Posledná bosorka
Drama / Historický
Československo, 1956, 92 min
Režie:
Vladimír BahnaHrají:
Oľga Zöllnerová, Mikuláš Huba, František Dibarbora, Karol Machata, Elena Pappová - Zvaríková, Anton Mrvečka, Viliam Záborský, Mária Prechovská, Jozef Kroner, Jozef Kramár, Samuel Adamčík, František Zvarík, Štefan Halás, Karol Badáni, Jozef Čierny, Dezsö Király, Emil Horváth st., Ondrej Jariabek, Ján Klimo, Ivan Macho, Adam Matejka, Štefan Mišovic, Juraj Paška, Vladislav Pavlovič, Vladimír Petruška, Eugen Senaj, Ľudovít Reiter, Juraj Šebok, Karol Skovay, Jozef Sodoma, Gejza SlameňObsah
-
Slovenský umělecký film. - Příběh se odehrává v městě Trnavě v XVIII. století. Především zachycuje situaci a vzájemný vztah moci světské a církevní v protikladu ke studentům university a prostým podřízeným. Malíř Petr má namalovat oltářní obraz Umučení svaté Julie. Modelem k obrazu je rychtářova žena, paní Aranka. Je to povrchní měšťanka, která sice nemá nic z výrazu světice, ale líbí se rektorovi Melchiorisovi. Malíř se vzepře. Ničí obraz a jde vyhledat model pro svou Julii. Nachází prosté rybářské děvče. Napětí se vystupňuje, když bývalý trnavský kat, nyní sluha Melchiorisův - Jakub Krvaj - poznává v namalované světici „bosorku", kterou přikázal kdysi upálit. - Základním motivem celého příběhu je kritika nesmyslnosti bezpráví páchaného společenským řádem. Kritika silně vyznívá i ze samotného závěru s optimistickou perspektivou vítězství spravedlnosti a dobra. - Film representoval československou kinematografii na X. mezinárodním festivalu v Karlových Varech. (FILMOVÝ PŘEHLED 35 / 1957) (oficiální text distributora)
Slovenský umělecký film. - Příběh se odehrává v městě Trnavě v XVIII. století. Především zachycuje situaci a vzájemný vztah moci světské a církevní v protikladu ke studentům university a prostým podřízeným. Malíř Petr má namalovat oltářní obraz Umučení svaté Julie. Modelem k obrazu je rychtářova žena, paní Aranka. Je to povrchní měšťanka, která sice nemá nic z výrazu světice, ale líbí se rektorovi Melchiorisovi. Malíř se vzepře. Ničí obraz a jde vyhledat model pro svou Julii. Nachází prosté rybářské děvče. Napětí se vystupňuje, když bývalý trnavský kat, nyní sluha Melchiorisův - Jakub Krvaj - poznává v namalované světici „bosorku", kterou přikázal kdysi upálit. - Základním motivem celého příběhu je kritika nesmyslnosti bezpráví páchaného společenským řádem. Kritika silně vyznívá i ze samotného závěru s optimistickou perspektivou vítězství spravedlnosti a dobra. - Film representoval československou kinematografii na X. mezinárodním festivalu v Karlových Varech. (FILMOVÝ PŘEHLED 35 / 1957) Komentáře uživatelů k filmu (23)
-
tron
„Nešťastnej matere nešťastné dieťa.“ Hoci POSLEDNÁ BOSORKA (1956) zvádza názvom a dobou umiestnenia (osemnáste storočie) ku KLADIVU NA ČARODEJNICE (1969), vlastne nemá s bosorkami nič spoločné. Neukazuje dobu až tak tragicky. Hoci silné náboženstvo, nerovné sociálne podmienky, žaláre a nezmyslené popravy, predstavuje bez príkras aj ona. Aj keď sa občas topí v krásne kostýmovej/výpravnej farebnosti.(5.1.2008)
-
ripo
Projev režiséra Vladimíra Bahny před uvedením filmu „Posledná bosorka" na X. MFF v Karlových Varech: Slovenská filmová tvorba je ešte veľmi mladá; nemôže sa odvolávať na tradície, ktoré majú staršie vyspelé národné kinematografie. Jednako sa domnievame, že má s nimi spoločné to hlavné: úsilie, svojimi dielami slúžiť myšllenkam, ktoré hýbu svedomím a srdcom dnešného človeka, myšlienkami, ktoré pomáhajú k rozvoju a pokroku ľudskej spoločnosti. Z týchto pohnútok zrodil sa aj film „Posledná bosorka", ktorý o chvíľu uvidíte. Téma, ktorú prinášame, nie je zhodou okolností nová. No treba povedať, že „Posledná bosorka" nevznikla z akéhosi módneho záujmu. Je to spontánny tvorivý počin tak isto, ako spontánne a nezávisle na sebe realizovali na viacerých miestach podobnú tému alebo matéilu. Stalo sa tak zrejme preto, že rozliční ľudia na rozličných miestach pocítili práve teraz - a to nijako nie náhodne - potrebu, aj touto formou bojovať za slobodu človeka, za pravdu a zdravý ľudský rozum. " „Posledná bosorka" odohráva sa v polovici XVIII. storočia v západoslovenskom meste Trnave. Príbeh sa opiera o lokálne historické motívy. Treba azda povedať, že Trnava bola v XVII. a XVIII. storočí sidlom cirkevnej univerzity a významným politickým strediskom na Slovensku, zaťial čo dolné Uhorsko bolo pod tureckou okupáciou. O význame a bohatstve mesta v tých časoch hovoria vzácne stavitelské a umelecké odkazy neskorého baroka. Univerzita mala tlačiareň, známu v celej strednej Európe, mala vlastnú hvezdáreň, ale to všetko nebránilo mestu, aby ešte v roku 1744 neupálilo tri ženy, obvinené z čarodejníctva. Na druhej strane sú doklady o svojráznych, živelných kúskoch študentov, ktorí viacráz hatili výkon trestov a zosmiešňovali ich vykonávateľov. Historicky je dokázané, že čarodejnice, strašidlá a prízraky sa neobjavovali sami od seba - ale vždy iba vtedy, ked ich niekto potreboval. A potrebovali ich obyčajne tí, čo mali zlé úmysly. Dnes, keď pohony na čarodejnice prichádzajú do módy a propagujú sa rozličné novodobé strašidlá, treba ľuďom pripomínať, že aj za nimi je vždy niekto, kto ich potrebuje. Aj náš film by chcel pripomenúť, že spoľahlivou zbraňou proti všetkým starým i novým strašidlám ostáva zdravý ľudský rozum a ľudské svedomie. Filmový přehled 35/1957(13.10.2007)
-
burina
Moje hodnotenie sa počas filmu často menilo, bolo to tak od dvoch až po pät *. Na strane jednej je celé to poňatie čiernobiele a herecké výkony veľmi patetické, na strane druhej ma ale veľmi milo prekvapilo množstvo humoru, ktorý by som v historickej dráme o bosorke veru nečakala. Ale na škodu to nebolo. Práve naopak.(23.2.2009)
-
klerik
Skvelá vec. A naša. Pekný ľúbostný príbeh, pekné prostredie, netradičný boj proti inkvizícii...(4.1.2008)
-
Crocuta
Celá zápletka a předševším její rozuzlení působí hodně naivně (ta zkouška vodou, to už bylo příliš). Na druhou stranu se "Posledná bosorka" může pochlubit opravdu vynikající výpravou a řadou kvalitních hereckých výkonů, z nichž vyčnívá půvabná Olga Zöllnerová v hlavní roli a zejména František Dibarbora coby slizský a licoměrný pokrytec, hnaný nejprve chlípným chtíčem a později pomstychtivostí k těm nejhorším skutkům.(24.2.2009)
-
Ivoshek
No, tak zase jednou poplavu s hodnocením proti proudu.... Historický film s tak špatnými hereckými výkony jsem tedy dlouho neviděl. Trochu to působí, jak kdyby tvůrci sehnali dohromady osazenstvo nejbližších dvou tří podhorských salaší a šlo se točit. Takže po několika celkem povedených SK filmech (Růžové sny, Obchod na korze) jsem tentokrát sáhnul vedle.(27.2.2009)
-
Mariin
Formálně a umělecky výborný film, ale jde v podstatě o fiktivní příběh, který se snaží tvářit historicky. Postavy jsou naprosto jednoznačně typizované jako v pohádce. Ti dobří jsou lid (malíř, Julie a studenti), ti zlí jsou všichni zástupci církve a šlechty a jejich přisluhovači. Takže z toho na mne až příliš čiší komunistická propaganda 50. let. Proto nedávám vyšší hodnocení, které by si jinak toto slovenské dílo s dobrými hereckými výkony, malebnými scenériemi historických lokalit (Trnava, Budmerice, Jur aj.) a kostýmy určitě zasloužilo.(22.2.2009)
-
Historik
Byly okamžiky, kdy jsem si říkal, že tento film budu hodnotit vysoko, ale ten konec to hodně zkazil. Já jsem pro happy end, to je v pořádku, ono to k němu spělo, ale vyznělo to nějak naivně. Film celou dobu trochu váhal mezi tím, jestli to je historické drama, nebo pohádka, zvítězila pohádka. Takže nemohu dát víc jak 70%.(22.2.2009)
-
Laxik
Tohle je hodně dobrý hstorický film, ve kterém mám nejradši tu bandu študáků. Ti se povedli.(11.1.2011)
-
vypravěč
Roztěkaná historická anekdota infikovaná proticírkevní propagandou, jejíž ideová uvědomělost prostoupila i stylizaci kladných postav , tudíž zkřivila jejich patos do bezděčné karikatury. Křivonohá pocta davu, „jemuž je vše jasné a vším prohlédne“.(2.2.2011)
-
zette
Velmi zdarily historicky film, jehoz existence mi dodnes byla utajena. Hezky pribeh, krasna vyprava a kulisy, pisnicky i atmosfera me bavila. Potesilo i barevne provedeni, ktere me prekvapilo. Film ma sice podobny namet jako znamejsi Kladivo na carodejnice, pribeh a zpracovani jde vsak svoji cestou. Jinak me uz serou uzivatele, kteri v kazdem ceskoslovenskem filmu z 50.-60. let hledaji ideologii...(2.1.2011)
-
Rodriguez
Posledná bosorka mě rozdělila na dva tábory. Jedním je ojedinělost tohoto typu filmu (až na pár vyjímek vč. Kladivo na čarodějnice) a druhým je dementnost herců a naivní zápletka tvořená hlavně tehdejší ideologií filmů 50.let (spolu s konečným rozuzlením) - 40%.(9.3.2009)
-
Slimak
Z historického hlediska velmi zajímavý film. Jen některé scény bych zkrátil. Občas docela pěkná nuda.(3.1.2011)
-
klúčik
Jeden z klasických slovenských historických filmov. Výborné herecké výkony. Dokonca sa traduje, že hlavná predstavitelka pri záverečnej scéne ( horiace jazero) skoro zhorela. 80%.(22.8.2005)
-
Phillo
Jeden z tých lepších slovenských filmov bez dramatických výstupov a prikresľovania skutočnosti.(5.1.2008)
-
pulnicek
Drama nebo komedie? 55 %(11.3.2009)
-
pravo
Má to byť pokus o umelecký film a práve preto som nútený dať relatívne nízke hodnotenie. Osobne by mi prišlo lepšie zaradenie filmu do žánru rozprávok, veď viac ako o vykreslenie doby ide o veselých študentov, romantickú lásku prenasledovanú zlom a zázrak, ktorý mení rozhodnutia aj zaslepencov.(7.3.2008)
-
Véronique
Moc pěkný film!!! Proč tolik vykřičníků? Neměla jsem nejmenší tušení, že Slováci také natáčeli historické filmy - a soudě dle tohoto dílka, tak úspěšně. Byla jsem moc překvapená tou kvalitou v téměř všech ohledech: výprava, kostýmy, herci, hudba, a hlavně děj - moc povedené. Myslím si, že tento film je zcela srovnatelný s našimi, jako je např. husitská trilogie.(25.2.2009)
-
butnot
Po umělecké stránce velmi kvalitní film, bylo by falešné tvrdit, že herecké výkony jsou perfektní a příběh jalo takový vás )nebo alespoň mě) strhne. Nicméně mi na tom vadí ona ideologická předpojatost 50. let, která chtě nechtě se do filmu promítá. Jednak v diametrickém (černobílém) rozdělení postav na ty špatné a dobré, jednak zcela v duchu komunistické ideologie to spontánní vzepjetí lidu proti vrchnosti (ačkoli právě ten lid byl mnohdy tak zaslepen, jak jsou ve filmu vykreslováni "ti nahoře". Že lze postihnout inkviziční téma i jinak dokazuje Vávrovo Kladivo na čarodějnice - to je prosto jakékoli ideologie a hned tato okolnost dodává větší opravdovosti a daleko lépe vystihuje skutečnost a v tomto směru zejména lidské charaktery.(22.2.2009)
-
klobasa.csfd
Starosvetská rozprávka "pre dospelých". Podľa môjho vkusu je to krásne dielko rannej slovenskej filmárčiny. Obťažuje ma snáď len výrazná a naivná bipolarita medzi ráciom a vierou, ktorú film trošku nepodarene zosmiešňuje takým, povedzme budovateľským spôsobom. Prial by som si ešte, aby boli všetky dialógy v rýmoch. 80%(2.1.2011)
