My Name Is Khan
Volám sa Khan
My Name is Khan
My Name is Khan
Režie:
Karan JoharKamera:
Ravi K. ChandranHrají:
Shahrukh Khan, Kajol, Katie A. Keane, Kenton Duty, Jimmy Sheirgill, Tanay Chheda, Parvin Dabas, Beth Bemis, Kathleen M. Darcy, Harmony Blossom, Douglas Tait (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Muslim a muž trpící Aspergerovým syndromem se zamiluje do indické emigrantky. Usadí se společně v San Franciscu a založí rodinu. Jenže po tragických událostech 11. září se rodina stává terčem anti-muslimského násilí. Rizvan Khan, muslim z Indie, se přestěhoval za bratrem do San Francisca a žije spolu s ním a jeho manželkou. Rizvan trpí Aspergerovým syndromem. Ve městě potkává Mandiru a zamiluje se do ní. Přes protesty rodiny se s ní ožení a společně si založí malý rodinný byznys. Žijí šťastně a spokojeně, ovšem pouze do té doby, než přijde 11. září a s ním teroristický útok na newyorská dvojčata – muslimové se z rázu stanou veřejnou hrozbou. Mandira je zděšená a svého manžela opouští. Rizvan je zmatený a nechápe, proč ho láska jeho života opustila. Ve snaze získat svou manželku zpět, se vydává na dojemnou a inspirující cestu napříč Amerikou. Toto je triumfální příběh o netradičním hrdinovi, jež se snaží překonat nesnadné překážky ve jménu lásky. (HBO Europe)
(více)Recenze (236)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Po celou dobu filmu jsem si nebyl jistý, co si o něm myslet. Přiznám se, že chvílemi mi to přišlo i jako propagace muslimství, ale film mi pak jasně dal na jevo, že to tak ve skutečnosti není, a že hraje na notu prakticky každého a všech. Tudíž si každý v něm něco najde. Co už ale bylo úžasné, tak především fakt, kolik lidskosti, radosti, ale i smutku se ve filmu objeví. Takové filmy mám nejradši. Důležité je, aby film, který má v sobě tolik emocí, měl především duši, a tady v tomto případě bych neváhal říct, že má i něco víc, než jenom duši. A to, pěkně prosím, ani ta délka nevadila, i když je u indických filmů normální. Naopak. Příběh Khana, který má důležité poslání, aniž by to věděl, se mi hrozně líbil a přál jsem mu všechno, co si přál i on. Takového člověka by lidstvo potřebovalo jako sůl, aby si uvědomilo, kde jsou hodnoty samotného života. ()
║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $4,046,336║Tržby Celosvetovo $42,355,526║ Indovia načali veľmi silnú tému a ešte proti úžasným mierumilovným američanom na ich území, dramatizácia príbehu tu je veľmi dobre zvládnutá, veľmi poctivý film /80%/ ()
Film, který mi v hlavě zůstává ještě hodiny po zhlédnutí. Vzpomínám na ta krásná slova a úžasné výkony Khana. I já tu vidím určité spojitosti s Forrestem Gumpem. Délka mi rozhodně nevadila, protože se bylo od začátku na co dívat. V průběhu filmu mě mnoho situací emočně zasáhlo. Konec naopak trošku zklamal. 5* ()
Musím se přiznat, že film jsem viděla na dvě části, protože když se po 11. září začalo přiostřovat a vzedmula se ta davová nenávist, tak jsem to musela vypnout – tyhle věci upřímně z duše nenávidím. Ale pak jsem se odhodlala to dokoukat a uznávám, že to se mnou trochu emočně házelo. Viděla jsem tu delší verzi, takže to na můj vkus bylo až moc zdlouhavé a spousta částí mě moc nebavila. Ovšem Shahrukh Khan si zaslouží poklonu, zahrál muže s Aspergovým syndromem velmi přesvědčivě. ()
U indických filmů mi vždy imponovala krásná hudba a pestrý mix žánrů, který není ani u My Name Is Khan vyjímkou, přesto je v něčem trošku jiný, ať už je to náboženské téma zasazené do USA po 11.září, kdy to přistěhovalci z dálného východu neměli v Americe vůbec lehké nebo hlavního hrdinu, který trpí autismem. Svou hloubkou impozantní a krásný příběh, a díky autistovi mě to trošku připomnělo i Forresta Gumpa. Shahrukh Khan není nadarmo hvězdou bollywoodu. 85 % ()
Je to perfektná mierne romanticky ladená dobrodružná dráma. Má výborný príbeh o mužovi, muslimovi so zvláštnym syndrómom, ktorý po smrti svojej matky prichádza do Ameriky, aby tu žil so svojim úspešným bratom a jeho ženou, pričom vďaka nemu získa aj prácu obchodníka s kozmetickými prípravkami. Čoskoro sa zoznamuje s očarujúcou kaderníčkou, do ktorej sa hneď zamiluje a ona jeho city opätuje, takže žijú úplne ideálnym životom, ale všetko sa pokazí, keď po jedenástom septembri začnú v Amerike nenávidieť všetko arabské, čo sa ich dotkne aj priamo a prakticky im to zničí život. Ale muž sa nikdy nevzdá a urobí všetko preto, aby bolo zase približne všetko tak, ako predtým. Spracovanie je ale skutočne skvelé, ešte spočiatku to pôsobí tak pomerne nevinne bez väčšieho potenciálu byť niečím viac, než lepšou žánrovkou, ale s tým som nemal problém, hlavný hrdina je skvelo podaný po všetkých stránkach, takže ma neustále bavil, jeho vzťah ku kaderníčke mi síce prišiel trochu nedôveryhodný, ale nad to sa dá ľahko povzniesť a tak sa mi to aj v tejto fáze skutočne páčilo. Lenže potom sa to už začne meniť, pribudne pár nových dôležitých prvkov a film úplne zmení žáner, čo ale rozhodne nie je zápor, práve naopak, toto mi sadlo ešte viac. A aby toho nebolo málo, nezostane to ani pri tomto a tak celá posledná štvrtina síce nepôsobí práve najdôveryhodnejšie a plno scén je rozhodne dosť samoúčelných, ale s tým nemám v tomto prípade ani najmenší problém, toto si ma už úplne získalo, tu jedna nezabudnuteľná sekvencia strieda druhú a pociťoval som z toho len nadšenie. Jedine ma trochu mrzí, že to často pôsobí až moc americky, takže by som ocenil trochu viac indickej osobitosti, ale našťastie mi to výborne sadlo aj v tomto prevedení. Takže skvelo zvládnuté sú aj jednotlivé žánre, komédia ponúkne viacero dobrých vtipných scén, romantika aj napriek nedôveryhodnosti pôsobí príjemne a postavám som to prial, ale najviac si ma aj tak získala dráma. síce sa miestami snaží až moc pôsobiť na city, ale vyšlo jej to a miestami to na mňa dosť zapôsobilo. A chválim aj hudobnú stránku, síce tu chýbajú tradičné tanečné vystúpenia, ale aj tak sa mi všetky tie sprievodné piesne páčili a svoje scény príjemne osviežili. Herecké obsadenie je výborné, Shahrukh Khan to zvládol perfektne a môže bez problémov konkurovať aj tým najznámejším postávam svojho typu, veľmi sympatická postava kaderníčky a mnoho skvelých vedľajších postáv, tu mi jednoducho sadli úplne všetci. A čo sa týka réžie a technickej stránky, tu skutočne môžem vytknúť iba ten prílišný americký štýl, ale inak vizuálna stránka je veľmi dobrá a emócie fungujú bez problémov, takže v rámci žánru si nemôžem sťažovať. Už od začiatku mi bolo jasné, že ma to bude baviť, ale že ma to až tak nadchne som už teda nečakal. A hlavne kvôli tej poslednej fáze o plnom hodnotení ani trochu nepochybujem, jeden z najlepších filmov, aké som videl za veľmi dlhú dobu. 87% ()
My Name is Khan je absolutně okouzlující zážitek. Kouzlo všech předchozích filmů s Kajol a SRK vedle něj bledne závistí v každém směru. My Name is Khan je odzbrojující, dokáže ve stejnou chvíli dojmout a rozesmát. Z prvního setkání Rizvana a Mandiry jsem si odnesla víc než ze všech těch "oficiálně" uznávaných Casablanc a jiných nedotknutelných. Není větší vyznamenání, než nemoci odtrhnout oči a mít radost z každé minuty strávené s filmem. Za úsměv Kajol šel by světa kraj... A tohle všechno je při tom pouze první třetina, na kterou navazuje cesta po 11. září za prezidentem Spojených států, aby bylo předáno poslání: "Jmenuji se Khan a nejsem terorista." ()
Isteže, je to romantická slzopudná dráma. Lenže za prvé, ak je taká len o kúsok inteligentnejšia než drvivá väčšina drám, ukazujúcich životný štýl bohatých a úspešných a ich morálku, spočívajúcu v hromadení vecí a peňazí, tak takú si rád pozriem. Za druhé som rád, ak sa film nesnaží nanútiť spomenuté hodnoty veľkoburžoázie priblížením sveta ich nositeľov diváckemu plebsu cez poukazovanie na ich rozorvané duše a obrovské citové strádanie. Na Khanovi zaujali aj nasledovné veci: 1. Skutočne milujúci rodič si nájde spoločnú reč s potomkom aj bez dnes tak populárneho zástupu lekárov, psychoterapeutov, arteterapeutov, psychológov, špeciálnych pedagógov, ošetrovateľov a tak. 2. Svet sa skutočne nedelí na náboženstvá a politické prúdy. To je falošné delenie vytvorené systémom ovládania otrokov (či už pracujú fyzicky, mentálne, alebo nerobia nič). Svet sa delí na normálnych ľudí, hajzlov. Sú aj miešanci, ale miska ich váh sa v konečnom dôsledku nakláňa buď na stranu normálnosti alebo hajzlovstva. 3. Najhoršia strata akú človek môže utrpieť je strata vlastného potomka. Je to porušenie prirodzeného striedania generácií. Takú stratu len ťažko nahradí láska partnerská. 4. Solidarita má zmysel len pri vzájomnosti. 5. Obama línia a urputná snaha spropagovať prezidenta ako podporovateľa Khanových hodnôt vyznela až nepríjemne podbiehavo a sladkasto. Jedna hviezda okamžite letí nadol. ()
A opäť z pohľadu Bollywood snímkov trefa do čierneho. Kým je prvá hodina z emocionálneho hľadiska absolútnou romantickou bombou, druhá je štartom do "sveta" ľudí, ktorí sú od určitého okamihu vnímaní ako "čisté" zlo. Kultúr je tomto svete mnoho, náboženstiev "jak by dal", no celková pointa tohto snímku hovorí úplne za všetko: sú len dva druhy ľudí, dobrí a zlí. Žiadny iný rozdiel nie je. Odkladať "My Name is Khan" bolo veľkou, veľkou chybou. Napriek tomu, že je úplne prehnaným počinom, ktorý v sebe "nosí" ducha americkej spravodlivosti, sentimentu. "Najradšej" by som jednu ☆ za ten úplný záver odobral, no nejak mi to srdce pre množstvo emócií, ktoré tento film vo mne vyvolal, nedovolí .. ()
Těžko říct, proč se právě indičtí filmaři nejvíc zabývají komplikacemi v životech amerických muslimů po 11. září a ani nemá cenu o tom v tomto komentáři spekulovat. Mnohem důležitější je, že My Name Is Khan je z této vlny indických filmů ten nejvyrovnanější a nejlepší. _____________________ Ostatně je také poměrně prostý a (záměrně) naivní, avšak ve svých simplifikacích nestaví muslimy do pohodlné role ukřivděných obětí (jako New York), ani netrpí nekoncepčností (jako realističtější a sebekritičtější Kurbaan). V zásadě prosazuje tři základní myšlenky: lidé se profilují jen dle svých skutků, problémy se nemají přehlížet, ale řešit a všechno (krom smrti) je vždy možné napravit. _____________________ Že půjde o milý a dobrosrdečný film, od Karana Johara každý čekal; na rozdíl od jeho předchozí počinů je však výrazně civilnější a daleko méně expresivní co se emocí týče. Tato vlastnost je přímo ukotvena v ústřední osobnosti Rizvana, jemuž Aspengerův syndrom výraznější projevy emocí nedovoluje a při klíčovém zvratu filmu tak vlastně stojí za jeho rozchodem s Mandirou. Je rozhodně fajn, že za patáliemi hlavních postav nestojí jen předsudky jejich spoluobčanů a film má daleko do toho být hysterický (akty proti-muslimského násilí, které se v něm objevují, vychází ze skutečných incidentů) . _____________________ Pokud Rizvan při své podařené a úspěšné cestě někde zakopnul či zavrávoral, tak to jistě bylo u způsobu vyprávění, které je znázorněno jako čtení jeho deníku. Ten byl ovšem psán pro Mandiru a proto je nelogické, aby v něm byly uvedeny i události, o nichž musela dávno vědět. Další drobný problém představuje pasáž s hurikánem, jenž je sice vizuálně nejpůsobivější částí filmu, ale ve vyprávění přebývá a jen zbytečně odsouvá rozuzlení. (Dodatek 2. 5. 2010: Čímž jsem ale rozhodně nechtěl naznačit, že je třeba film hodnotit podle prvních deseti minut :/ ) ()
Shahrukh Khan, Kajol, Karan Johar, tak nějak jsem měla pocit, že bych měla vědět, co nového natočili, kam se posunuli, nedržela jsem se tedy předsevzetí. A dobře mi tak. Po 10 minutách jsem sesbírala zbytek morálních sil a vypnula to a potvrdila si, že tahle parta opravdu netočí filmy pro mě. Člověk někdy rád na citové vydírání přistoupí a někdy zase vůbec ne. Škoda, mluvili opravdu pěknou srozumitelnou hindštinou. ()
"Jmenuji si Khan, a na to h poriadne zatlačte". (asi ako cigánka z osady.) "A nie som terorista", mimochodom. Keď vám to pripomína staré známe "Jmenuji se Forrest, Forrest Gump", tak tieto dva filmy majú naozaj veľa spoločného. Khan je síce autista, Forest magor, ale životné múdra rozdávajú na každom rohu. Tiež je tu najlepší priateľ, tučná čierna mama s dobrým srdcom i okolie, ktoré nemá pochopenie. Khan je moslim a tvorcovia namiesto toho, aby ukázali autistu v jeho jednoduchej a ľudskej polohe, sa z filmu s priblížujúcim záverom snažili urobiť politickú prednášku o zmierení medzi moslimami a Američanmi, medzi moslimami a hinduistami i medzi moslimami samotnými. Do toho primiešali Irák, Afganistan i Baraka Obamu. Prvé dve hodiny boli za päť hviezd a film v istých momentoch je rovnakým pohladením, ako kedysi Forest. Posledná polhodina je ale dosť rozpačitá a možno by bolo zaujímavejšie vidieť kratšiu verziu. Rovnako treba prehliadnúť zopár nelogických vecí ako napr. keď brat nechá autistu ponúkať po meste kozmetické výrobky i jeho cestovanie po Amerike je dosť nepresvedčivé. Film je však často tak milý a dojímavý, že mu to hravo odpustíte. Z filmoch o autistoch Khan nezhodil z trónu kórejský Malaton, ale je o niečo lepší ako Rain man. Silné štyri hviezdičky. 80%. ()
Jmenuji se Khan je opravdu tak trochu indický Forrest Gump. Jedná se o snímek, kterému nechybí vynikající herecké výkony, obzvláště pak hlavní hrdina je perfektní, příjemná hudba, poutavý příběh a řada emotivních scén, přičemž je nutno podotknout, že někdy tvůrci možná až moc s emocemi tlačili na pilu, avšak celkově na mě film nepůsobil lacině a rozhodně bodoval ve všech aspektech, které chci vidět u filmu na 5*. ()
Určitě zajímavý příběh, který tak se nebojí "odtajňit" jestli to tak můžu nazvat druhou - pozitivní stranu Islámu, kde si lidé normálně pomáhají a kde se snaží začlenit do společnosti. Bohužel je dnes Islám spíše propagovanej (jak filmově tak v médiích), jako náboženství války a terorizmu. Bohužel tomu napomáhají extremisti, kteří si čtou Korán podle sebe. Bylo zde přesně vidět, jak může být tato posvátná kniha muslimů zneužita pro terorizmus a jaké to má následky pro ostatní bezproblémové občany s muslimskou vírou. Tento příběh mi docela připomínal svojí nevinnou ale důležitou a dobrodružnou rolí Forersta Gumpa, ale také svým "vzhledem" Milionáře z chatrče, který byl shodou okolností také muslim, a který byl natočen také v USA/Indie koprodukci. Opravdu zajímavý film a na konci mě pobavil vzhled pana Obamy, :) ()
Přesně ten příklad filmu, s jehož sledováním kvůli tématu i délce dlouho dlouho otálím a když už se k němu konečně nic neočekávajíce donutím, zůstanu do televize celé tři hoďky zažraná jak skvrna od vína na bílé košily. A to mám z lékařských luhů a hájů dočasnej zákaz vejrat na obrazovku víc jak hoďku a půl, ale nedá se svítit, tenhle indickej Forrest Gump mě přiměl úplně zapomenout na čas. 90% ()
Od páté hvězdy mne odradil až přesladký pohádkový závěr. Nicméně se jedná o zajímavé a poutavé přemýšlení o deformaci chování a jednání všech Američanů po 11. září. Muslimové, křesťané, bílí nebo barevní, nikdo už není normální, nebo aspoň podobný tomu, jaký byl předtím. Mimořádně mě zaujal výkon Shahrukha Khana a rovněž krásná Kajol hrála jako z partesu. ()
Po delší filmové pauze způsobené nedostatkem času jsem kupodivu nezabrousil do hororových vod. Do rukou se mi dostal film " My Name Is Khan " s " hrozivou " stopáží 165 minut. Risk je ale zisk a potvrdilo se to i v tomto případě. Psychologický, Drama, Thriller, Romantický - no prostě odevšeho trochu. Určitě je to ale hodně citlivej film, kterej snad nikoho nemůže nechat chladným. Kamera je luxusní a hudební složka skvěle doplňuje dění na plátně. Audiovizuální stránka je kulervoucí. O tom není pochyb. Dalším plusem je ožehávý téma okolo kterýho se film točí. No a v neposlední řadě nesmím opomenout bezchybnej výkon Shahrukh(a) Khan(a). To co předvádí na plátně je dechberoucí. Pro mě se jednoznačně jedná o jeden z nejlepších mužských hereckých výkonů jaké jsem kdy viděl. To se může jít DiCaprijo se svým Revenant(em) vysrat za keř a tím svým vymodleným Oskarem si může tak akorát vytřít prdel a tiše závidět. Všechny tyhle aspekty přispěly k tomu, že těchto 165 minut uplynulo jako voda. Ač to není zrovna šálek mé kávy tak se mi tenhle film neskutečně trefil do noty. Buď je to tím že jsem měl slabší chvilku nebo že jsem byl posilňenej flaškou Jacka. Nevím. Ať je to tak či tak každopádně se jedná o povedenej film, kterej za sebe můžu jen doporučit. Ale abych na tenhle kousek neházel jen samý superlativa, tak bych tu jednu výtku měl. Na můj vkus mi přišel konec filmu docela odfláklej. Ale to je jen názor jednoho tupce. Výslednej obrázek o filmu si musí stejně udělat každej sám. ()
Uff, vypořádat se s tímhle filmem dá docela zabrat... ta téměř tříhodinová délka, epicky neuvěřitelně rozmáchlý děj, brutální ždímačka emocí, moře patosu, kýče (už jenom ten plakát...), a megadojemný závěr (který je samozřejmě dokonale předvídatelný)... Karan Johar se prostě vůbec nebojí dávat tam srdíčko a neváhá použít cokoli, aby dostal diváka tam, kam chce, včetně velmi emotivního soundtracku, kterým si pomáhá takřka v každé scéně. Ačkoli mi způsob, jakým je ten film vyprávěný (a sestříhaný), přijde do jisté míry amatérský, až naivní, přesto se mu nevysmívám a rozumím tomu, proč si zde vysloužil tak vysoké hodnocení (navíc ho podle všeho vidělo docela dost lidí, na to, že to nikdy nešlo u nás v kinech, což mě docela překvapilo). Ostatně přišlo by mi pokrytecké se tomu filmu cynicky pošklebovat vzhledem k tomu, že i mně dojal k slzám, ale té emoční razanci prostě nejde vzdorovat, pokud má člověk v sobě aspoň kousek citu a pokud má podobné filmově nepravděpodobné příběhy v oblibě (osobně jsem si u toho vzpomněl na Benigniho snímek Tygr a sníh, který mě podobným způsobem zasáhnul). Přesto ten film beru spíše jen jako takové rozšíření obzorů, jak vypadá současná bollywoodská tvorba, a osobně mě tento - na můj vkus až příliš - exotický styl neoslovuje, protože je na mě příliš intelektuálně nekomplikovaný a celkově nezajímavý tím, jak je divácky přístupný - osobně dávám přednost, řekněme, rafinovanější filmové produkci. ()
Už se nedivím, proč se filmové produkci z Bombaje říká bolywoodská. Takhle sentimentální nedokážou být snad ani Američané. Film bychom mohli rozdělit do třetin, v první je to jeden z mnoha filmů o autistovi, který má bratra. Potom následuje celkem snesitelné milostné cosi, mezitím zjišťujeme, že hlavní hrdina chodí po světě a šíří dobro. Budiž. Následuje třetina plná citového vydírání. V ní zjistíme, že Obama je príma chlapík. K tomu všemu se ještě musí nebohý divák vyrovnat se stopáží, která by činila problémy i u dobrého filmu. Musím však připustit, že námět je bezesporu zajímavý. Problém menšin a především zevšeobecňování je stále palčivější. Jenže to by ho musel zpracovat někdo jiný, ne tahle parta citových vyděračů. ()