellův model forking-path narace, s tím, že před sebou namísto dvou časových rovin máme dvě vzájemně se ovlivňující lidské mysli, by skončila ve slepé uličce (jakkoli rád bych si tuto domněnku nechal vyvrátit druhým zhlédnutím). Důležitější než časové paradoxy jsou pro Johnsona totiž morální dilemata, jež před postavami vyvstávají a jež také nás nutí k neustálému vyhodnocování situace z emocionálního hlediska. Komu patří budoucnost? Kudy vede hranice mezi promarněným a naplněným životem? Jaký máme nárok na to, činit rozhodnutí za druhé? Tady se opět hlásí ke slovu ona nehollywoodsky bezvýchodná osudovost, jenomže přebalená do okoukanějšího, rodinně-melodramatického hávu. Věřím, že kdyby Johnson zůstal u krátké metráže, jak byl původní plán, máme před sebou bombu, o které nadšeně tweetují geekové z celého známého internetového světa. I takhle ale jde o velmi nápaditý film, který akorát, poněkud v rozporu se svým dominantním sci-fi žánrem, dá víc na city než na rozum. 80% (08.10.2012)

Má to dobrý a promyšlený příběh, který baví. Navíc je to chvílemi docela drsný a třeba taková postupná deformace loopera z budoucnosti se mnou docela zamávala. Joseph Gordon-Levitt vypadá s tou maskou jako blbec, ale nepůsobí intoušským dojmem jak v jinejch filmech, což je dobře. Celé je to takové neučesané a moc "budoucnostních" věcí se tam neobjevuje, akorát mafiáni nosí srandovní klobouky a kabáty. Asi aby je každej poznal. To mi malinko drhlo, jinak ale v podstatě bez výhrad. (13.11.2012)

Zhlédnuto v kině. Mám-li být upřímný, zpočátku jsem tomuto filmu moc nevěřil. První trailer na mě (ani nevím proč) nějak nezapůsobil a já pomalu zapomínal, že nějaký takový film vůbec bude. Potom ale přišly reakce z Comic-Conu 2012, kde o tomto filmu mluvili jako o Twelve Monkeys pro naši generaci. A tak jsem zkoukl pár dalších (novějších) klipů k tomuto filmu a věděl jsem, že na tohle prostě musím jít do kina. A jsem hodně rád, že jsem nedal na první dojem a že jsem na tohle šel. Looper je brilantní film na téma cestování v čase, který je promyšlený do těch nejmenších detailů. Originální příběh, skvělé obsazení (Bruce dokazuje, kdo je pánem, Joseph ukazuje, kdo bude pánem, Jeff je po nějaké té době v opravdu skvělém filmu a Emily byla skvělá mamča) a hlavně dokonalý konec, to jsou věci, které dělají z tohoto filmu zřejmě největší překvapení roku 2012. Alespoň pro mě. Pokud budete mít šanci a pokud chcete vidět opravdu kvalitní sci-fi na téma cestování v čase (po skončení jsem uvažoval, kdy že jsem naposledy viděl tak skvělé sci-fi právě na tohle téma a nedokázal jsem si vzpomenout) rozhodně jděte na tento film. Jediné, co tomuto snímku můžu vyčíst, jsou takové ty běžné věci typu neprůstřelnost hlavních hrdinů, skoky z výšek, které by jen tak nerozdýchali a podobně, ale upřímně, to mi vadí jen u hloupých filmů, které nemají co nabídnout. Což Looper není. Jednoznačných 100 % s tím, že to srovnání se snímkem 12 opic není až tak od věci… (06.10.2012)