poster

Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá (TV film)

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2004, 57 min

Scénář:

Robert Sedláček
  • xxmartinxx
    ***

    Sedláček se Bělohradského viditelně bojí a není schopný nebo ochotný na něj reagovat. Vzniká tedy souhrn monologů, které by bylo skvělé prověřit a prozkoumat, ale nikdo to tu neudělá, protože moderátor sedí schoulený v koutě a bojí se promluvit. Sedláček neuspěl, ale ty teze jsou místy zajímavé na vyslechnutí.(16.11.2014)

  • mcleod
    *****

    K tomuto dokumentu lze přistupovat dvěma způsoby. Jeho záměrem bylo představit pojednání o lidském myšlení, o tom jak se rodí pochybnost, jak sebejistota, a jak nezřetelná hranice je mezi nimi. O lidských ambicích poznat a reálných možnostech chápat. O potřebě pojmenovávat a zrádnosti definic, které pojmenovávají. Úvahy Václava Bělohradského jak v oblasti společenské, kulturní i historické jsou originální, inspirující a zajímavé. Přesto je škoda nechat se strhnout pouze touto rovinou dokumentu a již nevnímat druhou, tvořenou samotným Robertem Sedláčkem. Jeho závěrečná slova o potřebě opětovného poslechu slov Bělohradského ve střižně pro dostatečné pochopení vložením do svého myšlenkového světa lze chápat buď jako přiznání k neporozumění předkládaným myšlenkám nebo (podle mě spíše) jako návod pro diváky... v dokumentu nesledujeme ani tak vývoj myšlení Bělohradského jako spíše vývoj myšlení Roberta Sedláčka. Od Bělohradského konfrontace jeho předchozí tvorby, českého dokumentarismu a jeho vlastního přístupu k "myšlení" a diskuzi myšlenek, až po zamyšlení se nad všemi novými myšlenkami (Ten film je pokus. Pokus, nad kterým budu ještě dlouho přemýšlet. Důkazy budiž jeho pozdější filmy.). Byl tak zcela splněn Sedláčkův záměr, pouze objekt zájmu se během natáčení zřejmě změnil. Koneckonců nápovědu Robert Sedláček vložil už do prvních sekund dokumentu střihem na starší rozhovor s Bělohradským (V každém okamžiku, kdy máte pocit, že se díváte na svět neutrálně, že váš pohled je neutrální, je třeba, abyste se sám sebe trochu bál.) i svým vlastním komentářem (... v budoucnosti je vždycky všechno jinak.). Umberto Eco má tezi, podle které knihy ani není nutné číst, ale jenom kolem nich chodit (...) a když člověk hodně dlouho chodí kolem těch knih, tak mu to nějak vleze do hlavy. Že by to fungovalo i s Bělohradským?(15.1.2012)

  • Sfinkter
    ***

    Bělohradský stojí za vyslyšení ať už se s jeho názorovou prezentací ztotožňujete více či méně, v tom tento dokument jistě smysl má. Co je však naprosto nehodné poslouchání je samotný režisér, který se podbízivým pseudoagilním způsobem snažil zapojit - tady dokument totálně selhává.(8.9.2013)

  • Šandík
    ****

    Velmi dobře natočený dokument plný zajímavých a zásadních myšlenek. To, že to jsou spíše monology než rozhovory je pravda. Sedláček Bělohradskému chtě nechtě myšlenkově nemůže sekundovat, ale kdo z našich dokumentaristů by toho byl schopen? Snad jedině Karel Vachek, ale s ním by se zase Bělohradský možná pohádal (ale možná by si padli kolem krku, co já vím ;o) Sedláček se alespoň pokusil vytvořit takovou strukturu, která Bělohradského myšlenky předestře pokud možno co nejlépe. Jistě, že to má své limity. Celkový dojem: 80%(4.6.2011)

  • Don82
    ****

    Spíše "polo-dokument" o tom, jak by vypadal dokument o Václavu Bělohradském. Bělohradský je jistě pozoruhodnou osobou a jeho intelektuální potenciál zde dostává opravdu velkých možností a nejednou se stáčí do monologu za uznalého mlčení režiséra Sedláčka. Tento snímek je tak spíše shrnutí jeho jednotlivých stěžejních postojů a názorů, než bibliograficky založený dokument o jeho životě a dílu. Líbila se mi ta velmi osobní forma, ve které se divák cítí jako by se s Bělohradským opravdu setkal.(5.12.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace