poster

Z hříček o královnách: Císařovna na chvíli (útržek pruský) (TV film)

Drama / Historický

Česko, 1995, 53 min

Režie:

Oldřich Daněk

Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • NinadeL
    ****

    Císařovna Friedrich byla dárkem Bohdalové v jejím posledním hvězdném roce, kdy na plátnech zářila jako Fany. Shodou okolností ji oběma dárky počastoval Oldřich Daněk, jemuž za to patří dík. Nicméně nevidím důvod k další roli pro Ondřeje Vetchého v rámci Útržků, nač ty duplicity při tak výjimečném projektu? Jeho nápěv při Deutschland, Deutschland über alles by ovšem mohl zaznít naplno, leč byl příliš brzo umlčen. O spoluhráčích Haničinci a dalších netřeba hovořit, jejich standard vždy převyšoval mladší. Celkový dojem jest i tak kladný. Téměř nemohu dospat útržku ruského a norského...(11.8.2011)

  • Aky
    *****

    Vždycky když vidím další z Hříček, říkám si: tato je nejlepší. I zde se mi to stalo. Daňkovsky povedené rozjímání nad vznikem sjednoceného silného Německa.(15.9.2011)

  • Marthos
    *****

    "Být třicet let korunní princeznou znudí, kníže. A navíc následník se narodí jako kripl. To se vám nezdá být neúspěch?" Ve srovnání se svými předchůdkyněmi z volného cyklu o královnách měla Jiřina Bohdalová v pruském útržku snad nejtěžší úlohu. Její hrdinka, císařovna Viktorie, patří k postavám téměř neznámým; roli věčné korunní princezny hrála dlouhá desetiletí a vlastně nestačila ani vstoupit do dějin. Mimo to ji Daňkův útržek zastihl ve věku, kdy - hnána mocenskou posedlostí stihnout alespoň vlastní korunovaci, třeba u manželova smrtelného lože - musí spíše než na své ženství sázet na intelekt. Náhlé emoce jsou této královně odepřeny - je rodem i výchovou nositelkou britské zdrženlivosti. Nadto se tentokrát výrazně projevil autorův sklon poskytnout více prostoru i politickým disputacím, než původně zamýšlené kresbě ženské individuality. Největším nebezpečím mohla být pro Jiřinu Bohdalovou ona sama, respektive její pověst lidové komediantky a miláčka estrádního publika. Tuto bitvu o rozsah vlastních uměleckých schopností však Bohdalová s přehledem vyhrála; její královský majestát nedovolil vzpomenout na žádnou z jejích předchozích komediálních rolí a bolest i hořkost navenek urputně vyrovnané ženy se povznesly nad kabinetní dialogy z vysoké politiky. Vítězství Jiřiny Bohdalové nad postavou zdánlivě nevděčně sucharského typu by nemělo překvapovat: vždyť i její komediální dar je sdělný a odzbrojující právě proto, že se rodí ze zralosti osobního poznání a že dvojlomnost smíchu a slz pro ni představuje víc než rutinní spojení techniky a talentu. Značný prostor připadl ovšem i mužským spoluhráčům a především vynikající Haničincův portrét zvolna bilancujícího kancléře Bismarcka nese všechny znaky vysokého hereckého umění, jichž bohužel nedosahuje Ondřej Vetchý v násilně afektované poloze mladého následníka trůnu (navíc jsme jej viděli již v anglické epizodě čili proč to opětovné obsazení?). Přesto zastává pruský útržek v daňkovském komplexu královských hříček jedno z nejvyšších míst a v podstatě naznačuje, že není nutné disponovat okázalými exteriéry a přemírou kostýmů, ale precizně napsaným scénářem a kvalitními hereckými představiteli.(25.8.2011)

  • dr.fish
    ***

    Jako velký fanoušek "útržků" musím s politováním napsat, že útržek pruský je pro mne zklamáním. Alespoň po tom anglickém (viděno po sobě). Jiřina Bohdalová svou roli nezvládla (zvládla jen prudit) a její císařovnu jsem jí ani za mák neuvěřil. Být zpruzená a naštvaná neznamená ještě hrát. Evidentně neměla vztah k roli, ani k historické postavě. Petr Haničinec zachránil situaci, jakmile se objevil. Díky za to...60%(2.1.2012)

  • Huguette
    ****

    Opravdu s respektem jsem si užívala dialog mezi paní Jiřinou Bohdalovou a panem Haničincem, generace těchto herců je skutečně nenahraditelná. Pan Vetchý mi tolik neseděl, možná je to subjektivní postoj, ale v porovnání s paní Bohdalovou, která svou šlechtickou mluvu pronášela noblesně,ale přirozeně, u pana Vetchého mi ta přirozenost v projevu zadrhávala.(11.8.2011)