• Dan9K
    odpad!

    Ten film je asi tak dobrej, jako tenhle komentář. A kdybych ho chtěl udělat stejně tak zábavnej, pokračoval bych v podobě několika set až tísic hesel dále v psaní tohoto zcela zbytečného a nadbytečného textu, který právě teď čtete. Anebo bych mohl udělat podobně zdlouhavý úvod, než bych se dostal k jádru věci, přičemž bych zjistil, že to jádro vlastně nemá co nabídnout...ale já si to odpustím.(9.11.2007)

  • Subjektiv
    ***

    Asi nebude můj pohled na první scénu filmu, ve které v mamutím letadle své doby přilétá stařičký automobil, po chuti každému, ale což. Proti onomu aeroplánu je člověk nepatrný. Zhmotnělá technologie působí mocně, majestátně, odlidštěně a soběstačně (a je to tak dobře:) ). Přilétají i dva lidé, muž a žena, pár. Internacionalismus, kosmopolitnost a jistý druh socialistické (zde vcelku sympatické) unifikovanosti zaznívá v setkání dvou lidí ze dvou letadel a zřejmě i států, jejichž příběh se, jak plyne ze zbytku filmu, obdobně odehrál již před padesáti lety. V kontrastu k technice moderní dědeček automobil, v kterém usednou a prohlížejí prastaré fotoalbum, vyzařuje dobráckost, náladovost a dojímá. Ohromení dob minulých je to tam. Kdyby podobně nápaditě pokračoval celý film, asi bych byl dosti spokojený. Žel záhy se z něj stává "filmový týdeník", což je ještě poměrně sympatické, až nakonec přejde do přespříliš lehounké lovestory, která je zvláštní jen kombinací provinčnosti a internacionalismu, tím, že vyzařuje víru v budoucí porozumění mezi národy a zůstává přitom vlastenecká. Obojí, jak technika, tak mezinárodní porozumění ve svazku hlavních hrdinů přebírá vlastnosti druhého - porozumění je pokrokem a technika služebníkem míru. Slabé ***.(25.2.2009)

  • Marthos
    ****

    Přesný popis motocyklových závodů ve francouzském Dourdanu v letech 1904 a 1905 a automobilových závodů v Gaillonu o něco později neposkytuje zdánlivě příliš mnoho příležitostí k rozehrání veseloherního a romantického snímku. A přece se to režiséru Alfredu Radokovi podařilo. Jakoby všichni ti nadšenci, kteří se tehdy motali kolem podivuhodných strojů, dali jim život nejen tím, že je uváděli do tehdy závratných rychlostí, ale i tím, že existenci ovladatelů spojili s existencí jejich, jakoby tu stroje a lidé a nadšení tvořilo dynamickou symbiózu, jež sama o sobě musí diváka zaujmout. Radok propojil svědectví o počátcích automobilismu i jemnou epickou nití, na kterou zdařile navlékl romantický příběh českého mechanika a půvabné francouzské dívky. Připojil k nim i významnou postavu závodníka hraběte Alexandra Kolowrata, který patřil k prvním průkopníkům automobilismu v Čechách. Velmi přesný je pak výběr hlavních hereckých interpretů. Zejména tehdy téměř neznámý třiadvacetiletý Luděk Munzar zde získal výjimečnou příležitost ztvárnit jednu ze svých nejvýraznějších a rozhodujících rolí. Na lyrické milovníky pak navazoval v několika dalších filmech, zejména ve Vávrově adaptaci Hrubínovy Srpnové neděle. Vedle plejády domácích legend divadla a filmu Lukavského, Hlinomaze, Kopeckého a Beneše zaujme ve větší míře francouzský komik Raymond Bussières, známý kromě jiného i ze dvou filmů René Claira a z populární funèsovské veselohry Křidýlko nebo stehýnko. DĚDEČEK je film o strojích a lidech, o počátcích našeho automobilismu, jak je ve své stejnojmenné knižní předloze zachytil Adolf Branald. Je to dokumentární svědectví o úspěších i prohrách několika českých nadšenců, z jejichž píle a vytrvalosti se později zrodily světově proslulé automobilové a motocyklové značky. Je to film, který nás podvědomě vrací do rozpustilých klukovských let. Ani se nechce věřit, že již více jak půl století.(6.1.2010)

  • Slarque
    ***

    Nostalgický pohled na dobu prvních motocyklových i automobilových průkopníků a závodníků. Romantická historka je tu jen, aby to nějak drželo pohromadě, zajímavější a zábavnější jsou dobové materiály, z nichž některé vznikly přímo pro potřeby tohoto filmu. V komedii (se sklony ke grotesce) účinkují skutečné historické stroje, které kočírují skuteční motocykloví a automobiloví závodníci, takže kluci všeho věku si přijdou na své. Trojice francouzských herců není příliš titulkována, ale zřejmě jsme o nic nepřišli. Ale stejně mi to celé přijde poněkud nevyrovnané.(28.2.2015)

  • igi B.
    *****

    Po letech, mnoha a mnoha letech viděno znovu - a musím svému původnímu hodnocení upřímně přidat. Romantické, poetické, vlastenecké, nostalgicky krásné dílko... Je to vlastně zvláštní pocit, dívat se po téměř padesáti letech od jeho vzniku na film, zobrazující jakousi polodokumentární, byť lehce naivní a nostalgickou formou události tehdy staré právě tak padesát let. Navíc film, který přes své žánrové zařazení jako film pro mládež je svou podstatou a formou opravdu dílem, co nezestárne. . . . Čtyři hvězdičky tedy za krásný film - ale jednu k tomu i za ten nadčasový půvab, navíc s ohledem na dobu a podmínky vzniku... - - - P.S. Co mě ovšem lehce nakrklo - proč zde v databázi není uvedená Ginette Pigeon, představitelka jedné z hlavních rolí? Navíc i v bonusu na dvd "slovy historika" šlo prý (jen!) o jakousi modelku a nejsou údajně známy její další osudy... (?!) To by se jeden fakt... Tak se podívejte prosím když tak alespoň na jakýsi web IMDb... :-/(21.12.2005)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace