První den zbytku tvýho života

Obyčejná francouzká rodinka, prožívající každodenní strasti i slasti života, kdy každý jeden člen rodiny je sympatičnost sama. Emocionálně vytříbené, režijně perfektní s hudbou poskládanou na míru, kterékoli náladě se ve filmu zrovna objeví. Život v té nejupřímnější a nejpravdivější formě. Obměkčí dokonale :-). (09.11.2015)

Život se všemi jeho radostmi a strastmi.. No nevím, každý je tu nadšený z toho, že je to film velice realistický, ale mně tak realistické nepřipadalo, že by tak milující rodiče zapomněli na narozeniny svojí dcery. Některé postavy jsou zábavné (fanynka Cobaina a grunge) a jiné zase vůbec (otravná matka). Retrospektivní způsob vyprávění si mě nezískal, zrovna tak jako většina rodiny. Takže za mě slabší tři hvězdičky. (02.07.2013)

... a ta pátá pro Deborku. Film o rakovině ve kterém ono zhoubné slovo zazní jednou a neukápne téměř jediná slza si vysoké hodnocení zaslouží. Rovněž jsem mile překvapen, že Francouzi dokáží natočit film bez afektovaných, přehrávajících, kreténských a ošklivých herců/ hereček a vše je zde nenásilně přirozené a pohodové. Frantíci mě na začátku roku 2014 šokují! 90% (04.01.2014)

Moje druhé stretnutiie s Bezanconom a opäť nádherné, ľudské. Žiadne prehrávanie, žiadna patetika. VIdel som sa aj v deťoch a aj v rodičoch. Scéna s denníkom mi bola strašne blízka. Ten film okrem smútku je aj plný radosti. Ešte 10 minút po skončení som mlčky pokyvoval hlavou, zaspomínal na svoje detstvo a napísal som synom SMS, ako sa majú. (25.03.2014)

Už dlouho ze mě žádný film neždímal slzičky tak přirozeně a nevlezdoprdelsky. Skoro jsem měl chuť vyrvat z laptotu harddisk a vlepit mu slintavého hubana. A že to byla celá škála slziček - od veskrze radostných až po ty brutálně zkormoucené. Ale abych nepředbíhal. U tohoto typu filmů mám neodbytnou potřebu vyžblebtnout svou rozjuchanost nad bezvadně strávenou skorodvouhodinovkou, ovšem u všech se opakuje ten samý vzorec - skvělí herci, scénář, režie, blablabla. Znenadání však vyvstává nepříjemná skutečnost, že o filmech vím naprosté hovno, a já si zahanbeně tisknu čelo ke kolenům. Ale v cuku letu se mi sebevědomí opět vlévá do žil a já se zdviženým frňákem pronáším: "Cítím tu ryzí dokonalost každé filmařské složky ve svém srdci!" O vteřinu později si vzpomínám, jaký to jsem cynický zmrd a větu lehce upravuji na: "Cítím to ve svém čůrakovi..." A o další vteřinu později mám už všechno na háku, neboť si uvědomuji, že tu jsou všude okolo samí moudří filmoví kritici, a všichni souhlasně pokyvují makovicemi, když sděluji světu následující: "Svéráznější, vymazlenější a originálnější rodinnou ságu byste těžko pohledali." (11.02.2014)