Vintage Car
Režie:
Alfréd RadokScénář:
Adolf BranaldKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Jan F. FischerHrají:
Raymond Bussières, Ginette Pigeon, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Josef Hlinomaz, Annette Poivre, Antonín Šůra, Svatopluk Beneš, Oldřich František Korte (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na letišti přistálo letadlo, ze kterého jsou vykládány různé předměty pocházející ze začátku 20. století, včetně starého auta. Mladý mechanik s letuškou si prohlížejí album zažloutlých fotografií a před očima se jim rozvíjí příběh. Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Radost z nemnoha minut byla větší než znuděnost z mnoha jiných minut. 75% ()
Je skoro neuvěřitelné, kolik nostalgie dokázal Alfréd Radok vtěsnat do svého filmu, filmu o prvních pionýrech automobilové dopravy! Nostalgie a zvláštního kouzla! Opravdu výjimečně krásný film... ()
Asi nebude můj pohled na první scénu filmu, ve které v mamutím letadle své doby přilétá stařičký automobil, po chuti každému, ale což. Proti onomu aeroplánu je člověk nepatrný. Zhmotnělá technologie působí mocně, majestátně, odlidštěně a soběstačně (a je to tak dobře:) ). Přilétají i dva lidé, muž a žena, pár. Internacionalismus, kosmopolitnost a jistý druh socialistické (zde vcelku sympatické) unifikovanosti zaznívá v setkání dvou lidí ze dvou letadel a zřejmě i států, jejichž příběh se, jak plyne ze zbytku filmu, obdobně odehrál již před padesáti lety. V kontrastu k technice moderní dědeček automobil, v kterém usednou a prohlížejí prastaré fotoalbum, vyzařuje dobráckost, náladovost a dojímá. Ohromení dob minulých je to tam. Kdyby podobně nápaditě pokračoval celý film, asi bych byl dosti spokojený. Žel záhy se z něj stává "filmový týdeník", což je ještě poměrně sympatické, až nakonec přejde do přespříliš lehounké lovestory, která je zvláštní jen kombinací provinčnosti a internacionalismu, tím, že vyzařuje víru v budoucí porozumění mezi národy a zůstává přitom vlastenecká. Obojí, jak technika, tak mezinárodní porozumění ve svazku hlavních hrdinů přebírá vlastnosti druhého - porozumění je pokrokem a technika služebníkem míru. Slabé ***. ()
Po letech, mnoha a mnoha letech viděno znovu - a musím svému původnímu hodnocení upřímně přidat. Romantické, poetické, vlastenecké, nostalgicky krásné dílko... Je to vlastně zvláštní pocit, dívat se po téměř padesáti letech od jeho vzniku na film, zobrazující jakousi polodokumentární, byť lehce naivní a nostalgickou formou události tehdy staré právě tak padesát let. Navíc film, který přes své žánrové zařazení jako film pro mládež je svou podstatou a formou opravdu dílem, co nezestárne. . . . Čtyři hvězdičky tedy za krásný film - ale jednu k tomu i za ten nadčasový půvab, navíc s ohledem na dobu a podmínky vzniku... - - - P.S. Co mě ovšem lehce nakrklo - proč zde v databázi není uvedená Ginette Pigeon, představitelka jedné z hlavních rolí? Navíc i v bonusu na dvd "slovy historika" šlo prý (jen!) o jakousi modelku a nejsou údajně známy její další osudy... (?!) To by se jeden fakt... Tak se podívejte prosím když tak alespoň na jakýsi web IMDb... :-/ ()
Ocenila bych odstranění moderního rámce, jinak cele žnu koncept tohoto motorizovaného dobrodružství z let 1904/5. Tolik příjemných vazeb má toto česko-francouzské přátelství. Fandové epizodních roliček jistě ocení také etudku Jiřiny Bohdalové, jejíž svatební závoj posloužil zdárnému dojetí do cíle motocyklovému závodníku. ()
Ten film je asi tak dobrej, jako tenhle komentář. A kdybych ho chtěl udělat stejně tak zábavnej, pokračoval bych v podobě několika set až tísic hesel dále v psaní tohoto zcela zbytečného a nadbytečného textu, který právě teď čtete. Anebo bych mohl udělat podobně zdlouhavý úvod, než bych se dostal k jádru věci, přičemž bych zjistil, že to jádro vlastně nemá co nabídnout...ale já si to odpustím. ()
Pestrý slepenec černobílých dokumentů, který zvolna přichází do vlastního děje. ()
70% Prvních dvacet minut mi to připomínalo Báječné muže na létajících strojích, pak už se to dost vleklo. Je škoda, že toho Radok nenatočil víc... ()
Přesný popis motocyklových závodů ve francouzském Dourdanu v letech 1904 a 1905 a automobilových závodů v Gaillonu o něco později neposkytuje zdánlivě příliš mnoho příležitostí k rozehrání veseloherního a romantického snímku. A přece se to režiséru Alfredu Radokovi podařilo. Jakoby všichni ti nadšenci, kteří se tehdy motali kolem podivuhodných strojů, dali jim život nejen tím, že je uváděli do tehdy závratných rychlostí, ale i tím, že existenci ovladatelů spojili s existencí jejich, jakoby tu stroje a lidé a nadšení tvořilo dynamickou symbiózu, jež sama o sobě musí diváka zaujmout. Radok propojil svědectví o počátcích automobilismu i jemnou epickou nití, na kterou zdařile navlékl romantický příběh českého mechanika a půvabné francouzské dívky. Připojil k nim i významnou postavu závodníka hraběte Alexandra Kolowrata, který patřil k prvním průkopníkům automobilismu v Čechách. Velmi přesný je pak výběr hlavních hereckých interpretů. Zejména tehdy téměř neznámý třiadvacetiletý Luděk Munzar zde získal výjimečnou příležitost ztvárnit jednu ze svých nejvýraznějších a rozhodujících rolí. Na lyrické milovníky pak navazoval v několika dalších filmech, zejména ve Vávrově adaptaci Hrubínovy Srpnové neděle. Vedle plejády domácích legend divadla a filmu Lukavského, Hlinomaze, Kopeckého a Beneše zaujme ve větší míře francouzský komik Raymond Bussières, známý kromě jiného i ze dvou filmů René Claira a z populární funèsovské veselohry Křidýlko nebo stehýnko. DĚDEČEK je film o strojích a lidech, o počátcích našeho automobilismu, jak je ve své stejnojmenné knižní předloze zachytil Adolf Branald. Je to dokumentární svědectví o úspěších i prohrách několika českých nadšenců, z jejichž píle a vytrvalosti se později zrodily světově proslulé automobilové a motocyklové značky. Je to film, který nás podvědomě vrací do rozpustilých klukovských let. Ani se nechce věřit, že již více jak půl století. ()
Nostalgický pohled na dobu prvních motocyklových i automobilových průkopníků a závodníků. Romantická historka je tu jen, aby to nějak drželo pohromadě, zajímavější a zábavnější jsou dobové materiály, z nichž některé vznikly přímo pro potřeby tohoto filmu. V komedii (se sklony ke grotesce) účinkují skutečné historické stroje, které kočírují skuteční motocykloví a automobiloví závodníci, takže kluci všeho věku si přijdou na své. Trojice francouzských herců není příliš titulkována, ale zřejmě jsme o nic nepřišli. Ale stejně mi to celé přijde poněkud nevyrovnané. ()
Film s obrovským kouzlem, zvlášť, pokud jej člověk poprvé viděl někdy v deseti letech jako já ;o) Alfréd Radok zde osvědčil své režijní kvality mírou vrchovatou. Je ale také zjevné, že Radokova poeticky nadsazená a současně dosti úsečná režie rozhodně "není pro každého". Děj v žádném případě není doslovný a divák si musí mnohé domýšlet. Ve filmu se také velmi málo mluví, přičemž v něm zároveň zaznívají různé evropské jazyky, s titulky pouze u důležitých vět... Někomu může vadit, že víc než příběh historických strojů je to vlastně dosti romantický příběh dvou mladých zamilovaných lidí. Důraz na internacionálnost přitom zajímavě kontrastuje s tehdejší realitou "zadrátovaného" totalitního Československa. Totéž se ostatně týká i té bezstarostné atmosféry... Novodobé zarámování po více než šedesáti letech už tolik nevyznívá svou ostentativní moderností. Zajímavá přitom je určitá podobnost s mladším Zemanovým Baronem Prášilem. Ten je zarámován a vyprávěn vlastně velmi obdobně. Téměř se zdá, že zde musí být přímé ovlivnění... Celkový dojem: 80% Nenápadný filmový skvost. ()
Pozoruhodná věcička, takové milé, příjemné, nostalgické ohlédnutí za firmou Laurin & Klement, Mladá Boleslav, v letech cca 1902-1909, od kol přes motorky k automobilům.. Kdo rád drží v ruce volant, jistě ocení, já určitě.. Navíc jako vzdělávací dokument velmi působivé, u mě spokojenost.. ()
Dědeček automobil - z názvu poetická nostalgie a oslava automobilových průkopníků přímo čiší. Škoda, že hlavně z názvu. ()
Velmi rozporuplný snímek - na jedné straně naprosto výborná atmosféra doby i sladké Francie a přepečlivá práce s mizanscénou a skvěle sestřižený úvod se smělými pokusy technické revoluce, na straně druhé dost slabá a chudá dějová linka, plytká romance jen s pár komickými momenty postavenými hlavně na nedorozumění dvou jazyků (originální je, že zde není žádný dabing ani titulky, ale funguje to) a skvělým Hlinomazem. Rámec z letiště film dosti stahuje do doby vzniku filmu a působí dost křečovitě. Přihlédnutím k době vzniku však přesto kvalitní výsledek. ()
Branald má tedy mnohem lepší knihy a v tomto případě jde výběr tématu, totálně mimo mě. ()
Kouzlo tohoto filmu není příliš snadné rozpoznat, zvláště ne pro lidi štítící se vůně benzínu. Bezpochyby tu však je: Každý začátek je hezký. A každá nová nesobecká aktivita přináší i zájem žen. Navíc je třeba si uvědomit, že film nenatočil rutinní filmový režisér, ale všetstranný umělec, a že jeho tvůrčí vzepětí bylo v padesátých letech, pro umění ne příliš šťastných. ()
Lyrická komedie o průkopnících automobilismu a prvních automobilových závodech. ()
Na Radokove pomery celkom slusne, v ktorom okrem ineho bolo stare auto vylozene z lietadla. Hodne stare auto, este zo zaciatku minuleho storocia. Film spomina aj dejiny motorizmu v Cesku, a motorkarske zavody z roku 1914. jeden z prvych filmov genialneho zyda Milosa Kopeckeho /Limonádovy Joe aneb Konska Opera, Bila Pani, Zrale Vino/. 56 % ()
Dědeček automobil je osobitou filmovou hříčkou. Alfréd Radok svým odlehčeným filmovým opusem dokázal vlastní tvůrčí vzestup ve filmařském odvětví. Již nelze hovořit o divadelních postupech, Radok se zcela poddal filmové poetice a stvořil, a to i za přispění velkých jmen světové kinematografie budoucnosti, skutečný filmový skvost. Pečlivá skladba obrazu a zvuku vytváří harmonickou a upřímnou ódu poetismu. V důkladné pečlivosti, nadšené vynalézavosti a přirozeného nadání pro vznešené vyjadřování myšlenek. Estetické souznění laskavě hladí vrozenou nespokojenost, chlácholivě ji laská v náruči a ohromuje ji svým nápaditým postupem i přístupem. Po technické stránce je hold velikého okamžiku minulosti navozen dokonale, záměrně koketuje s groteskou a poetika s hravým nadhledem zastíní svou noblesou i zdánlivě fádní nedokonalost hlavní dramaticko-romantické linie. I dokumentární vsuvky okouzlí svou precisností a nadhledem. Dědeček automobil je dělaný se zápalem a nadšením, rozdává laskavost a potěšení. Hlavní postavou příběhu je mechanik František Projsa (velmi zajímavý Luděk Munzar), svědomitý pionýr rozvíjejícího se motorového průmyslu a sportovního zápolení. Jeho osoba propojuje velké okamžiky české hrdosti, poetickou hravost a romantickou taškařici. Hlavní ženskou postavou je Nanette Frontenac (šarmantní Ginette Pigeon), křehký a bezprostřední protějšek poezie romantiky. Výraznou postavou je francouzský mechanik Marcel Frontenac (pozoruhodný Raymond Bussières) v poctě grotesky ve starostlivém dozoru nad během událostí. Výraznou postavou s humorným přínosem je také hrabě Alexandr Kolovrat (příjemný Josef Hlinomaz), zapálený automobilový závodník. Z dalších rolí: průkopníci automobilového průmyslu a továrníci Václav Klement (příjemný Radovan Lukavský) a Václav Laurin (sympatický Jiří Sehnal), temperamentní a veselá majitelka francouzského hotelu (dobrá Annette Poivre), trpělivý a úspěšný motocyklový závodník Václav Vondřich (příjemný Antonín Šůra), sebevědomý francouzský motocyklový závodník Jean Pierre Demeester (zajímavý Svatopluk Beneš), či nadšení vynálezci, zlepšovatelé a dělníci motorismu Mackie Duff (Oldřich František Korte), Albert de Dion (Miloš Kopecký), Bouton (Antonín Jedlička), Pierre Charron (Jiří Lír) a Michel Constantini (Jaroslav Kučera). Vše je orámováno duchaplným a podbarveným komentářem pánů Karla Högera a Otomara Krejčy st. Film chce pobavit, což se mu díky stylovému přístupu povedlo. Poetika obrazu je nejvýraznější tváří, veškeré holdy nepostrádají přirozenou eleganci, vynalézavá hravost udává tón a divák se může nechat hladit jednou z nemnoha perel československé kinematografie padesátých let. Rád se uspokojivě kochám. ()
Související novinky
Pavel Landovský 1936 - 2014
Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)
Alfréd Radok byl tvůrcem neskutečné invence. Téma automobilismu a motorismu není zrovna mou srdcovkou a sám bych si žádný dokument k historii auto-moto průmyslu ani nevyhledával. Ovšem Radok nám, divákům československé (a evropské) kinematografie, něco takového ve velice svérázném pojetí přináší přímo pod nos v jedném ze svých ne mnoha celovečerních filmů, a já mu tenhle experiment přímo baštím. Nesmírně povedené historické záběry se stylizací starých dokumentů jsou zároveň originálním pohledem na vývoj filmu, kdy se v průběhu první poloviny mění styl filmu také na základě vývoje techniky: od úvodního záběru na obyčejný příchod letadla, přes prokládání fotografií, neozvučených záběrů natočených prastarou technikou a provázených mluveným komentářem... pak nástup do němých grotesek s hudbou a psanými komentáři, v druhé polovině rozjíždějící se hraný zvukový film v podobě typické pamětnické veselohry s milostnou zápletkou. Škoda, že nedošlo na ono barevné pokračování, o které Francouzi tak projevili zájem, ale tehdejší doba další spolupráce se "západem" nepřála... . . . Celkově poutavé to pohledy do zákulisí vzniku prvých českých bicyklů, motocyklů a automobilů v době posledních dekád monarchie, i realizaci francouzských závodů. Doba bez speciálních kamer, moderních vysílaček nebo bezdrátové elektřiny, kdy místo dnešní elektronické tabule s obratnými počítačovými reakci sloužili minimálně dva lidé jako "sestrojovači" tabulky předběžných výsledků... nebo ten dojem z nádherných starých foto-aparátů, při jejichž cvaknutí se zakouřilo!! Pak můj milovaný Radovan Lukavský jako slavný Václav Klement, jeden z dvojky konstruktérů Laurin & Klement a svědek veškerých udalostí. Vidět ho zde při akci v slavnostní uniformě stejný požitek jako poslouchat Karla Högera komentovat motocyklové závody. ...a co teprve Luděk Munzar ve své úplně první filmové roli, jak velkolepě začínal, jeho partnerkou francouzská modelka a dalším hereckým partnerem sám velký Raymond Bussières! Než se Munzar propracoval ve svých rolích od filmových i divadelních milovníků k psychologicky složitým postavám, zde dostal výrazný prostor pro komediální scény, jak už snad nikde jinde později (možná v Našich furiantech). Nečekaná je scéna, kdy Munzar jede po hotelových schodech s ruky plnými nářadí a těžkými kufry, které se mu několikrát rozesypou... ještě netušíc, že za dveřmi tajně čeká jeho milá a za dalšími dvěrmi zvědaví hosté, kteří každou chvíli vybafnou se svadebním popěvkem na mladou dvojici v mileneckém vzplanutí. Už jenom za tu tenkrát hodně netradiční filmovou spolupráci českých a francouzských herců, velice originální pojetí tématu a Luďka Munzara to je z mé strany plný počet. Velice příjemný a veselý žánrový snímek s nenáročně vzdělávacím obsahem. Vedle Synů hor ze stejného roku možná v našich končinách jediný, který v hrané formě zpracovává mezinárodní vítězství českých nebo slovenských sportovců. 85% (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) () (méně) (více)