Hurvínkův rok

Prznění odkazu Josefa Skupy pokračuje dál a dál, nejen na divadelní půdě, je dost smutné, co se z téhle legendy stalo, tady s velmi hloupým humorem, pokud vůbec nějakým, který absolutně nedostačuje kvalitám historie zůčastněných, ještěže záznamů s původním směrem pro dospělého diváka je dost a dost. Helena Štáchová by zasloužila zavřít někam hodně hluboko a S+H divadlo by se mělo vrátit tam, kde bylo zrozeno. (29.12.2013)

Helena Štáchová měla dobrou ideu a pádný důvod aktualizovat Hurvínkův seriál vzhledem ke stavu předchozích Večerníčků. Jenom si nejsem tak úplně jistá, že současná tvář divadla S+H je přesně to, co nový Večerníček potřebuje. (17.01.2010)

Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. (29.04.2017)

Spejbl & Hurvínek jsou už od mala mí oblíbenci, ale k mé lítosti tento legendární svět, po smrti Miloše Kirschnera, už nemá co říci. Všimla si toho i publicistika a kdo by tomu i přesto nepříliš věřil, Helena Štáchová to názorně demonstruje na novějším večerníčkovém seriálu Hurvínkův rok. Příběhy jsou bez nápadů a místy to trapností až tříská. Asi si ponechám dojem ze Spejbla a Hurvínka v podání Josefa Skupy a M. Kirschnera, jelikož to paní Štáchové moc nesvědčí. ...inu, když se vedení ujme Mánička, jak to asi může dopadnout. :'( (30.10.2008)

Zjevně se budu lišit v názoru od dosavadních komentátorů. Divadlo, odkázané na diváckou podporu, stále prosperuje (pochopitelně v mezích možností) a děti o něm vědí. Dokonce natolik, že stojí za natočení 12 nápaditých večerníčkových epizod daných měsíci kalendářního roku. Nelze nepodotknout, že to, co se jeví jako vyprahnutí díla a projektu, je ve skutečnosti zdařilým, dětskou obraznost nezraňujícím postižením polistopadové doby. Nemá smysl jít v rámci tohoto komentáře do hloubky jednotlivých epizod; je však i tak zřejmé pro každého diváka tohoto DVD, že toto úsilí o aktualizaci letitých postav tvoří přímo i nepřímo základní rámec tohoto zbujnělého, emancipovaného Hurvínka, jemuž tak zdařile sekunduje Mánička. Zdařilé zkrátka nemusí vždy prvoplánově chutnat. I takové může být tzv. "vysoké" umění. (25.04.2011)